35 CO 412/2020-136 — Městský soud v Praze

1. Shora citovaným rozsudkem soud I. stupně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5% od [datum] do zaplacení (výrok I) a k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradu nákladů [anonymizováno] částku [částka] (výrok II). 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že z titulu pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], žalobkyně vyplatila pojistné plnění v návaznosti na dopravní nehodu ze dne [datum] v ulici [ulice], [obec a číslo], kdy žalovaný řídil předmětné osobní motorové vozidlo a v důsledku nedodržení dostatečně bezpečné vzdálenosti narazil zezadu do před ním jedoucího vozidla značky Škoda Octavia, [registrační značka], které zastavilo z provozních důvodů, vlivem nárazu bylo vozidlo [anonymizováno], [registrační značka] posunuto směrem vpřed, čímž došlo k nárazu do zadní části vozidla značky Škoda Fabia, [registrační značka]. Lustrací bylo zjištěno, že žalovanému byl dne [datum] odebrán řidičský průkaz, a to z důvodu [anonymizováno] vozidla pod vlivem alkoholu. Za shora popsané jednání byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 2 a k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Celková výše vyplaceného pojistného plnění činila [částka]. Žalobkyně s odkazem na § 10 odst. 1 písm. g) a písm. h) zákona [číslo], o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nárok odůvodnila tak, že ačkoliv byl žalovanému uložen zákaz činnosti řídit vozidlo až rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], tak se do doby zákazu činnosti započítává doba, po kterou žalovaný v souvislosti s projednávaným přestupkem nesměl již tuto činnost vykonávat. Žalovaný v době dopravní nehody tedy řídil, i když mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na to, že ačkoli mu byl v dané době zadržen řidičský průkaz, rozhodně byl v době dopravní nehody držitelem řidičského oprávnění ve smyslu § 92 zákona o silničním provozu. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ve věci sp. zn. [spisová značka] se stal pravomocným dne [datum] a od té doby pozbyl žalovaný řidičské oprávnění. Dále uvedl, že pokud je nesporné, že k dopravní nehodě, za jejíž následek požaduje žalobkyně po žalovaném regresní nárok ve smyslu § 10 odst. 1 písm. h) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, došlo dne [datum], byl jednoznačně žalovaný v tu dobu držitelem příslušného řidičského oprávnění na skupinu B, tedy na potřebnou skupinu pro [anonymizováno] osobního vozidla, které také řídil. 4. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování a s odkazem na § 10 odst. 1 písm. g), h) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“), § 74 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen„ TZ“), § 118a odst. 1 písm. a), § 118b, § 118c, § 80, § 92, § 94a zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ProvPoz“) uzavřel, že žalovaný v době dopravní nehody řídil vozidlo, aniž by disponoval řidičským průkazem, který mu byl zadržen dne [datum]. Spornou otázkou zůstalo, zda za situace, kdy [anonymizována dvě slova] nabyl právní moci až dne [datum], lze v tomto případě aplikovat ustanovení § 10 odst. 1 písm. g) zákona, tj. zda na mezidobí od zadržení řidičského průkazu žalovaného (jakožto opatření orgánu veřejné moci) do nabytí právní moci výše uvedeného [anonymizována dvě slova], je možno pohlížet jako na dobu, kdy žalovaný nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. Výklad ustanovení zákona ProvPoz nedává jednoznačnou odpověď, neboť okamžikem zadržení řidičského průkazu zůstává zřejmě příslušný řidič držitelem řidičského oprávnění, nesmí však řídit motorové vozidlo po dobu zadržení řidičského průkazu. Soud I. stupně však dospěl k závěru, že v návaznosti na výše citované ustanovení TZ, kdy se do doby zákazu činnosti započítává i doba před právní mocí rozhodnutí, po kterou bylo pachateli (žalovanému) v souvislosti s [anonymizována dvě slova] odňato oprávnění k činnosti podle jiného právního předpisu nebo na základě opatření orgánu veřejné moci nesměl již tuto činnost vykonávat, mělo rozhodnutí v [anonymizováno] věci retroaktivní účinky, které pokryly dobu od zadržení řidičského průkazu, tj. od [datum], tedy i dne [datum], kdy žalovaný způsobil dopravní nehodu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu [anonymizováno] [číslo]). Soud I. stupně přisvědčil žalovanému, že samotným zadržením řidičského průkazu nedošlo zřejmě zároveň k odebrání jeho řidičského oprávnění v ten daný okamžik, ale v důsledku rozhodnutí soudu v [anonymizována dvě slova], kdy se započítává do trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu [anonymizováno] motorových vozidel všeho druhu, který byl ve výměře 18 měsíců uložen odsouzenému [jméno] [příjmení] [anonymizováno] příkazem Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], doba zadržení řidičského průkazu od [datum] do [datum], je zcela zjevná zpětná retroaktivita tohoto rozhodnutí. S ohledem na § 10 odst. 1 písm. h) zákona má žalobkyně nárok v rámci následného regresu na vyplacení pojistného plnění po žalovaném, neboť pojištěný řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo. Zákaz činnosti řídit motorové vozidlo mimo jiné jednoznačně vyplývá i z § 118b odst. 2 ProvPoz:„ po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského oprávnění řídit motorové vozidlo“. Pokud by vznikla pochybnost, zda má žalobkyně právo na vyplacení regresu po žalovaném na základě § 10 odst. 1 písm. g) zákona, neboť by nebylo postaveno na jisto, zda zadržením řidičského průkazu došlo zároveň k odebrání řidičského oprávnění, pak tato pochybnost je zcela eliminována výkladem § 10 odst. 1 písm. h) zákona, kdy v daném případě je zcela evidentní, že žalovaný po té, co mu byl zadržen řidičský průkaz a měl tudíž zakázáno řídit po dobu zadržení řidičského průkazu motorové vozidlo, motorové vozidlo řídil a způsobil dopravní nehodu v důsledku níž vznikla předmětná škoda. Souhrnným výkladem shora citovaných ustanovení lze dospět k závěru, že žalovanému byl uložen zákaz činnosti řídit motorové vozidlo už k okamžiku odebrání řidičského průkazu tj. od [datum], tj. tento zákaz platil i dne [datum], kdy žalovaný způsobil dopravní nehodu. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by soud dospěl k opačnému závěru, pak by žalovaný nepochybně těžil ze svého protiprávního činu, kdy i přes zákaz řídit po dobu odebrání řidičského průkazu motorové vozidlo, tento zákaz porušil a způsobil nehodu, v jejímž důsledku vznikla škoda, kterou uhradila poškozeným žalobkyně. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 5. S ohledem na shora uvedené soud I. stupně žalobě jako důvodné zcela vyhověl. K výši příslušenství odkázal na § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů [anonymizováno] rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v [anonymizováno] zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů [anonymizováno] v částce [částka] Tyto náklady sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] v částce [částka], a to za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, za návrh ve věci samé, za písemné podání a za dvě účasti na jednání dne [datum] a [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t., včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 7. Rozsudek soudu I. stupně napadli včasným odvoláním oba účastníci. Žalovaný s odkazem na důvody uvedené v § 205 odst. 2 písm. e/ a g/ o. s. ř. namítal, že žalobkyně se domáhala podanou žalobou vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že za žalovaného hradila z pojistné smlouvy [číslo] která byla sjednána žalovaným dle zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) k vozidlu tov. zn. AUDI A4, rz: 1AZ [číslo], škodu na dvou vozidlech v žalované částce. Žalovaný nesporoval zavinění uvedené dopravní nehody a ani to, že v dané době mu byl zadržen řidičský průkaz v souvislosti s věcí, kterou projednával Obvodní soud pro Prahu 2. Tvrdil ale