23 CO 341/2022-65 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka], k rukám právní zástupkyně žalované, do 3 dnů od právní moci rozsudku. 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tvrzením, že žalobkyně jako speditér a žalovaná jako odesílatel uzavřely smlouvou o přepravě v souladu s [ustanovení pr. předpisu], Úmluva o [anonymizováno] smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (dále jen„ Úmluva [anonymizováno]“), a to na základě objednávky přepravy č. [spisová značka], v níž žalovaná požadovala zajištění přepravy zboží z [ulice], [země], do [anonymizováno], [země] Cena přepravy byla sjednána na částku [částka] bez DPH. Datum nakládky bylo sjednáno na den [datum], vykládka měla proběhnout dne [datum]. Dopravce doručil zboží dne [datum], avšak ztratil dodací list a list [anonymizováno]. Žalobkyně zaslala žalované fakturu na úhradu ceny dopravy se splatností dne [datum]. Žalovaná v reakci na předžalobní výzvu nárok žalobkyně odmítla a uplatnila vůči žalobkyni smluvní pokutu ve výši žalované částky s odkazem na [anonymizována tři slova]. Žalobkyně však nárok žalované neuznává, a tudíž smluvní pokutu neuhradila. Žalobkyně rovněž neuznala ani zápočet žalované na smluvní pokutu. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že v objednávce žalované bylo ujednáno, že se přeprava řídí platnými právními předpisy, Úmluvou [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] podmínkami. Žalobkyně přepravu zahájila, zboží v místě nakládky naložila a došlo tak k uzavření smlouvy. Splatnost faktury za provedenou přepravu byla podmíněna přiložením jak 2 ks originálů [anonymizováno], tak dodacího listu potvrzených příjemcem. V případě, že dopravce tyto doklady nepředloží, je objednatel oprávněn vrátit fakturu bez proplacení. Jelikož žalobkyně tyto doklady nepředložila, což bylo mezi stranami nesporné, žalovaná vrátila fakturu jako neoprávněnou. Žalovaná učinila sporným, zda žalobkyně přepravu skutečně provedla a kdy se tak stalo. 4. Soud I. stupně po provedeném dokazování a na základě nesporných skutečností, jež vzal za svá skutková zjištění, vyšel z následujícího skutkového stavu. Na základě objednávky žalované č. [spisová značka] byla uzavřena s žalobkyní smlouva o přepravě za cenu [částka] + DPH s tím, že její součástí byly [anonymizována tři slova], dle nichž má dopravce nárok na zaplacení ceny přepravy pouze při dodržení všech podmínek a termínů dle smlouvy a objednávky (čl. 4. Všeobecných přepravních podmínek), přičemž splatnost faktury je podmíněna přiložením 2 ks originálů [anonymizováno] a dodacího listu potvrzených razítkem příjemce (čl. 4. Všeobecných přepravních podmínek). Žalobkyně zaslala žalované fakturu [číslo] na úhradu ceny přepravy současně se sdělením, že nemá potvrzený [anonymizováno] list z důvodu ztráty řidičem. Žalovaná reagovala na vystavenou fakturu [číslo] tak, že ji vrátila jako neoprávněnou. Soud I. stupně na ústním jednání dne [datum] poučil žalobkyni dle § 118a odst. 3 o. s. ř o tom, že z provedených důkazů neplyne, že zboží, které bylo k přepravě převzato dne [datum], bylo dodáno do místa určení a vyzval ji, aby označila důkazy k prokázání tohoto tvrzení. Zároveň žalobkyni poučil o tom, jaké by byly následky nesplnění této výzvy, přičemž žalobkyni byla poskytnuta lhůta 2 měsíců. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala tak, že své procesní stanovisko nemění, na podané žalobě trvá, když netvrdila nové skutečnosti ani nenavrhla jiné důkazy, pouze uvedla, že se pokusila získat příslušné dokumenty od zahraničních partnerů, to se jí však nepodařilo. 5. Po právní stránce soud I. stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu ust. § 2555 o. z. a Úmluvy [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že právní úprava je v otázce placení přepravného dispozitivní, mohli se účastníci smluvního vztahu od zákonné úpravy odchýlit, což také učinili prostřednictvím Všeobecných přepravních podmínek. Dle těch byla splatnost faktury podmíněna přiložením 2 ks originálů [anonymizováno] a dodacího listu potvrzených razítkem příjemce, avšak žalobkyně již v žalobě uvedla, že nedisponuje dodacím listem, neboť ten měl být ztracen řidičem, který zboží převážel. Žalobkyně dále v tomto řízení neunesla břemeno důkazní, neboť v řízení nenavrhla žádné nové důkazy, kterými by prokázala svá tvrzení o tom, že zboží bylo skutečně dopraveno na místo určení. Z těchto důvodů soud I. stupně žalobu zamítl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a [ustanovení pr. předpisu] z tarifní hodnoty ve výši [částka] za 5 úkonů právní služby [částka] [spisová značka] včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 7. Proti rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalobkyně. Namítá, že soud I. stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, pokud neměl za prokázané, že žalobkyně zboží dopravila do místa určení. Tvrzení žalované, že není jasné, zda bylo zboží dodáno, považuje žalobkyně za účelové. Přepravované zboží bylo vyloženo dne [datum], což potvrzuje i žalovaná, která v souvislosti s pozdní vykládkou uplatnila v dopise ze dne [datum] nárok na zaplacení smluvní pokuty z titulu pozdního dodání. Nadto žalovaná ani příjemce nenahlásili ztrátu zboží. Dále namítá nesprávné právní posouzení soudem I. stupně, pokud tento dovodil, že smluvní strany si mohou sjednat splatnost přepravného odlišně od občanského zákoníku, resp. Úmluvy [anonymizováno]. Strany [anonymizováno] smlouvy si nemohou ujednat vznik nároku na přepravné k datu následujícímu po uplynutí tří měsíců ode dne uzavření [anonymizováno] smlouvy, jelikož dle čl. 32 odst. 1 věta první ve spojení s písm. c) Úmluvy [anonymizováno] se možnost přepravce požadovat po odesílateli zaplacení přepravného promlčuje ve lhůtě jednoho roku, která běží nejdříve ode dne provedení přepravy, nejpozději však od uplynutí tří měsíců ode dne uzavření [anonymizováno] smlouvy. Jelikož se předmětná [anonymizováno] smlouva řídí se Úmluvou [anonymizováno], nelze vázat vznik nároku na přepravné či jeho splatnost na splnění dalších podmínek, zejména pak na předložení náložního (nákladního) listu či jiných listin k rukám odesílatele. Veškerá taková ujednání je třeba hodnotit jako absolutně neplatné pro rozpor s čl. 41 Úmluvy [anonymizováno]. Žalobkyně tedy navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 8. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného. Pokud jde o dodání zboží do místa určení, pak žalovaná ví, že vykládka neproběhla dne [datum], přičemž emailová komunikace s žalobkyní skončila dne [datum], avšak žalovaná neví, zda tohoto dne skutečně k vykládce zboží došlo či nikoli. Je to žalobkyně, kdo nese důkazní břemeno v tomto směru. Ve vztahu k tvrzenému nesprávnému právnímu posouzení, žalovaná uvedla, že žalobkyně zaměňuje tři zcela odlišné právní okamžiky, a to 1) vznik práva na přepravné, 2) vznik práva na zaplacení přepravného a 3) splatnost přepravného. V daném případě nebyl smluvně vyloučen nárok na přepravné. Úmluva [anonymizováno] neupravuje úplatu za přepravu zboží včetně její splatnosti a je třeba vycházet z ustanovení § 2564 o. z., které je však dispozitivní. Žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], dle něhož je právní úprava splatnosti přepravného dispozitivní a strany si mohou sjednat odlišně včetně toho, že mohou vázat zaplacení přepravného na předložení určité listiny, ledaže by předložení nebylo možné. Skutečnost, že řidič dodací listy ztratil, tak není nemožností předvídanou výše uvedeným rozhodnutím, když žalobkyně může uplatnit případný nárok na náhradu škody za řidičem. 9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasného a přípustného odvolání napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně ve vztahu k věci samé není důvodné a je důvodné pouze částečně ve vztahu k nákladům řízení. 10. Předmětem odvolacího řízení ve věci samé byl nárok žalobkyně na odměnu z [anonymizováno] smlouvy, přičemž soud I. stupně učinil ve věci správná skutková zjištění a nárok po právní stránce správně posoudil. Především soud I. stupně učinil správné skutkové zjištění, že [anonymizováno] smlouva byla uzavřena na základě objednávky ža