39 CO 303/2022-61 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem ve výši 8,3 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. 2. V odůvodnění uvedl, že zaplacení žalované částky s příslušenstvím se žalobkyně po žalovaném domáhala s tím, že s žalovaným [datum] uzavřela rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, na základě níž byl žalovanému zřízen běžný účet, dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském kontokorentním úvěru na částku [částka], která byla uzavřena elektronickým úkonem v rámci aplikace Internetbanking v souladu s čl. 1 odst. 1 smlouvy. Poplatek za přistavení úvěru činil [částka], žalovaný se zavázal platit úrok ve výši 8,3 % ročně, dále byl sjednán úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně. Dále bylo sjednáno, že úroky budou vypočítávány z denního debetního zůstatku a budou připisovány k jistině. Žalobkyně smlouvu vypověděla, smlouva byla ke dni [datum] ukončena a od [datum] byl úvěrový rámec nastaven na [částka]. Žalovaný výpověď dne [datum] převzal. Žalovaný podle přehledu pohybů na účtu žalovaného úvěr čerpal, ke dni [datum] žalobkyně evidovala dluh [částka], který žalovaný přes výzvu k úhradě nezaplatil. 3. Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka namítl, že nebylo postaveno na jisto, zda smlouva byla skutečně uzavřena s žalovaným, dále poukázal na to, že se mu nepodařilo navázat kontakt s žalovaným. 4. Soud prvního stupně uvedl, že ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne [datum], obchodních podmínek žalobce k uvedené smlouvě, z rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne [datum], z obchodních podmínek k této smlouvě, z ceníku finančních operací a služeb pro FO a PO žalobce, ze sazebníku pro kontokorentní úvěry pro FO žalobce, z přehledu pohybů na účtu žalovaného vedeného u žalobce za období od [datum] do [datum] a přehledu pohybů zůstatků na účtu žalovaného č. [bankovní účet] za uvedené období, z výpovědi úvěrové smlouvy a výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] s poštovní dodejkou a doručenkou, z výzvy k plnění ze dne [datum] s poštovní dodejkou, zjistil skutkový stav popsaný v žalobě, který žalovaný žádnými důkazními prostředky nezpochybnil a nevyvrátil. Nebylo ani zpochybněno tvrzení žalobce o tom, že smluvní kontrakt byl uzavřen bankou skutečně s žalovaným, neboť ten při jejím uzavírání předložil řádný doklad totožnosti, a to občanský průkaz ČR č. ST258525, platný do [datum], když smlouva byla uzavřena elektronickým úkonem v aplikaci Internetbanking pod přiděleným číslem klienta, a to na základě osobně podepsané rámcové smlouvy. 5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dovodil, že mezi účastníky byla podle ust. § 2395 o. z. uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, od níž„ žalovaný odstoupil“, dlužná částka se tak stala splatnou. Žalovanému vznikla povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky včetně sjednaných úroků a úroků z prodlení a žalobě proto soud prvního stupně v plném rozsahu vyhověl. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce se skládaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů na právní zastoupení celkem za 3 úkony právní služby po [částka] a 3x režijní paušál po [částka], plus DPH 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši [částka], celkem tedy [částka] podle vyhl. č. 144/1996 Sb. (§ 11, § 13 a § 14b) ve znění pozdějších předpisů (správně vyhl. č. 177/1996 Sb. – poznámka odvolacího soudu). 7. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka odvolání, kterým se domáhal zrušení rozsudku a zamítnutí žaloby. Trval na tom, že nebylo postaveno najisto, že smlouva byla uzavřena s žalovaným, když smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického úkonu v aplikaci Internetbanking, tedy bez fyzické přítomnosti žalovaného. 8. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření navrhla potvrzení napadeného rozsudku a požadovala náhradu nákladů odvolacího řízení. Poukázala na to, že účastníci na pobočce žalobkyně uzavřeli rámcovou smlouvu, která je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Strany si domluvily, jaké uživatelské jméno bude žalovaný používat pro přihlašování do aplikace Internetbanking, heslo pro první přihlášení, že elektronické úkony, které musí být autorizovány pomocí bezpečnostního prvku, budou autorizovány pomocí kódu zaslaného SMS zprávou na telefonní číslo, na které má být autorizační kód zalán. Práva a povinnosti se jinak řídí obchodními podmínkami, které jsou součástí rámcové smlouvy, v nichž bylo sjednáno, že autorizaci pokynu provádí klient prostřednictvím SMS kódu a že klient odpovídá za závazky vzniklé elektronickým podáním stejně, jako by byly podány písemně. Bylo sjednáno i to, že prostřednictvím Internetbankingu lze uzavírat s bankou smlouvy. Zdůraznila, že [datum] žalobkyně s žalovaným uzavřela dohodu o změně hesla pro elektronickou správu účtu, ve které nastavila nové heslo pro první přihlášení, tu žalovaný na pobočce vlastnoručně podepsal. Z PrintScrenu vyplývá, jaké úkony žalovaný prostřednictvím Internetbankingu činil, že dne [datum] mu byla zaslána zpráva o obdržení žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru, že se žalovaný [datum] do internetového bankovnictví přihlásil a zadal zaslané údaje pro uzavření smlouvy včetně údaje zaslaného mu SMS na zadané telefonní číslo, čímž byla smlouva uzavřena. 9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného rozsudku, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 10. Nejprve je třeba uvést, že v rámcové smlouvě i ve smlouvě o úvěru je chyba, pokud je zde uvedeno, že žalovaný je občanem České republiky a že se prokázal občanským průkazem České republiky. Z číslo občanského průkazu a zprávy cizinecké policie z [datum] je zřejmé, že žalovaný je občanem Slovenské republiky, což dokládala sama žalobkyně fotokopií občanského průkazu žalovaného číslo HP815112. 11. V dané věci tak šlo o věc s cizím prvkem. Příslušnost soudů České republiky je dána podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, tedy již proto, že nepříslušnost žalovaný nenamítl a prostřednictvím opatrovníka se řízení účastnil. Navíc skutečné bydliště žalovaného ke dni podání žaloby k soudu nebylo zjištěno. Smlouvy samy nasvědčují tomu, že se zdržoval na území České republiky, kde je jeho poslední známé skutečné bydliště, na Slovensku zásilku soudu zaslanou na jeho adresu nepřevzal (č. l. 18 spisu). Věc je třeba posuzovat podle právních předpisů České republiky, neboť je na ně ve smlouvě o úvěru, respektive v obchodních podmínkách, odkazováno, a lze tak dovodit, že se na tom strany smlouvy dohodly (článek 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008). 12. Ani odvolací soud nemá pochyb o tom, že smlouva o kontokorentním úvěru byla sjednána právě s žalovaným. Jak bylo zjištěno, rámcovou smlouvu uzavřel žalovaný, prokázal se přitom občanským průkazem. Ve smlouvě se účastníci dohodli na internetovém bankovnictví, právě žalovanému bylo sděleno heslo a přístupové údaje a bylo sjednáno, že úkony budou autorizovány prostřednictvím kódu zaslaného SMS na sjednané telefonní číslo, přičemž ve smlouvě bylo v článku I. bod 2. sjednáno i to, že prostřednictvím internetového bankovnictví lze sjednat i smlouvu o kontokorentním úvěru. Žalovaný také dne [datum] podepsal dohodu o změně hesla pro elektronickou správu účtu, při uzavření dohody se prokázal občanským průkazem, následná smlouva o kontokorentním úvěru byla právě tímto způsobem sjednána. Je třeba uvést, že sjednání písemné smlouvy elektronickými prostředky ust. § 562 umožňuje, lze-li zachytit obsah úkonu a určení jednající osoby. Určení jednající osoby bylo provedeno sjednaným způsobem, tedy tím, že žalovaný zadal autorizační kód, kterým byl dle smlouvy zaslán na jím uvedené telefonní číslo. Smlouva o kontokorentním úvěru tak byla v souladu s ust. § 2395 o. z. uzavřena. Protože žalovaný úvěr čerpal a nesplatil, soud prvního stupně správně návrhu v plném rozsahu vyhověl. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil. 13. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada. Právní zástupce žalované učinil jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k odvolání),