30 CO 326/2022-99 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů [anonymizováno] [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Rozhodl tak o žalobě podané k soudu dne [datum], kterou se žalobce domáhal po žalované náhrady škody spočívající v nákladech na právní zastoupení v přestupkovém [anonymizováno] (odměna advokáta za 11 úkonů právní služby), které bylo zastaveno z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek. 3. Soud prvního stupně vyšel zejména ze zjištění, že oznámením městské policie o přestupku ze dne [datum] byl Magistrát města Plzeň vyrozuměn o tom, že provozovatel vozidla (blíže nezjištěný řidič) [anonymizována tři slova], [registrační značka] (dále jen„ předmětné vozidlo“) je podezřelý z porušení povinnosti dle § 18 odst. 4 ve spojení s § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, kterého se měl dopustit tím, že [datum] v 18:25 v obci [obec], ulice [ulice], jel rychlostí 69 km/h, ačkoliv nejvyšší povolená rychlost je 50 km/h. Dne [datum] byla žalobci jako provozovateli vozidla zasílána výzva k uhrazení částky [částka]. Dne [datum] žalobce sdělil, že [datum] prodal předmětné vozidlo [jméno] [příjmení], ten následně vozidlo prodal [jméno] [příjmení]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. SZ [spisová značka], č. j. [spisová značka] Magistrát města Plzně věc odložil, neboť do 60 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení [anonymizováno] proti určité osobě. K [datum] bylo předmětné vozidlo vyřazeno z provozu na žádost vlastníka, jako vlastník a provozovatel vozidla byl od [datum] evidován žalobce. 4. Dále pak soud prvního stupně detailně popsal průběh [anonymizováno] vedeného pro podezření ze spáchání přestupku provozovatele vozidla podle [ustanovení pr. předpisu], o provozu na pozemních komunikacích. Dne [datum] vydal Magistrát města Plzeň příkaz, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle [ustanovení pr. předpisu] Příkaz byl odůvodněn tím, že se nepodařilo zjistit řidiče vozidla. Přes sdělení žalobce, že vozidlo bylo prodáno, byl i nadále ten evidován v registru vozidel jako vlastník a provozovatel. Žalobce podal proti příkazu odpor. Rozhodnutím ze dne [datum] byl žalobce uznán vinným z naplnění skutkové podstaty přestupku podle [ustanovení pr. předpisu] s ohledem na porušení povinnosti § 10 odst. 3 shodného zákona, za což mu byla uložena pokuta [částka]. Rozhodnutí bylo odůvodněno [ustanovení pr. předpisu], dle kterého je provozovatelem vozidla vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel. Vzhledem k tomu, že byl žalobce stále zapsán v registru jako vlastník a provozovatel, dopadá odpovědnost na něj. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání. Krajský úřad [příjmení] kraje vydal dne [datum rozhodnutí] rozhodnutí č. j. PK- [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], kterým prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání s odůvodněním, že správní orgán prvního stupně se opomněl v rozhodnutí vypořádat s návrhy na dokazování. Proto bylo rozhodnutí nepřezkoumatelné. Rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. SZ [spisová značka], č. j. [spisová značka] byl žalobce uznán vinným přestupkem ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] s ohledem na porušení povinnosti § 10 odst. 3 téhož zákona, za což mu byla uložena pokuta [částka] a paušální částku nákladů [anonymizováno] ve výši [částka]. Dne [datum] podal žalobce proti tomuto rozhodnutí odvolání. Krajský úřad [příjmení] kraje rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání, a to rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. PK- [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], z důvodu nepřezkoumatelnosti. Správnímu orgánu prvního stupně bylo uloženo, aby věc opětovně projednal a zabýval se odvolatelem navrženými důkazy. Usnesením Magistrátu města Plzně ze dne [datum] došlo k zastavení [anonymizováno] z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek, a to k [datum]. 5. Soud prvního stupně pak věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Dospěl k závěru, že věc nelze posuzovat z hlediska odpovědnosti za nezákonné rozhodnutí, neboť takové rozhodnutí splňující podmínky podle § 7 a 8 OdpŠk ve věci nebylo vydáno. Na přestupkové [anonymizováno] pak nelze automaticky aplikovat pravidla týkající se odškodňování [anonymizována dvě slova]. Soud prvního stupně neshledal ani odpovědnostní titul nesprávného úředního postupu, který žalobce též tvrdil. Samotná rozhodovací činnost totiž nesprávným úředním postupem být nemůže. Soud prvního stupně nezjistil ani nesprávný úřední postup spočívající v nedodržení lhůt pro vydání rozhodnutí podle § 71 správního řádu, neboť přestupkové [anonymizováno] bylo zahájeno včasným vydáním příkazu, pro další postup správního [anonymizováno] pak nejsou zákonem stanovené lhůty. Obvodní soud ve věci nezjistil odpovědnostní titul podle OdpŠk, proto žalobu zamítl. O nákladech [anonymizováno] rozhodl podle [ustanovení pr. předpisu] 6. Žalobce napadl rozsudek včasným odvoláním. Podle něj nejsou správné závěry nalézacího soudu o tom, že v dané přestupkové věci nedocházelo k poručování lhůt pro vydání rozhodnutí. Z provedeného dokazování je zřejmé, že v daném [anonymizováno] po vydání příkazu došlo opakovaně k porušení lhůt pro vydání rozhodnutí dle § 71 odst. 3 správního řádu. Dále žalobce namítal, že soud prvního stupně sice správně zjistil průběh přestupkového [anonymizováno], pominul však kvalifikování jeho dílčích fází coby průtahů. Bylo na místě předmětné průtahy vymezit a kvalifikovat, a to s ohledem na uplynutí prekluzivní lhůty. Rovněž tak nebylo vymezeno to, že v dané věci bylo správním orgánem prvního stupně vydáno opakovaně nesprávné rozhodnutí, které bylo v odvolacím [anonymizováno] zrušeno, což přispělo k prekluzi přestupku. Soud ani nevymezil to, zda a jak žalobce svým jednáním přispěl k průtahům a prekluzi odpovědnosti za přestupek. Soud tak pominul závěry uvedené v nálezu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum]. [jméno] věc pak soud prvního stupně zcela nesprávně právně posoudil. Z rozhodnutí odvolacího správního orgánu je zjevné, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně byla rušena z důvodu řádného nevypořádání se s navrženými důkazy žalobcem. To však nemůže být k tíži žalobce. V daném případě nejde o důvodnost či nedůvodnost zahájení přestupkového [anonymizováno], jak argumentoval soud prvního stupně. V dané věci nebylo prokázáno, že by to byl žalobce, kdo by činil obstrukce v předmětném správním [anonymizováno]. Je naopak třeba konstatovat, že k zániku odpovědnosti za přestupek v důsledku uplynutí prekluzivní lhůty a podstatným důvodem prekluze byly průtahy na straně správního orgánu, který projednával obvinění z přestupku. Tento odpovědnostní titul nebyl soudem prvního stupně řádně posouzen, napadený rozsudek je proto fakticky nepřezkoumatelný. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. V doplnění odvolání pak navrhl změnu napadeného rozsudku odvolacím soudem, tak že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno a žalobci budou přiznány náklady [anonymizováno] před soudy obou stupňů. 7. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání polemizovala s uplatněnými odvolacími námitkami a navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. 8. Odvolací soud ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i [anonymizováno], které předcházelo jeho vydání, a shledal, že odvolání žalobce není důvodné. 9. Odvolací soud předně neshledal důvodnou námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku. V jeho odůvodnění soud prvního stupně vyložil důvody, které jej k rozhodnutí vedly, byť s těmito důvody žalobce nesouhlasí. Jak připomněl Ústavní soud v nálezu z [datum], sp. zn. I. ÚS 4093/17, smyslem odůvodnění soudního rozhodnutí je„ především seznámení účastníků [anonymizováno] s úvahami, na nichž soud založil své rozhodnutí, přičemž odůvodnění soudního rozhodnutí musí účastníkům [anonymizováno] umožnit seznat ty úvahy soudu, jež byly relevantní pro výsledek [anonymizováno], a tím přezkoumatelnost soudního rozhodnutí z hlediska zákonnosti i věcné správnosti.“ Stručně řečeno, z hlediska přezkoumatelnosti rozhodnutí je klíčové, aby soud v jeho odůvodnění vyložil, jaké úvahy ho vedly k jeho rozhodnutí, a tedy, proč rozhodl tak, jak rozhodl. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků [anonymizováno] na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I pokud