35 CO 408/2021-69 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení [částka] a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. Rozhodl tak o žalobním požadavku uplatněném žalobou podanou dne [datum] na náhradu nemajetkové újmy, resp. škody z nezákonně vedeného trestního stíhání žalobkyně. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku žalobkyni vyplatila celkem [částka]. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum]. Žalovaná ve svém nesouhlasném stanovisku vznesla námitku promlčení žalovaného nároku. 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že právní moc zprošťujícího rozsudku ve znění opravných usnesení nastala [datum] ve věci vedené před Okresním soudem v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně byla dalším zprošťujícím rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] zproštěna obžaloby. Žalobkyně se domnívá, že šestiměsíční lhůta pro uplatnění nároku u žalované činí 6 měsíců a poté běží tříletá promlčecí doba. 3. Soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil dle §§ 32 a 35 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen OdpŠk) a uzavřel, že za situace, kdy právní moc zprošťujícího rozsudku nastala [datum], žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne [datum], stavěla se od [datum] do [datum] promlčecí doba, která uplynula [datum], a protože žaloba byla podána [datum], je žalobou uplatněný nárok promlčen a s ohledem na důvodně vznesenou námitku žalované žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. 4. Proti tomuto rozsudku žalobkyně podala v zákonné lhůtě odvolání. Nesouhlasila v něm s právním posouzením věci. Nadále zastává názor, že pro uplatnění tohoto druhu újmy platí obecná promlčecí lhůta, tedy ode dne, kdy k této nemajetkové újmě dojde, resp. kdy se poškozený o této nemajetkové újmě dozví. Podle § 629 odst. 1 o. z. činí promlčecí lhůta 3 roky. Buď je chybný právní názor soudu prvního stupně, nebo nemůže obstát text zvláštního zákona, který tento výklad umožňuje. V posuzovaném případě, kdy žalovaná dne [datum] sdělila žalobkyni své rozhodnutí náhradu nemajetkové újmy z velké části neposkytnout a ona podala žalobní návrh [datum], tedy za necelých 8 týdnů, je odmítnutí žaloby z důvodu mechanického promlčení rozhodnutím v rozporu s ústavně garantovaným právem na soudní ochranu osoby státem poškozené. Tím, že žalovaná na uplatněné nároky žalobkyně reagovala, došlo ke změně okamžiku, kdy se dozvěděla o tom, že jí vznikla z titulu nemajetkové újmy škoda a v jaké výši, a proto je žaloba podaná včas i z hlediska platného zákona. Souběžně namítla, že promlčecí doba šesti měsíců je obecně nedůvodným procesním zvýhodněním veřejnoprávních subjektů včetně žalované, ke kterému není naprosto žádný důvod ve vztahu k obecné právní úpravě s promlčecí dobou 3 roky. Navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobkyně vyvracela jeho důvody. Uvedla, že je-li předpokladem pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy zrušení, změna či popření následků nezákonného rozhodnutí, počíná v souladu s § 32 odst. 1 větou druhou OdpŠk běžet subjektivní promlčecí lhůta ode dne, kdy nabylo právní moci zrušovací rozhodnutí. S ohledem na právní moc zprošťujících rozsudků trestních soudů [datum] a [datum] uplynula promlčecí doba nejpozději [datum], resp. [datum]. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u soudu žalobou až dne [datum], což je několik měsíců po uplynutí zákonné promlčecí doby. Po celou dobu byla právně zastoupená a nelze odhlédnout od občanskoprávní zásady vigilantibus iura scripta sunt. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku. 6. Z podnětu podaného odvolání odvolací soud přezkoumal v systému neúplné apelace napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vyhlášení, a to aniž by nařizoval jednání (ust. §§ 212, 212a odst. 1, 5 a 214 odst. 3 o. s. ř.), a odvolání neshledal důvodným. 7. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců. 8. Soud prvního stupně věc správně posuzoval v intencích OdpŠk, když žalobou byl uplatněn nárok na náhradu nemajetkové újmy, resp. náhrady škody z titulu nezákonně vedeného trestního stíhání. OdpŠk je speciálním zákonem ve vztahu k občanskému zákoníku a s ohledem na specifičnost skutkových podstat odpovědnosti státu obsahuje také zvláštní úpravu promlčecích lhůt. O vzniklé nemajetkové újmě se žalobkyně dozvěděla z právní moci rozhodnutí, kterými byla zproštěna obžaloby, potažmo se dozvěděla o tom, že její trestní stíhání bylo nezákonné. Od té doby běžela promlčecí šestiměsíční doba, jejíž běh byl přerušen po dobu předběžného uplatnění nároku, v daném případě od [datum] do [datum]. Soud prvního stupně správně uzavřel, že promlčecí doba uplynula dne [datum], a protože žalobou u soudu byl nárok uplatněn dne [datum], žalovanou vznesená námitka promlčení je důvodná, proto žalobou uplatněný nárok nelze přiznat. 9. Pochybení soudu prvního stupně nebylo shledáno ani v akcesorickém výroku o nákladech řízení, odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle §§ 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla v odvolacím řízení úspěch, má proto vůči neúspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů, které jí v tomto stadiu řízení vznikly. Jsou tvořeny paušální náhradou [částka] za jeden úkon (vyjádření k odvolání). O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.