36 CO 139/2022-157 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal finančního odškodnění nemajetkové újmy jednak [anonymizováno] výši [částka] za nezákonné rozhodnutí o zahájení [anonymizováno] stíhání [anonymizováno] podezření ze spáchání [anonymizována dvě slova] a dále [anonymizováno] výši [částka] jako satisfakce za nepřiměřenou délku tohoto [anonymizována dvě slova] vedeného u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. [spisová značka]. 2. Vyšel z nesporných skutkových zjištění o zahájení a ukončení [anonymizována dvě slova] i způsobu uplatnění nároků na náhradu škody (újmy), když vzal za prokázané, že žalobce uplatnil nárok na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu i z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dopisem ze dne [datum], [anonymizováno] kterém požadoval finanční zadostiučinění v celkové výši [částka]. Žalovaná [anonymizováno] stanovisku ze dne [datum] konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovila za ně omluvu; nárok z titulu nesprávného úředního postupu, spočívajícího v nepřiměřené délce posuzovaného [anonymizována dvě slova], odmítla zcela. Usnesení o zahájení [anonymizováno] stíhání [anonymizováno] podezření ze spáchání [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] se stalo nezákonným rozhodnutím, když Okresní soud v Domažlicích rozsudkem ze dne [datum] zprostil žalobce obžaloby s tím, že v [anonymizováno] nebylo prokázáno, že skutek spáchal. Předmětné nezákonné usnesení bylo odůvodněno skutečnostmi nasvědčujícími tomu, že byl [anonymizována dvě slova] spáchán a byly dány důvody [anonymizováno] podezření, že pachatelem je žalobce. Žalobce byl stíhán [anonymizováno] zvlášť závažný [anonymizována dvě slova]. Na délce posuzovaného [anonymizováno] se významně podíleli svědci, kteří měnili své výpovědi, a částečně i žalobce, který zmařil nařízené hlavní líčení svou neúčastí. Důkazní situace byla problematická, když nejprve byl žalobce usvědčován výpovědí poškozené a vyviňován svědectvím svědkyň. Ty však v průběhu [anonymizováno] začaly žalobce usvědčovat a naopak poškozená změnila svou výpověď tak, že žalobce při přepadení nepoznala. Soudu tak následně po obsáhlém dokazování nezbylo než žalobce obžaloby zprostit. 3. Orgány činné v [anonymizována dvě slova] postupovaly plynule s cílem [anonymizováno] věci co nejdříve rozhodnout, posuzované [anonymizováno] nebylo zatíženo žádnými průtahy (ani dílčími), které by bylo možné přičítat policii, státnímu zastupitelství nebo soudu. Opakovaně vyslechly všechny svědky, k posouzení psychického stavu jedné svědkyně zadaly vypracování znaleckého posudku a provedly i další důkazy (např. kamerové záznamy). [anonymizována dvě slova] tak bylo procesně složité, neboť bylo zatíženo rozsáhlejším dokazováním v podobě opakovaných výslechů klíčových svědků, kteří vypovídali rozdílně a své výpovědi měnili. K předvolání se pak řádně nedostavovali, a hlavní líčení tak musela být odročována. 4. Žalobce byl za úmyslnou [anonymizována dvě slova] soudy opakovaně pravomocně odsouzen, když byl uznán vinným ze spáchání úmyslných trestných činů dle § 196 odst. 1, § 283, § 337 odst. 1 trestního zákona. Byly mu uloženy tresty odnětí svobody v délce 8 měsíců s podmíněným odkladem, trest obecně prospěšných prací v délce 300 hodin, peněžité tresty, propadnutí věci, zákaz [anonymizováno] motorových vozidel a podmíněný trest odnětí svobody v délce 16 měsíců. Tato žalobcovým odsouzením ukončená [anonymizována dvě slova] probíhala i v době posuzovaného [anonymizováno] (paralelně s ním). 5. Z výslechu žalobce soud prvního stupně nezjistil žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že posuzované [anonymizována dvě slova] významněji zasáhlo do jeho práv, narušilo jeho osobní integritu. Skutečnosti tvrzené žalobcem, které měly představovat negativní dopady [anonymizována dvě slova] do jeho osobního, rodinného a profesního života zůstaly pouze v rovině jeho tvrzení či nebyly v příčinné souvislosti s posuzovaným řízením, ale důsledkem jeho jednání (jiná [anonymizována dvě slova], vazební stíhání apod.). Jeho [anonymizována dvě slova] nevyžadoval [anonymizováno] péči, rodina o jeho stíhání nebyla informována, podnikání ukončil sám, odebrání řidičského průkazu rovněž nesouviselo s posuzovaným řízením. 6. Uvedené skutečnosti soud prvního stupně posoudil dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) – dále jen„ OdpŠk“, když odkázal a zčásti citoval znění ustanovení § 1, § 5, § 7, § 8, § 9, § 12, § 13, § 26 a § 31a zákona. 7. Při posouzení přiměřenosti délky [anonymizována dvě slova] hodnotil kritéria stanovená v ust. § 31a OdpŠk. Dospěl k závěru, že za situace, kdy orgánům činným v [anonymizována dvě slova] nelze vytknout žádné období nečinnosti, jejich postup byl vždy plynulý a bezprůtahový, [anonymizováno] bylo po procesní stránce složité, pak ani jeho obecně zvýšený význam, který je navíc hodnocen zejména při posouzení samostatně uplatněného nároku na odškodnění nemajetkové újmy z nezákonného rozhodnutí, nepostačuje k závěru, že celková délka předmětného [anonymizováno] je konkrétním okolnostem posuzovaného případu nepřiměřená. Žalobu proto [anonymizováno] absenci nesprávného úředního postupu co do částky [částka] výrokem II zamítl. 8. Následně se zabýval nárokem žalobce na finanční zadostiučinění v částce [částka] za nemajetkovou újmu, způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí. Konstatoval, že vlivem nezákonného zahájení [anonymizováno] stíhání žalobci vznikla nemajetková újma, když každé [anonymizováno] obvinění citelně zasahuje do běžného života člověka, zejména tehdy, pokud se jedná o obvinění liché. 9. Při hodnocení rozsahu způsobené nemajetkové újmy a formy přiměřeného zadostiučinění přihlédl zejména k povaze věci, délce [anonymizována dvě slova] a negativním dopadům, kterými [anonymizováno] stíhání objektivně a citelně zasáhlo do žalobcova rodinného, osobního či profesního života. Uzavřel, že žalobcem tvrzená újma nemá svůj původ pouze v posuzovaném [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] kterém byl zproštěn obžaloby, ale souvisí s jeho dosavadním způsobem života a jeho osobními rozhodnutími, které vedly i k jeho četným [anonymizováno] postihům, pravomocným odsouzením. K odškodnění této újmy tak plně postačuje žalovanou přiznané pochybení (konstatování nezákonného rozhodnutí) a poskytnutá omluva. Výrokem I proto žalobu i v tomto rozsahu jako nedůvodnou zamítl. 10. O nákladech [anonymizováno] pak rozhodl podle zásady úspěchu [anonymizováno] věci, vyjádřené v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalované přiznal jejich náhradu dle vyhl. č. 254/2015 Sb. 11. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včasné odvolání. Ohradil se proti závěru o absenci nesprávného úředního postupu (nepřiměřené délce [anonymizována dvě slova]) i dostačující míře státem mu již poskytnutého odškodnění imateriální újmy, která mu byla způsobena nezákonným zahájením [anonymizováno] stíhání. Zčásti zopakoval či parafrázoval svá dosavadní žalobní tvrzení s tím, že jím tvrzené skutečnosti postačují k poskytnutí požadovaných finančních zadostiučinění. Akcentoval zejména, že při rozhodování o odškodnění nezákonného rozhodnutí prvostupňový soud neprovedl komparaci s rozsudkem, který soudu za tímto účelem předložil, ačkoli se s jeho případem v podstatných znacích shoduje. Namítl, že délku [anonymizována dvě slova], které trvalo přes tři roky, již nelze hodnotit přiměřenou, a to zejména s ohledem na význam [anonymizována dvě slova], které vyžaduje, aby věc byla projednána co nejdříve, tedy rychlost [anonymizováno] je prioritou. Navrhl, aby odvolací soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu [anonymizováno]. 12. Žalovaná se ztotožnila s napadeným rozsudkem a navrhla jeho potvrzení. 13. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 14. Soud prvního stupně učinil dostatečná a [anonymizováno] posouzení věci podstatná skutková zjištění, přičemž důkazy nejen řádně provedl, ale i hodnotil (§ 132 o. s. ř.). V odůvodnění napadeného rozhodnutí jasně vyjádřil, o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění, jakými úvahami se při jejich hodnocení řídil i jak věc posoudil po právní stránce. Odvolací soud s těmito skutkovými i právními závěry souhlasí a plně na ně odkazuje. 15. Nic na tom nemění ani skutečnost, že prvostupňový soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí účastníkům dostatečně nezprostředkoval úvahy, proč žalobcem předložený a v [anonymizováno] čtený rozsudek není vhodným srovnávacím materiálem. Toto opominutí nemá vliv na správnost meritorního rozhodnutí, když tento nedostatek odvolací soud napravil v rámci odvolacího [anonymizováno], a dospěl k závěru, že konečný výsledek obstojí i při komparaci s jiným podobným případem. Za situace, kdy žalobce jiné ke srovnání vhod