21 CO 270/2022-189 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaslat každému ze žalobců na jeho adresu omluvu [anonymizováno] specifikovaném znění (výrok I.) a uložil žalobcům zaplatit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení [anonymizováno] výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali proti žalované poskytnutí omluvy za nemajetkovou újmu, která jim měla [anonymizováno] nezákonnými opatřeními vydanými žalovanou v době pandemické pohotovosti, a to konkrétně opatřeními ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] v čl. I bodu 5 písm. a), čl. I bodu 5 písm. h) a čl. I bodu 11, ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] v rozsahu čl. I bodu 14, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] v rozsahu čl. I bodu 17 a ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], kterými byl v období od [datum] do [datum] zakázán pohyb a pobyt na celé řadě míst mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest, čímž byli žalobci omezeni na svobodě pohybu a poškozeni zejména na svém zdraví a důstojnosti. Měli znemožněnou nebo ztíženou možnost využívat obchody a služby a na celé řadě míst, [anonymizováno] vnitřních prostorách staveb, [anonymizováno] veřejné dopravě a dalších místech, minimálně v období od [datum] do [datum] nemohli pobývat bez ochranných pomůcek. Žalobci [příjmení]) až E) nebyli v předmětné době očkováni proti [anonymizována dvě slova] a nenacházeli se v době 180 dní od pozitivního testu [anonymizováno], žalobce [příjmení]) očkování podstoupil a přesto se musel nezákonným opatřením o nošení ochranných pomůcek podrobit, na všech uvedených místech se musel prokazovat certifikátem o prodělaném očkování, který obsahoval citlivé osobní údaje. 3. Žalovaná zastávala stanovisko, že vydaná [anonymizováno] nejsou individuálními rozhodnutími, a proto stát neodpovídá podle [ustanovení pr. předpisu] za škodu, která případně měla žalobcům [anonymizována tři slova] nejsou fakticky opatřením obecné povahy, ale z materiálního hlediska právním předpisem, neboť neurčují práva a povinnosti konkrétních osob, ale jejich dopad je všeobecný. Dále namítla absenci aktivní věcné legitimace, neboť žalobci nebyli účastníky řízení, v nichž byla [anonymizována dvě slova] vydávána (jde o beznávrhová řízení, která nemají účastníky). 4. Soud prvního stupně [anonymizováno] věci neprováděl dokazování a zaměřil se na právní posouzení věci, a to jednak povahy mimořádných [anonymizováno] přijatých žalovanou a dále otázky aktivní věcné legitimace žalobců. Věc právně posuzoval podle [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále„ OdpŠk“), a to podle § 1, § 2, § 3, § 5 písm. a), b), § 7, odst. 1, § 8 odst. 1 a § 13 odst. 1. Dovodil, že jmenovaná [anonymizována dvě slova] povahu individuálního rozhodnutí nemají. [anonymizováno] byla vydána podle [ustanovení pr. předpisu], o ochraně veřejného zdraví z moci úřední v beznávrhovém řízení (§ 171 s.ř.), které nemá účastníky a v kterém není rozhodováno o právech a povinnostech konkrétních osob. Odkázal na rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v němž bylo uvedeno, že z právně-teoretického hlediska jsou tato [anonymizována dvě slova] opatřeními obecné povahy, avšak z materiálního hlediska na ně lze pohlížet jako na právní předpis. Zároveň uvedl, že [anonymizována dvě slova] nelze považovat za rozhodnutí správních orgánů, jelikož neurčují práva a povinnosti v individuálně určených případech. Poukázal dále na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], v němž se Ústavní soud vyjádřil, že [anonymizováno] obecné povahy není aktem individuální aplikace práva [anonymizováno] smyslu„ pravomocného rozhodnutí v řízení“. Soud prvního stupně uzavřel, že pokud tedy žalobcům měla [anonymizováno] újma z [anonymizováno] obecné povahy či právního předpisu, nevznikla odpovědnost [anonymizováno] podle OdpŠk [anonymizováno] neexistenci individuálního rozhodnutí. Podle § 5 OdpŠk se za rozhodnutí považuje toliko rozhodnutí vydané v občanském soudním řízení, správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení [anonymizováno] O takový případ se u mimořádných [anonymizováno] zcela zjevně nejedná. Soud prvního stupně dále dovodil, že žalobci nemají ani aktivní věcnou legitimaci [anonymizováno] sporu, neboť nebyli (a ani nemohli být) účastníky řízení, [anonymizováno] kterém byla [anonymizována dvě slova] vydána. Žalobci tedy nesplnili podmínky podle OdpŠk. [anonymizováno] aktivní věcnou legitimaci nepostačuje pouze skutečnost, že žalobci byli mimořádnými opatřeními přímo dotčeni. Ani pokud by žalobci podali návrh na zrušení mimořádného [anonymizováno], nebyla by tím jejich aktivní věcná legitimace založena. Procesní legitimace k podání návrhu na zrušení [anonymizováno] obecné povahy podle § 101a s.ř.s. totiž nezakládá účastenství v řízení o vydání [anonymizováno] obecné povahy. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle podle úspěchu [anonymizováno] věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). 5. Rozsudek napadli žalobci včasným a přípustným odvoláním. Soudu prvního stupně předně vytýkali, že rozhodl v rozporu s platnou judikaturou, neboť pominul, že judikatura považuje [anonymizováno] obecné povahy za rozhodnutí [anonymizováno] smyslu [ustanovení pr. předpisu] K tomu odkázali např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] či nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]. Dále poukázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací], podle kterého [anonymizována dvě slova] vydávaná podle [ustanovení pr. předpisu], o ochraně veřejného zdraví jsou opatřeními obecné povahy a odmítli, že by daná [anonymizováno] byla právním předpisem. Ústavní soud [anonymizováno] svém rozhodnutí sp. zn. [ústavní nález] dospěl k závěru, že se jedná o [anonymizováno] obecné povahy i z materiálního hlediska. K nároku účastníka žádat náhradu způsobené škody v souvislosti s vydáním (změnou) územního plánu zastupitelstvem obce se vyjádřil Nejvyšší soud v rozhodnutí publikovaném [anonymizováno] Sbírce pod [číslo]. Žalobci měli za to, že to, co soud prvního stupně v odst. 7. napadeného rozsudku uvádí [anonymizováno] vztahu k mimořádným opatřením, se vztahuje i k územnímu plánu a není proto důvod, proč by v případě územního plánu bylo možno žádat náhradu škody podle OdpŠk, ale v případě [anonymizováno] obecné povahy vydávaného podle pandemického zákona ne. Možnost domáhat se náhrady újmy [anonymizováno] nezákonnost zrušeného [anonymizováno] obecné povahy připouští Městský soud v Praze např. v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] nebo Nejvyšší soud např. v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]. Žalobci dále považovali za nesprávnou argumentaci soudu prvního stupně ohledně nedostatku jejich aktivní věcné legitimace. Skutečnost, že se [anonymizována dvě slova] podle pandemického zákona vydávají bez řízení a neexistují tak účastníci řízení nelze klást žalobcům k tíži. Pokud se v případě mimořádných [anonymizováno] řízení nevede, není možné podmínku, aby se jednalo o účastníky řízení vyžadovat. Ústavní soud již [anonymizováno] své judikatuře opakovaně rozšířil aplikaci [ustanovení pr. předpisu], a to např. v nálezu sp. zn. [ústavní nález], na který Nejvyšší soud reagoval rozsudkem velkého senátu sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] vztahu k zákonu č. 58/1969 Sb., nálezu sp. zn. [ústavní nález], v němž vyjádřil, že za státní orgány je nutno považovat všechny orgány, které jednotlivé moci uplatňují. Podle zmiňovaného čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále„ Listina“) odpovídá stát za nezákonná rozhodnutí a za nesprávný úřední postup všech státních orgánů. Soudu prvního stupně také vytkli, že nerespektoval ani judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (dále„ [anonymizováno]“), který se opakovaně kriticky vyjádřil k situacím, kdy [ustanovení pr. předpisu] je vykládán formalisticky, a nikoli [anonymizováno] prospěch zajištění práva na náhradu újmy za nezákonná rozhodnutí (viz např. rozhodnutí [příjmení] proti [země] ze dne [datum], č. stížnosti [číslo], [právnická osoba] proti [země] ze dne [datum], [číslo]). Žalobci zdůraznili, že v projednávané věci není sporu o tom, že došlo k vydání nezákonných mimořádných [anonymizováno] obecné povahy, která měla přímý a bezprostřední dopad do právní sféry žalobců. Soud prvního stupně se nijak nevypořádal s argumentací, že by věc mohla být posouzena i jako nesprávný úřední postup. Ten není podle důvodové zprávy k zákonu blíže charakterizován, neboť výstižnou definici nelze [anonymizováno] jeho mnohotvárnost podat. Je jím proto třeba rozumět činnost, případně nečinnost příslušných orgánů. K nesprávnému úřednímu postupu se vyjádřil Ústav