36 CO 416/2021-133 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na jejich náhradě [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku do rukou advokáta žalobce (výrok III). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] s příslušenstvím, která mu vznikla nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 15 C 354/2009. Uvedl, že nároky ostatních žalobců z posuzovaného řízení byly vyloučeny, z důvodu úmrtí účastníka, jehož je žalobce nástupcem, k samostatnému projednání do vedlejšího řízení pod sp. zn. 15 C 143/2014, přičemž nebylo důvodu, aby věc žalobce nebyla projednána společně vzhledem k průběhu dědického řízení. Posuzované řízení probíhalo pouze na prvním stupni, nebylo nařízeno žádné jednání a ani meritorně rozhodováno a řízení probíhalo s průtahy. Žalovaná se proti žalobě bránila tím, že sice shledala délku posuzovaného řízení nepřiměřenou, nicméně navrhla žalobu zamítnout z důvodu, že žalobci při mimosoudním projednání poskytla dobrovolně odškodnění ve výši [částka]. Žalovaná uvedla, že vůči žalobci činila délka řízení 10 let a 11 měsíců. Žalobce vstoupil do řízení jako procesní nástupce zemřelého [jméno] [příjmení] na základě usnesením ze dne [datum]. Soud rozhodoval o zastavení řízení, vyloučení nároků, procesním nástupnictví, přerušení řízení a o návrhu žalobců na nařízení předběžného opatření. V procesních otázkách bylo rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy. Žalovaná při stanovení výše zadostiučinění vyšla ze základní částky ročního odškodnění [částka] a tuto ponížila o 75 % s ohledem na složitost věci, podíl na délce řízení a význam řízení pro žalobce. Předmětem řízení byla žaloba o určení vlastnictví k pozemkům ve výši spoluvlastnických podílů žalobců na obytných budovách a stavbách, které se nacházejí na předmětných pozemcích; dokazování bylo rozsáhlé; řízení bylo přerušeno do skončení řízení vedeného pod sp. zn. 15 C 143/2014 a do skončení dědického řízení po zemřelé [jméno] [příjmení]; počet žalobců vystoupal na 120 a následně soud řízení vůči některým z nich zastavil; žalovaných bylo původně 9 a proti 3 z nich bylo řízení postupně zastaveno; žalobce i jeho právní předchůdce se na délce řízení podíleli (opakované výzvy k doplnění podání); žalobci jako spoluvlastníci podílů na sporných nemovitostech újmu sdíleli; význam řízení snižuje i okolnost, že žalobce byl procesním nástupcem, a proto se ho předmět řízení přímo nedotýkal. Žalobce vzal žalobu zpět v rozsahu [částka] z důvodu dobrovolného plnění žalované, soud prvního stupně řízení v této části zastavil. Předmětem řízení zůstal nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 3. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku vyšel ze skutkových zjištění uvedených v bodech 6. – 8. odůvodnění napadeného rozsudku, na něž se pro stručnost odkazuje, jež shrnul v následujícím relevantním skutkovém závěru. Dne [datum] přistoupil právní předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] k již podané žalobě a začal se tak účastnit posuzovaného řízení, dnem [datum] byla z posuzovaného řízení sp. zn. 15 C 354/2009 vyloučena věc naprosté většiny zbývajících žalobců, která byla dále vedena Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp. zn. 15 C 143/2014, nárok uplatněný [jméno] [příjmení] zůstal veden pod původní spisovou značkou 15 C 354/2009. Původní žalobce [jméno] [příjmení] zemřel a dnem [datum] se stal jeho procesním nástupcem žalobce. Od [datum] do [datum] bylo posuzované řízení pravomocně přerušeno do skončení řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp. zn. 15 C 143/2014 (dále jen„ vedlejší řízení“). Posuzované řízení pak bylo pravomocně skončeno řízení dne [datum]. [ulice] řízení běželo od [datum] do pravomocného skončení dnem [datum]. Soud prvního stupně posuzoval věc samostatně pro období od [datum] do [datum], kdy se řízení účastnil právní předchůdce žalobce [jméno] [příjmení], a dále pro období od [datum] do dne [datum], kdy se řízení účastnil žalobce jako jeho právní nástupce; nicméně pro závěr o tom, zda v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, posuzoval celkovou délku řízení od [datum] do [datum]. Takto vymezená délka naříkaného řízení činila 10 let a 10 měsíců. 4. V rovině právního posouzení dospěl soud prvního stupně na základě kritérií uvedených v § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“ k závěru, že celková délka řízení byla nepřiměřená, řízení bylo zatíženo průtahy v období od [datum] do [datum], nevhodným procesním postupem vůči žalobci, kdy nárok jeho právního předchůdce nebyl vyloučen k samostatnému řízení vedenému pod sp. zn. 15 C 143/2014 (k vedlejšímu řízení), aniž by následně po vyřešení právního nástupnictví byla věc spojena s věcí vedenou pod sp. zn. 15 C 143/2014 tak, aby se i žalobce se mohl na vedení tohoto řízení aktivně podílet a ovlivňovat jeho výsledek. Za zásadní považoval soud prvního stupně průběh vedlejšího řízení vedeného pod sp. zn. 15 C 143/2014, které bylo rovněž zatíženo průtahy, kdy trvalo 3 roky, než se podařilo spis řádně předložit odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání. Naopak soud prvního stupně neshledal důvody na straně jednání poškozeného, pro něž by bylo možno délku řízení akceptovat, ani význam předmětu řízení nebyl marginálním. Na základě toho dospěl soud prvního stupně k závěru, že došlo k porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, v důsledku toho vznikla nemajetková újma, kterou je nutno odškodnit v penězích. 5. Výši přiměřeného zadostiučinění stanovil soud prvního stupně postupem podle stanoviska Nejvyššího sp. zn. Cpjn 206/2010, základní částku odškodnění posuzovaného řízení, jež trvalo 10 let a 10 měsíců, určil částkou [částka] za každý další rok řízení (a za každý z prvních dvou let řízení její polovinou). Ve vztahu k části řízení za dobu účasti původního žalobce [jméno] [příjmení] od [datum] do [datum] (tj. 5 let a 6 měsíců) tak původnímu žalobci náleží základní, nemodifikovaná částka finančního zadostiučinění ve výši [částka]; za délku řízení za dobu účasti žalobce od [datum] do [datum] (tj. 5 let a 4 měsíců) žalobci náleží základní, nemodifikovaná částka finančního zadostiučinění ve výši [částka] (zde soud již neponižoval podruhé základní odškodnění na 50 % pro prvé dva roky řízení po vstupu). Dále soud prvního stupně modifikoval takto stanovenou základní částku odškodnění dle kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, přičemž shledal extrémní procesní složitost danou množstvím účastníků (120 na straně žalobců a 9 na straně žalovaných) a souvisejícím procesním rozhodováním, pro niž ponížil základní částku odškodnění o 40 %. Kritérium jednání poškozeného, kterým by původní či aktuální žalobce přispěli k průtahům v řízení, soud prvního stupně v řízení neshledal a pro toto kritérium základní odškodnění nemodifikoval. Naopak soud prvního stupně shledal důvody pro navýšení základní částky odškodnění pro kritérium postupu soudů, a to celkově o 20 %. Konečně význam předmětu řízení pro poškozeného shledal soud prvního stupně standardním, bez vlivu na výši základní částky, avšak z důvodu sdílení újmy snížil o 20 %. Celkem tak po provedené modifikaci soud prvního stupně snížil základní částku odškodnění o 40 % a uzavřel, že původnímu žalobci náleží odškodnění ve výši [částka], aktuálnímu žalobci pak [částka]. V souhrnu je tak důvodným nárok žalobce v celkové výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci již poskytl, jakožto finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení částku [částka], pak soud žalobci přiznal zbývající část důvodného odškodnění ve výši [částka] a ve zbytku žalobního požadavku (co do částky [částka]) žalobu zamítl. Zároveň soud prvního stupně přiznal nárok na příslušenství v podobě úroku z prodlení dle § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu