39 CO 384/2021-54 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem výroky I a II zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit oběma žalobcům každému z nich částku 400 € s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Výrokem III rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky a uložil žalobcům zaplatit žalované na jejich náhradu částku [částka] v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. 2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobci domáhali po žalované souhrnné částky 800 € (každý 400 €) s příslušenstvím z titulu paušální náhrady škody za zpoždění letu ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne [datum], jímž se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a jímž se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen Nařízení). Žalobci se dne [datum] účastnili letu žalované č. QS [číslo] z [příjmení] [příjmení] do [obec], vzdálenost letu [číslo] km, let byl při příletu do [obec] zpožděn o 180 minut, tedy o více než tři hodiny. Žalobci se svou písemnou výzvou, jíž uplatnili u žalované nárok, nebyli úspěšní. Proto se domáhali i zákonného úroku z prodlení. Žalovaná ani v řízení uplatněný nárok neuznala s tím, že zpoždění letu dosáhlo pouze délky 2 hodiny a 59 minut, žalobci proto nemají nárok na kompenzaci. 3. V řízení nebylo sporné, že žalobci byli cestujícími letu, provozovaného žalovanou, č. QS [číslo] z [příjmení] [příjmení] do [obec] dne [datum] s plánovaným příletem do [obec] v 11:30 hodin (10:30 UTC – koordinovaného světového času). Sporné nebylo ani to, že žalobci včas uplatnili u žalované nárok na kompenzaci. Spornou tak byla pouze doba faktického příletu do [obec]. Žalovaná (správně žalobci) se odvolávali na zobrazení obrazovky od příletového pásu, kde je uvedeno„ na stojánce 14:32“. Žalovaná naopak tvrdila, že k dosednutí letadla na přistávací plochu došlo ve 13:25 (14:25 hodin UTC) a k prvnímu otevření dveří ve 13:29 UTC (14:29 hodin) dle„ AA block“, v tomto smyslu odkázala dále na doložený záznam o provedení letu ze dne [datum] – tzv. flight list. 4. K této rozhodující sporné skutečnosti bylo v řízení prokázáno záznamem letu ze dne [datum] – flight listem, že k příletu došlo ve 13:25 UTC (čas uvedený u údaje„ AA“), tedy po 2 hodinách a 55 minutách po plánovaném příletu v 10:30 UTC. Okamžik příletu letadla, kterým se podle některých evropských zařízení a dokumentů Mezinárodního sdružení leteckých dopravců označuje okamžik, kdy letadlo dosáhne parkovacího stanoviště s odkazem na rozsudek ESD ve věci C [číslo], však není shodný s okamžikem, kdy se otevřou dveře letadla, k čemuž dojde zpravidla později. V dané věci se podle času uvedeného u údaje„ AA block“ dveře letadla otevřely ve 13:29 UTC, tedy po 2 hodinách a 59 minutách po plánovaném příletu. Soud prvního stupně tak dospěl k závěru, že nebylo prokázáno zpoždění letu, dosahující 3 hodin. 5. K tvrzení žalobců soud prvního stupně uvedl, že tuto skutečnost nemůže vyvrátit žalobci doložené foto příletové tabule, zobrazující informaci o času přistání letadla na letišti v [obec] ve 14:32 CET, který se liší o 3 minuty od času 14:29 hodin (13:29 UTC), zaznamenaného pilotem v záznamovém letu. Soud nepřipustil doplňování dokazování dotazem na [právnická osoba], neboť z činnosti soudu (například věc vedená pod sp. zn. 11 C 321/2020) je mu známo, že uvedené údaje o přistání předmětného letu na letišti v [obec] v čase 14:28 hod. a času zastavení letadla na stojánce ve 14:32 hodin, nejsou doplněny rozhodující informací, z jakého konkrétního zdroje [právnická osoba], tyto časové údaje čerpalo, neboť čerpá z několika zdrojů, a tudíž není důvod, proč by měl soud přikládat těmto informacím větší váhu nežli údajům, zaznamenaným samotným pilotem letu. [právnická osoba], není dozorovým orgánem ani orgánem Řízení letového provozu, ti mohou disponovat v tomto směru přesnými časovými údaji. Jedná se o provozovatele či správce letiště, který informace čerpá z veřejných zdrojů. Soud prvního stupně dále uvedl, že z ostatních provedených důkazů nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry. 6. Na základě hodnocení skutkových zjištění uzavřel, že žaloba není důvodná. Na oblast sporu dopadá přímo aplikovatelné Nařízení, konkrétně článek 5 odst. 1 písm. c), 7 odst. 1 písm. b) ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ve spojených věcech č. C [číslo] a C [číslo] [jméno] [příjmení] a další v . [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v . [právnická osoba]. Podle těchto rozhodnutí má cestující zpožděného letu nárok na náhradu škody 400 € u všech letů ve Společenství delších [číslo] km a u všech ostatních letů o délce od [číslo] km do [číslo] km, jestliže dosáhne cílového místa určení 3 hodiny nebo více hodin po času původně plánovaného příletu leteckým dopravcem. Při výkonu pojmu čas příletu vycházel z článku 2, 5 a 7 Nařízení, dále rozhodnutí SDEU ve věci C [číslo], kde je pojem čas příletu používaný k určení rozsahu zpoždění, které postihlo cestující v letecké dopravě, a označuje okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla. 7. V dané věci vycházel z nesporné skutečnosti, že žalobci byli cestující uvedeného letu provozovaného žalovanou s plánovaným příletem do [obec] v 11:30 hodin (10:30 UTC) a faktickým 14:29 hodin (13:29 UTC), kdy došlo k otevření dveří letadla. Dospěl k závěru, že let byl zpožděn o 2 hodiny a 59 minut a žalobcům nárok na náhradu škody dle Nařízení nevznikl. Proto žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o. s. ř.) a plného úspěchu žalované v řízení. Soud jí proto přiznal paušální náhradu za tři úkony po [částka] dle § 1, § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši [částka]. 8. Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání žalobci s návrhem na jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Doplnili, že nesouhlasí s hodnocením důkazů ze strany soudu prvního stupně, ten podle nich nekriticky vyšel pouze z důkazů předložených a vytvořených žalovanou stranou. Ačkoli oni sami předložili k prokázání délky zpoždění letu důkazy ve smyslu Nařízení a relevantní judikatury Soudního dvora EU, opatřené z nezávislého zdroje, který prokazoval tvrzení žalobců, soud vycházel z důkazů předložených žalovanou. Navíc žalobci navrhli provedení důkazu dotazem na [právnická osoba], který mohl potvrdit tvrzení žalobců. [právnická osoba], má k dispozici nejen údaje o přistání letadla, ale také jeho přistavení na stojánku a otevření dveří letadla. Uvedli i to, že ani žalovaná, ani pilot letadla nejsou dozorovým orgánem ani Řízením letového provozu. Orgánem, kterým má přesné časové údaje, je [právnická osoba] Soud prvního stupně tak vycházel při zjišťování délky zpoždění předmětného letu pouze ze záznamu o provedení letu vyhotoveného žalovanou (tzv. journey log), který žalovaná předložila k důkazu. Jde o informaci zaznamenanou ručně pilotem letounu operujícího předmětný let. Listinu tak jednak vyhotovila žalovaná, která má zájem na výsledku soudního řízení, navíc se v listině mohou v důsledku selhání lidského faktoru nacházet i nesprávné informace za situace, kdy v dané věci mohou být rozhodující vteřiny. S poukazem na bod 1 Nařízení uvedli, že činnost Společenství v oblasti letecké dopravy by měla mimo jiné směřovat k zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících a měl by být zároveň brán zřetel na požadavky ochrany spotřebitele. Provozující letecký dopravce má v případě neshody s cestujícími o délce zpoždění letu v cílovém místě určení zájem na zjištění a prokázání, že let nebyl na svém příletu opožděn o více než 3 hodiny, a při vyhotovení záznamu o provedení letu může údaje upravit dle svých potřeb. Úvaha o tom, že jediný věrohodný podklad k prokázání délky zpoždění letu je záznam o provedení letu, vypracovaný provozujícím leteckým dopravcem, je v rozporu se smyslem a účelem Nařízení. 9. K podanému odvolání žalobců se vyjádřila žalovaná s návrhem na potvrzení napadeného rozsudku. Zopakovala mezi účastníky nesporné skutečnosti a uvedla, že označení„ AA“ znamená actual arrival, v dané věci ve 13:29 hodin došlo k otevření dveří letadla („ AA block“). Tento fakt žalovaná doložila záznamem o letu. Povinnost letecké společnosti tento systém používat a údaje uchovávat vyplývá z [příjmení] [příjmení] [číslo]„ AA block“ jsou tzv. blokové hodiny, které jsou v letectví sledovány z důvodu údržby letadel a výměny jednotlivých komponentů letadla. Při uzavření dveří letadla před odletem dojde k natlakování kabiny letadla tak, aby cestující mohli na palubě dýchat vzduch, odpovídající výšce [číslo] metrů nad mořem. Naopak po otevření dveří letadla se kabina odtlakuje na ovzduší, odpovídající hladině moře. Přetlakování je náročné a namáhá trup letadla, proto se musí sledovat časové údaje. Proto žalovaná sleduje časy, kdy dochází k uzavření a otevření dveří letadel. Žalovaná dále předložila důkaz, osvětlující v