22 CO 148/2022-232 — Městský soud v Praze

1. Žalobci se žalobou domáhají ochrany osobnosti, do níž měla žalovaná neoprávněně zasáhnout zveřejněním článku v týdeníku Pestrý svět [číslo] [rok] ze dne [datum] v rubrice„ Tvář z titulní strany“. V podrobnostech jsou tvrzení a argumenty žalobců předestřeny v bodu 1 a 2 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. 2. Žalovaná uplatněný nárok neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodě 3 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. 1. Soud prvního stupně rozsudkem označeným v záhlaví uložil žalované povinnost uveřejnit na straně 2 týdeníku Pestrý svět omluvu žalobci a) ve znění:„ Omlouváme se panu [jméno] [příjmení] za zásah do jeho soukromí, cti a důstojnosti šířením nepravdivých a manipulativních informací o jeho majetkových a osobních poměrech v časopise Pestrý svět ze dne [datum]“, velikostí písma nejméně 14 pixelů (výrok I) a omluvu žalobkyni b) ve znění:„ Omlouváme se paní [jméno] [příjmení] [příjmení] za zásah do jejího soukromí, cti a důstojnosti šířením nepravdivých a manipulativních informací o jejích majetkových a osobních poměrech v časopise Pestrý svět ze dne [datum]“, velikostí písma nejméně 14 pixelů (výrok II). Výrokem III uložil žalované zaplatit žalobci a) náhradu nemajetkové újmy v penězích ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení a výrokem IV zamítl žalobu co do dalších žalobcem a) požadovaných [částka] s příslušenstvím. Výrokem V přiznal žalobkyni b) náhradu nemajetkové újmy v penězích ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení a výrokem VI zamítl žalobu co do dalších žalobkyní b) požadovaných [částka] s příslušenstvím. Dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům a) a b) na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] (výrok VII). Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat. 3. Rozsudek soudu prvního stupně napadli žalobci (v rozsahu zamítavého výroku IV a [příjmení]) i žalovaná (v rozsahu vyhovujícího výroku I, II, III, V a VII) včasným a přípustným odvoláním. 4. Žalobci namítají, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním stran intenzity zásahu do jejich osobnostní sféry a věc nesprávně právně posoudil, pokud jde o přiměřenost výše náhrady nemajetkové újmy v penězích. Přiznaná částka [částka] pro každého z žalobců je nepřiměřeně nízkou náhradou. Mají za to, že soud prvního stupně věc nedostatečně právně posoudil z hlediska obecných kritérií, ze kterých vychází soudní praxe. Odkazují na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 668/21, který definuje obecná kritéria pro stanovení přiměřeného zadostiučinění. Pokud jde o hledisko závažnosti a intenzity zásahu, žalobci vnímají intenzitu zásahu jako značnou. Mají za to, že nebylo náležitě uváženo hledisko účelu a funkce zadostiučinění, které zohledňuje intenzitu zavinění. Výše relutární náhrady by měla reflektovat též funkci sankční, odrazovat rušitele i jeho možné následovníky od protiprávního jednání a být tak nástrojem sociální a generální prevence, k čemuž však přiznaná výše náhrady není způsobilá, neboť je pouze symbolická, není pro žalovanou citelná a neplní dostatečně ani funkci satisfakční. Cílem žalované bylo pouze navýšení prodeje časopisu pomocí lživého bulvárního„ odhalení“, jedná se o zvlášť odsouzeníhodné zaviněné jednání se značným negativním následkem, což by mělo být zohledněno. Žalovaná je významným mediálním domem a při podnikání v bulvární žurnalistice si musí být vědoma rizik. V daném případě v rámci preventivně-sankční funkce relutární náhrady není tedy třeba brát v úvahu ani tzv. chilling effect. Žalobci mají za to, že proporcionálně odpovídá skutkově a právně obdobným případům náhrada v řádu stovek tisíc korun. S ohledem na uvedené žalobci navrhli, aby odvolací soud změnil výroky IV a VI rozsudku tak, že přizná každému z nich náhradu [částka] s příslušenstvím. 5. Žalovaná namítá, že v článku nebyla zveřejněna nepravdivá tvrzení ani hodnotící soudy, které by vycházely z nepravdivého základu. Poukazuje v tomto směru na nesoulad závěru soudu prvního stupně s judikaturou vyšších soudů, pokud je konstatováno v rozsudku, že výroky o pořízení nemovitosti a jejím financování vychází z pravdivého základu, ale že pravdivost na to navazujících hodnotících soudů v řízení prokázána nebyla. Důkaz pravdy lze vést jen k reálnému základu, ze kterého hodnotící soudy vychází, a reálný základ byl dle žalované v řízení prokázán. V článku je uvedeno, že žalobci si vzali hypotéční úvěr [částka] [anonymizováno] Kč a že stav nemovitosti si vyžádá další několikamilionovou investici. Svědek [příjmení] k tomu vypověděl, že dle jeho odhadu nutné investice do nemovitosti přesahují [částka] [anonymizováno] Kč. Žalobce si sám na svou finanční situaci veřejně postěžoval, když v [webová adresa] z [datum] uvedl, že v důsledku korona virových opatření má i on trochu existenční starosti, ale nehroutí se. V témže rozhovoru uváděl, že v dané nemovitosti musel kvůli dřevomorce zaplatit novou střechu a že jestli se podaří nemovitost uvést do obyvatelného stavu, záleží na tom, zda budou mít žalobci práci. Dle žalované tak byl reálný základ pro hodnotící soudy prokázán a byl i v článku zmíněn, proto si mohl čtenář sám učinit závěr o přiměřenosti hodnotících soudů. Žalovaná odmítá závěr soudu prvního stupně, že z článku vyplývá, že žalobce se takto finančně zavázal kvůli manželce, aby si zajistil její lásku, článek ani nevyvolává dojem, že žalobce je nucen platit za lásku manželky za cenu svého zadlužení. V článku se naopak uvádí, že se jedná o společný závazek žalobců. Žalovaná se zabývala v článku jen těmi skutečnostmi ze soukromí žalobců, ke kterým se dříve veřejně vyjadřovali (že žalobce měl již v minulosti dluhy, žil ve společné domácnosti s bývalou partnerkou, že po té, co si vzal žalobkyni, společně pořídili na dluh nemovitost, která si navíc vyžádá značné investice). Pokud žalobci zdůrazňují význam preventivně-sankční funkce, pak v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 152/22 by tato měla být uplatňována spíše v případech, kdy vlivem protiprávního jednání došlo k ohrožení nebo dokonce zmaření života nebo zdraví. Zveřejněné fotografie, které byly součástí článku, nebyly pořizovány s cílem žalobce tzv. nachytat, ale byly užity pouze k dokreslení obsahu článku, jehož sdělení nejsou s ohledem na uvedené neoprávněným zásahem do soukromí žalobců. Nebyla prokázána žádná konkrétní újma, která by žalobcům v souvislosti s článkem vznikla. Za všech těchto důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části tak, že se žaloba zamítá, a v části, ve které je napaden odvoláním žalobců, jej potvrdil. 6. Následně při jednání odvolacího soudu, žalovaná nabídla možnost uzavření smíru tak, že by každému z žalobců poskytla zadostiučinění [částka] a uhradila náklady řízení. K otázce výše zadostiučinění dále uvedla, že z hlediska případné satisfakce za zveřejnění fotografií je třeba posoudit přiměřenou výši ve vztahu k jiným případům. Situaci srovnávala s věcí vedenou Městským soudem v Praze pod sp. zn. 22 Co 95/2022, kde byla žalobkyni (která o svém soukromí informovala v nebývalém rozsahu) přiznána náhrada za tajně pořízené fotografie ke dvěma článkům ve výši [částka]. Naopak ve věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 22 Co 129/2019 bylo za dva články poskytnuto zadostiučinění [částka] osobám, které si soukromí úzkostně chrání. Naproti tomu v projednávaném případě žalobci své soukromí částečně zpřístupňují a jedná se o zadostiučinění pouze za jeden článek, který nebyl zpřístupněn na webu. Žalovaná považuje za rozhodující i okolnosti, za kterých byly fotografie pořízeny. V projednávané věci nebylo záměrem žalované žalobce jakkoli nachytat, fotografie pouze dokreslovaly obsah článku a byly pořízeny na místech veřejnosti přístupných, kde se žalobci vyskytovali v běžných situacích (při odchodu z divadla, venčení psa a u domu, ke kterému se článek vztahuje). V tomto tedy žalovaná spatřuje zásadní rozdíl a s ohledem na uvedené považuje za dostačující částku, kterou nabízela žalobcům v rámci smírného řešení. Z hlediska preventivně sankční funkce by měl soud přihlížet ke skutečnosti, že článek, za který žalobci požadují satisfakci, byl vydán již v roce 2019. Pokud soud aktuálně v červenci [rok] vytkl žalované její postup stran pořízení a uveřejnění fotografií ve věci sp. zn. 22 Co 95/2022, pak je podstatné, že předmětný nyní projednávaný článek byl zveřejněn cca tři roky před rozhodnutím odvolacího soudu ve věci 22 Co 95/2022. Ke znění žalobci požadované omluvy žalovaná uvedla, že tato je nepřiléhavá a ve věci sp. zn. 22 Co 129/2019 shledal Městský soud v Praze obdobné znění omluvy jako neurčité. 7. Odvolání žalované považují žalobci za nedůvodné. Nepodložené spekulace uvedené v člán