35 CO 20/2022-216 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem ve spojení s opravným usnesením soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] (výrok I.). Žalobci uložil povinnost na náhradě nákladů řízení zaplatit žalované částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Konstatoval, že žalobce se domáhal po žalované žalobou podanou u soudu [datum] náhrady škody z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu. Uvedl k tomu, že žaluje zaplacení částky [částka] z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem v exekučním řízení, které bylo proti žalobci vedeno Mgr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem, pod sp. zn. [spisová značka], a to dále z důvodů podrobně popsaných v odstavci 1 odůvodnění napadeného rozsudku. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila z důvodů popsaných v odstavci 2 odůvodnění napadeného rozsudku s tím, že naopak činí předmětem sporu žalobcem tvrzenou existenci odpovědnostního titulu, jakož i splnění dalších podmínek vzniku odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. 4. Soud I. stupně vyšel z toho, že nesporným mezi stranami je, že nárok u žalované byl před podáním žaloby uplatněn [datum], a rovněž průběh posuzovaného řízení u soudního exekutora exekutorského úřadu Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Zlín, pod sp. zn. [spisová značka], a to, že zde byla vydražená nemovitost, bylo vydáno usnesení o rozvrhu, existenci hyperochy, a že na základě příkazu pak exekutor plnil. 5. Soud I. stupně učinil skutková zjištění, jak podrobně popsáno v odstavcích 4 až 12 odůvodnění napadeného rozsudku. 6. Skutkovým zjištěním soud I. stupně učinil, že proti žalobci, jako povinnému byla vedena exekuce ve věci oprávněného [příjmení] [jméno] [jméno] u Exekutorského úřadu Zlín soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] pro pohledávku [částka]. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve věci oprávněného [příjmení] [jméno] [jméno] proti povinnému [právnická osoba] o uspokojení peněžitého plnění oprávněného, jakož i k úhradě nákladů exekuce se podává, že rozdělovaná podstata představuje částku [částka] a byl učiněn rozvrh k uspokojení pohledávky oprávněného, soudního exekutora k nákladům exekuce a dalších věřitelů, přičemž zbytek nevyčerpané podstaty ve výši [částka] se určuje k vyplacení povinnému, když přiznané částky budou vyplaceny po právní moci rozvrhového usnesení. Soudní exekutor pak vyplatil v rozmezí od 5. 8.2 015 do [datum] z rozdělované podstaty jednotlivé částky subjektům, které nebyly v usnesení o rozvrhu rozdělované podstaty uvedeny, a to: exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], jemuž bylo vyplaceno [částka] ([datum]), Finanční úřad v [obec] [částka] ([datum]), tentýž úřad [částka] ([datum]), tentýž úřad [částka] ([datum]). Žalobci bylo dne [datum] vyplaceno [částka]. 7. S využitím §§ 1 odst. 1, 5, 7, 8 odst. 1 a 13 a 26 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem soud I. stupně uzavřel, že žalobce požaduje náhradu škody z tvrzeného nesprávného úředního postupu soudního exekutora z důvodu včasného nevydání hyperochy exekutorem žalobci, když se jedná o řízení vedené u exekutora pod sp. zn. [spisová značka] a jde o časový moment vztahující se k datu [datum], kdy bylo rozhodnuto o rozvrhu částky získané zpeněžením majetku v dražbě, mezi věřitele a žalobce, kterému měla být vyplacena částka [částka], přičemž tím, že exekutor vyplatil částky ostatním věřitelům v roce [rok], ale žalobci nikoli, peníze zadržené držel u sebe, a taktéž prováděl úhrady, a teprve dne [datum] vyplatil žalobci (jen) částku [částka], jako zůstatek po úhradách, má žalobce za to, že v důsledku nesprávného postupu exekutora, spočívajícího v neoprávněném zadržování částky určené žalobci, došlo k tomu, že finanční prostředky určené pro žalobce mu byly vyplaceny s podstatným zpožděním. Pokud by byly finanční prostředky vyplaceny žalobci stejně jako ostatním věřitelům, mohl by dříve uspokojit své závazky, čímž by jejich výše nedosáhla uvedené výše. Žalobce je přesvědčen o oprávněnosti svého nároku, který má sestávat z: -) částky ve výši [částka] představující úrok z prodlení od [datum] do [datum], který musel uhradit z důvodu nedoplatku na dani z příjmu právnických osob, když dle sdělení Finančního úřadu pro Zlínský kraj, Územního pracoviště [obec], se uvedená částka skládala z nedoplatku daně z příjmů právnických osob ve výši [částka] doměřeného na základě obnovy řízení v roce 2015 a souvisejícího úroku z prodlení ve výši [částka], který byl vyčíslen v exekučním příkaze [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] z částky [částka]. Je přesvědčen, že pokud by obdržel na něho připadající finanční prostředky již v srpnu 2015, mohl by své daňové povinnosti uhradit a ušetřit na úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum], tj. za 15 měsíců, částku [částka]. Žalobci tím vznikla škoda, když jeho majetek se zmenšil o částku [částka], ačkoliv by k tomu za běžných okolností nedošlo. -) částky [částka] jako ušlého zisku ve formě 10 % zhodnocení částky [částka], kterou soudní exekutor (jako část částky [částka]) dne [datum] neoprávněně vyplatil soudnímu exekutorovi JUDr. [jméno] [příjmení] a žalobce s ní nemohl 33 měsíců disponovat. Žalobce předpokládá, že by předmětnou částku zhodnotil nejméně o 10 % ročně. Proto lze za škodu považovat částku [částka]. Žalobci tím vznikla škoda v podobě ušlého zisku (jeho majetek se nezvětšil, ačkoliv by k tomu za normálních okolností došlo) ve výši [částka]. -) částky [částka] jako ušlého zisku ve formě 10% zhodnocení částky [částka], s níž žalobce nemohl disponovat 17 měsíců v důsledku opožděné výplaty hyperochy až [datum]. 8. Ve věci soud I. stupně učinil právní závěr, že usnesení o rozvrhu mimo jiné stanoví, které částky se po právní moci vyplatí oprávněnému a přihlášeným věřitelům a jaká částka (pakliže po vyplacení oprávněného a přihlášených věřitelů nějaká zbude), se vyplatí po právní moci usnesení povinnému. Povinnost exekutora vyplatit hyperochu je tak stanovena přímo výrokem pravomocného usnesení. Jedná se tedy o povinnost exekutora ze zákona, soudní exekutor je tak v této chvíli de facto dlužníkem povinného. Rovněž je soudní exekutor vázán svým rozvrhovým usnesením. Pokud došlo k tvrzené duplicitě, nejednalo se o pochybení Mgr. [jméno] [příjmení]. Mgr. [jméno] [příjmení] postupoval v souladu se svým rozvrhovým usnesením. Následně se soudní exekutor řídil pravomocným exekučním příkazem, kterým byl vázán. Za exekuci a správnost exekučních příkazů je odpovědný ten soudní exekutor, který předmětnou exekuci vede. Tedy, pakliže ve věci vydal exekuční příkaz JUDr. [jméno] [příjmení], je odpovědný za správnost exekučního příkazu právě tento exekutor (odstavec 23 odůvodnění napadeného rozsudku). Pokud jde o tvrzení, že soudní exekutor neměl respektovat pokyn žalobce, aby nevyplácel přeplatek z exekuce, ale ponechal jej na svém účtu do doby vyřešení sporu mezi jednateli, a že (tvrzení žalobce doplnil tak) v době vydání pokynu, tj. ke dni [datum] neexistovala osoba oprávněná za žalobce jednat, neboť funkce jednatele panu [jméno] [příjmení] skončila ke dni [datum], pak nelze tomuto přitakat, neboť z obchodního rejstříku vyplývá, že pan [jméno] [příjmení] byl z veřejného rejstříku jako jednatel vymazán až ke dni [datum], tzn. že v době vydání pokynu byl v obchodním rejstříku stále evidován [jméno] [příjmení] jako jednatel a soudní exekutor tak jednal v důvěře ke stavu zapsaném v obchodním rejstříku, tzn. v souladu s principem materiální publicity. Nelze tedy tomuto postupu exekutora nic vyčítat (odstavec 24 odůvodnění napadeného rozsudku). 9. Jde-li o požadavek žalobce ve výši [částka] představující úrok z prodlení od [datum] do [datum], který musel uhradit z důvodu nedoplatku na dani z příjmu právnických osob, pak je především povinností žalobce zaplatit úrok z prodlení, neboť důvodem vzniku této škody je porušení povinnosti žalobce zaplatit včas daň a nikoliv nesprávný úřední postup žalované, jak se to snaží žalobce prezentovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 1421/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 4659/2009, usnesení Nejvyššího soudu, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 3281/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 2076/2012, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 414/13, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 2407/2012) (odstavec 25 odůvodnění napadeného rozsudku). 10. Jde-li o požadovaný ušlý zisk (zhodnocení peněz) ve formě 10% zhodnocení částky [částka], s níž žalobce nemohl disponovat 17 měsíců v důsledku opožděné výplaty hyperochy až [datum], pak za ušlý zisk je považována pouze ta škoda, jež poškozenému vznikla tím, že v důsledku škodné události nedošlo k takovému rozmnožení jeho majetkových hodnot,