28 CO 354/2022-95 — Městský soud v Praze

1. Obvodní soud pro Prahu 6, dále„ soud prvního stupně“, rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 19C 184/2021-61, zamítl žalobní návrh, aby žalovaná žalobkyni zaplatila [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a neúspěšné žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. 2. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu při řešení následků úrazů, které utrpěla při výkonu služby vojákyně [ulice] ČR. Nesprávný úřední postup spatřuje v dlouholeté nečinnosti služebních orgánů ve věci včasného a správného zařazení žalobkyně do odpovídajícího stupně zdravotní způsobilosti pro výkon vojenské služby ve smyslu vyhlášky č. 357/2016 Sb., o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské služby, a s tím související trvalé přetěžování jejího organismu, které vyústilo v další služební úraz a s ním související trvalé zdravotní postižení. Žalovaná porušila § 59 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 94 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, podle něhož stát prostřednictvím žalované zabezpečuje po celou dobu služebního poměru vojáka výkon zdravotní služby, dále porušila § 98, podle něhož jsou služební orgány povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví vojáka při výkonu služby a přijímat ze své iniciativy opatření k omezení takových rizik. Důsledkem porušení těchto povinností žalovaná odpovídá za škodu způsobenou vojákovi při výkonu vojenské služby ve smyslu. § 112 a násl. zákona o vojácích z povolání. Dle žalobkyně se v případě služebního poměru jedná o vztah veřejnoprávní, který vzniká mocenským aktem služebního funkcionáře a odlišuje se tak od soukromoprávní povahy poměru zaměstnaneckého, v důsledku čehož není možné na něj hledět jako na obdobu pracovněprávního poměru. Povinnost poskytovat vojákům z povolání adekvátní zdravotní péči je jednou z povinností žalované, což je navázáno také na nemožnost vlastní volby poskytovatele zdravotních služeb. Nejedná se tedy o klasický vztah pacienta a lékaře, potažmo zdravotnického zařízení. Následné zařazení do příslušné kategorie odpovídající zdravotnímu stavu vojáka nenavrhuje sám voják podle toho„ jak se cítí“, ale jedná se o rozhodnutí, které vydává vojenský poskytovatel zdravotních služeb. Žalobkyně má za to, že žalovaná odpovídá za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni popsaným nesprávným úředním postupem. Dále žalobkyně v žalobě podrobně popsala své služební úrazy. Dne [datum] utrpěla úraz při pádu při plnění služebních povinností, došlo ke zhmoždění pravého kolenního kloubu, úraz byl řádně prošetřen a následně posouzen jako služební úraz a žalobkyni byla přiznána náhrada škody [částka]. Dne [datum] si žalobkyně v rámci plnění programu preventivní rehabilitace způsobila úraz pravého hlezenního kloubu, tento úraz byl posouzen jako služební a byla jí přiznána náhrada za bolest, za ztrátu na platu po dobu neschopnosti výkonu služby a účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši [částka]. Dne [datum] se žalobkyně podrobila operaci pravého kolene a následně jí byla přiznána náhrada škody za bolest, ztrátu na platu po dobu neschopnosti výkonu služby a účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši [částka]. Žalobkyně se podrobila další operaci dne [datum] a byla jí přiznána náhrada za bolest, ztrátu na platu po dobu neschopnosti výkonu služby a účelně vynaložené náklady spojené s léčením v celkové výši [částka]. Žalobkyně utrpěla další služební úraz dne [datum] při výcviku střeleb na posádkovém cvičišti, byla jí přiznána náhrada škody za bolest a účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši [částka]. Žalobkyně má za to, že v důsledku porušení povinnosti, vyplývající z ust. § 98 odst. 4 písm. e) zákona o vojácích z povolání (měla jí být navržena změna zdravotní klasifikace po prodělaném operačním zákroku ze dne [datum]), došlo ke zhoršování zdravotního stavu její pravé nohy, současně docházelo k přetěžování levé končetiny, což vyústilo dne [datum] ve služební úraz, kdy u ní došlo k opakovanému podvrtnutí pravého kolenního kloubu. Žalobkyně měla být již od roku 2014 zdravotně klasifikována na úroveň C, neboť úrovni A její zdravotní stav již nemohl odpovídat. Změna zdravotní kvalifikace jí byla navržena až v listopadu 2019. Žalobkyně zdůraznila, že se každoročně účastnila pravidelných pracovně- lékařských kontrol, každoročně také absolvovala pravidelné přezkoušení fyzické a profesní způsobilosti, ale toho byla schopná pouze pod vlivem silných analgetik. Dne [datum] Přezkumná komise u [ulice] vojenské nemocnice rozhodla, že je žalobkyně nadále schopna výkonu vojenské služby s omezením v kategorii zdravotní klasifikace C/36 (výkon vojenské služby se stanovením úlev pro zamezení většího zatížení velkých kloubů). Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala odvolání s odkazem na obsah revizního posudku Vojenského ústavu soudního lékařství ze dne [datum], v němž soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] označil jako rozhodující zdravotní stav žalobkyně ke dni [datum], kdy mělo dojít vlivem zhoršení zdravotního stavu žalobkyně nejen k posouzení středně těžkých trvalých následků s nevratnými změnami, ale také ke změně zdravotní klasifikace. Původní rozhodnutí bylo [ulice] přezkumnou komisí zrušeno a vráceno zpět k dalšímu projednání. V předmětném rozhodnutí je konstatováno, že žalobkyně trpí v důsledku služebních úrazů a operačních zákrok oboustrannou gonartrozou II. stupně s bolestivými projevy, na základě čehož toto zdravotní omezení vyžaduje trvalé úlevy při výkonu vojenské služby. Žalobkyně se opakovaně domáhala řádného poskytování zdravotních služeb ze strany vojenského poskytovatele, stěžovala si na svůj zdravotní stav, nicméně k vyřízení její žádosti došlo až sdělením Sekce zprávy a řízení organizací žalované ze dne [datum] poté, co žalobkyně podala podnět k Úřadu veřejného ochránce práv. Dle žalobkyně lze ze zmíněného stanoviska vyvodit závěr, že žaloba je důvodná. Žalobkyně se za účelem objektivního vyhodnocení jejího zdravotního stavu podrobila několika lékařským vyšetřením a následné operaci dne [datum] v [obec], kde jí byl proveden zákrok TEP pravého kolene. Žalobkyně uvedla, že z lékařských zpráv MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. ze dne [datum] je zřejmý rozsah jejích závažných zdravotních potíží. Tyto potíže byly žalované známy, jelikož byly léčeny vojenským poskytovatelem zdravotních služeb. Žalobkyně má za to, že kdyby služební orgán [ulice] ČR (tj. vojenský poskytovatel zdravotních služeb žalované, kterým je v tomto případě komise lékařů ortopedie ÚVN [část obce]) splnil svou povinnost vyplývající z § 98 odst. 4 písm. e) zákona o vojácích z povolání včas, tedy došlo-li by ke změně zdravotní kvalifikace žalobkyně po služebních úrazech v letech 2009 a 2011, neutrpěla by další služební úraz dne [datum] a její zdravotní stav by neodpovídal současnému středně těžkému zdravotnímu postižení obou kolenních kloubů, omezující její schopnost vykonávat činnou vojenskou službu bez trvalých úlev, což se projevuje nejen v pracovní, ale i osobní rovině žalobkyně. 3. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta, protože k vydání nezákonného rozhodnutí ani k nesprávnému úřednímu postupu orgánu veřejné moci v tomto případě nedošlo. Žalobkyně nesprávně rozšiřuje obsah pojmu úřední postup na řadu různých situací a činností, se kterými se voják při výkonu služby či v souvislosti s ní může setkat a které přitom s výkonem veřejné moci ve smyslu zákona o odpovědnosti státu za škodu spojeny nejsou. Dle žalované je žaloba směřována proti údajně nesprávnému úřednímu postupu žalované při výkonu veřejné moci, ale výtky žalobkyně jsou směřovány do oblasti, která leží mimo správní činnost žalované a namítá-li žalobkyně chybný výkon ze strany lékaře (tj. v daném případě vojenského poskytovatele zdravotních služeb), pak nejde už z povahy věci o výkon činnosti správní, neboť lékař nevykonává svoji činnost v pozici správního orgánu podle správního řádu. Ani v případě obdoby zaměstnaneckého poměru by se nejednalo o porušení povinností vojenského poskytovatele coby zaměstnavatele, neboť žalobkyně v rámci prováděných lékařských prohlídek nepoukazovala na subjektivní potíže, tyto nejsou uvedeny ani v lékařské zprávě MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], dle které je naopak žalobkyně schopná zvýšené fyzické námahy v rámci absolvování kurzu do pozorovatelské mise [příjmení]. Žalobkyně v letech [rok], [rok] a [rok] splnila profesní přezkoušení a v letech [rok], [rok] až [rok] také výroční přezkoušení fyzické zdatnosti, přičemž při přezkoušení žádné potíže neuváděla a byť byl ve služebních hodnoceních stupeň zdravotnické klasifikace vždy uveden, žalobkyně vůči těmto hodnocením žádné výhrady nevznesla. Žalovaná má proto za to, že nedošlo k žádnému porušení povinnosti ve smyslu § 98 odst. 4 písm. e) zákona o vojácích z povolání, jak tvrdí žalobkyně, neboť změna zdravotní klasifikace může nastat až po obdržení relevantního