15 CO 83/2022-83 — Městský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně rozhodl tak, že žaloba s návrhem, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobcům [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, zamítl a žalobcům uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Takto rozhodl na podkladě žaloby založené na tvrzení, že dne [datum] se účastnili letu č. [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] do [obec], jehož operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Odlet spoje z [anonymizováno] byl stanoven na [anonymizována dvě slova] hodin, přílet spoje do [obec] byl stanoven na 02: 30 hodin. Nicméně skutečný odlet spoje se uskutečnil až ve [anonymizováno]: 55 hodin a z tohoto důvodu žalobci dorazili do cílové destinace ([obec]) až v [anonymizována dvě slova] hodin, což bylo o více, než 3 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Z hlediska právního posouzení věci je nutné na vzniklou situaci aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne [datum], kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále také jen„ Nařízení“), podle kterého přísluší každému cestujícímu náhrada škody [částka] EU za předpokladu, že zpoždění letu přesáhne 3 hodiny. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že let žalobců nedosáhl zpoždění délky, které by zakládalo nárok na náhradu podle Nařízení. Zpoždění na příletu letadla, v čase prvého otevření dveří letadla činilo [anonymizováno] hodiny a [anonymizováno] minut. K prvému otevření dveří došlo v čase [anonymizována tři slova] označené jako [příjmení] [příjmení] ([příjmení] hours). Taková délka zpoždění nezakládá nárok na vyplacení kompenzace podle Nařízení, přičemž plánovaný přílet byl ve [anonymizována dvě slova]. Navíc, při odletu z [anonymizováno] došlo k restrikcím na letišti odletu, přičemž toto zpoždění je označeno [anonymizováno] kódem [anonymizováno]. Restrikce trvaly [anonymizováno] minut. A proto navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení. 4. Soud prvého stupně vzal za nesporné, že se žalobci účastnili dne [datum] letu č. [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] do [obec], jehož operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Spornou otázkou zůstala délka zpoždění předmětného letu. 5. Žalobci učinili předběžnou výzvu dne [datum] a žalovaná nezpochybnila doručení této výzvy. 6. Soud prvého stupně na podkladě provedeného dokazování a to zejména ze záznamu letu [číslo] z [anonymizováno] do [obec], který se konal dne [datum], kopie přílohy historie tohoto letu, jakož i emailové korespondence mezi letištěm [právnická osoba] – právním zástupcem žalobců ze dne [datum], [anonymizováno] zprávy letiště [obec] ze dne [datum] a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodnutí z judikatury [anonymizováno] ve věci [anonymizováno], rozsudku [anonymizováno] ve věci [spisová značka], jakož i ustálené judikatury Městského soudu v Praze a vzal za prokázané, že záznamem letu č. [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] do [obec], letadlo přistálo na dráze v [anonymizována dvě slova], a dveře letadla byly poprvé otevřeny v [anonymizována dvě slova]. Zpoždění letadla na tříletu tedy nedostálo tří hodin a žalobcům proto nevznikl nárok na paušální náhradu škody. Rozhodujícím okamžikem pro posouzení příletu letadla je okamžik otevření dveří letadla. Tento okamžik je přesně uveden v záznamech o předmětném letu, který soud s ohledem na ustálenou judikaturu Městského soudu v Praze, považuje za věrohodný, když čas prvého otevření dveří není ani v rozporu s dalšími časovými údaji uvedenými v záznamu letu č. [anonymizováno] [číslo] z Antaůlye do [obec]. Současně poukázal na to, že v listinách, které předložili žalobci, není okamžik prvého otevření dveří zaznamenán. Soud prvého stupně sice připustil, že podle informací, které získali žalobci na internetu, se čas příletu letadla od času zaznamenaného v záznamu č. [anonymizováno] [číslo] liší o [anonymizováno] minutává mého záznamu letu [právnická osoba] [číslo] liší od [anonymizováno] minut, avšak tento důkaz nemůže zpochybnit věrohodnost záznamu letu, stejně tak tuto věrohodnost nemůže zpochybnit e-mailová korespondence a [anonymizováno] zpráva. Za situace, kdy bylo prokázáno, že zpoždění letu nepřekročilo 3 hodiny, žalobci nemají ve smyslu čl. 7 Nařízení, nárok na paušální náhradu za zpoždění letu, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 7. Proti tomuto rozsudku podali žalobci odvolání, jímž se domáhali toho, aby rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení, když zdůraznili, že soud prvého stupně rozhodl tendenčně ve prospěch žalované a vycházel při svém rozhodování toliko z důkazů předloženého žalovanou – interního záznamu letu, ačkoliv žalobci předložili celkem 3 rozdílné důkazy, které jejich tvrzení o zpoždění letu převyšující délky tří hodin věrohodně prokazují. Délka zpoždění letu v cílovém místě určení dosáhla, dle všech těchto důkazů, trvání minimálně 3 hodiny až [anonymizováno] minut, když v tomto okamžiku navíc došlo k příjezdu letounu k příletové bráně (tzv. gate), tj. okamžiku logicky předcházejícímu otevření dveří letounu. Soud prvého stupně při svém rozhodnutí vycházel při zjišťování délky zpoždění letu v cílovém místě určení toliko a jedině ze záznamu o provedení letu vyhotoveného žalovanou, který vedlejší účastník předložil k důkazu, a ve kterém bylo uvedeno, že let dosáhl cílového místa určení v čase 5 hodin 26 minut místního času, respektive, že v tomto čase došlo k otevření dveří letounu, když byl tento údaj označen pojmem„ [příjmení]“. Žalobci v průběhu řízení před soudem prvého stupně několikrát namítli, že tato listina je pouhým přepisem informací ručně zaznamenaných pilotem letounu operujícího předmětný let, kdy se jedná o listinu vyhotovenou samotnou žalovanou, navíc obsahující údaje získané ručním záznamem. Nejenže tak listinu vyhotovila žalovaná se zájmem na výsledku soudního řízení, ale navíc se v této listině mohou v důsledku selhání lidského faktoru nacházet nesprávné informace. 8. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobců navrhla potvrzení napadeného rozsudku s tím, že opětovně uvedla, že let žalobců nedosáhl zpoždění délky, které by zakládalo nárok na náhradu Nařízení 261/2004. Zpoždění na příletu letadla, v čase prvého otevření dveří letadla činilo [anonymizováno] hodiny a [anonymizováno] minut. V této souvislosti ještě poukázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], jakož i sp. zn. [spisová značka]. 9. Na to reagovali žalobci svým podáním ze dne [datum], v němž poukázali na nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II ÚS 2226/2021. 10. Odvolací soud k odvolání žalobců přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházejícího jde (§ 212, § 212a o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobců není opodstatněné. 11. Soud prvého stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečný skutkový podklad, provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř., a nepochybil ani v právním posouzení věci. Odvolací soud se s jeho závěry zcela ztotožňuje a pro stručnost svého odůvodní, proto odkazuje na pregnantní odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně. 12. Podle závěrů rozsudků [anonymizováno] ve věci C [číslo] ve věci, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce [anonymizována dvě slova] ([země]), v řízení [anonymizována dvě slova] proti [příjmení] [příjmení] musí být články [anonymizováno], 5 a 7 Nařízení vykládány v tom smyslu, že pojem„ čas příletu“ používaný k určení rozsahu zpoždění, které postihlo cestující v letecké dopravě, označuje okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla, přičemž se rozumí, že cestující jsou v tomto okamžiku oprávněni letadlo opustit. 13. Odvolání žalobců je založeno na tom, zda je věrohodný důkazním prostředkem ten, o který soud prvého stupně své rozhodnutí opřel. Odvolací soud, stejně jako soud prvého stupně, však dospěl k závěru, že správnost vyznačeného údaje o času otevření dveří letounu s odůvodněním, že původcem zápisu byl kapitán letadla, jako zaměstnanec žalované společnosti, byl zcela věrohodným důkazem a tvrzení žalobců o tom, že mohlo dojít k omylu kapitána letadla, respektive ekonomického zájmu žalované, pro svou neurčitost nebyly způsobilé pravdivost zapsaných údajů o průběhu letu zpochybnit. Soud prvého stupně tak postupoval správně, jestliže žalobu zamítl a odvolací soud podle § 219 o. s. ř. jeho rozsudek jako zcela věcně správný potvrdil. 14. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a žalované byla proto přiznána náhrada nákladů tohoto stadia řízení.