53 CO 100/2022-58 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku [částka] (výrok I.) a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení [anonymizováno] výši [částka] (výrok II.). 2. Rozhodl tak o nároku žalobkyně na zaplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce konkursního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná k žádosti žalobkyně poskytla konstatování porušení práva. 3. Městský soud v Praze prohlásil dne [datum] konkurs na majetek dlužníka [právnická osoba] v likvidaci (dále jen„ dlužník“). Dne [datum] přihlásila žalobkyně jako věřitelka [číslo] svoji pohledávku [anonymizováno] výši [částka], přičemž byla do částky [částka] uznána. Celková výše přihlášených pohledávek činila částku [anonymizováno] [tel. číslo], [částka]. Počet konkursních věřitelů dosáhl počtu [anonymizována dvě slova], přičemž část z nich jsou občané Slovenské republiky. Při přezkumném jednání bylo popřeno [anonymizována dvě slova] přihlášek, probíhají stovky incidenčních sporů v průběhu řízení a dochází k velkému počtu úmrtí věřitelů. V návrhu na částečný rozvrh ze dne [datum] bylo konstatováno, že lze očekávat, že pohledávky včetně žalobkyně budou uspokojeny poměrně [anonymizováno] výši [anonymizováno] až 8 %. V emailu ze dne [datum] bylo opětovně správcem sděleno, že předpokládaná výše uspokojení zjištěných pohledávek konkursních věřitelů činí 8 až 9 %. Řízení dosud není skončeno. Žalovaná k žádosti žalobkyně o předběžné projednání nároku ze dne [datum] shledala délku řízení nepřiměřenou a poskytla žalobkyni konstatování porušení práva, peněžitou náhradu nepřiznala. 4. Soud prvního stupně věc posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), zejména podle § [anonymizováno] odst. [anonymizováno], § [anonymizováno], § 3, § 5, § 7 odst. [anonymizována dvě slova], § 8 odst. [anonymizována dvě slova], 3, § 13 odst. [anonymizována dvě slova], § [anonymizováno] odst. [anonymizováno] a 3, § 15 odst. [anonymizováno], § 26 a § 31a odst. [anonymizována dvě slova], 3 OdpŠk. Na základě zjištěného skutkového stavu, citovaných zákonných ustanovení a judikatury Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Posuzované konkursní řízení dosud není skončeno. Řízení [anonymizováno] vztahu k žalobkyni trvalo od podání přihlášky dne [datum] do dne rozhodování soudu prvního stupně celkem 19 let a 3 měsíce. V přípravné fázi řízení (od podání návrhu dne [datum] do prohlášení konkursu dne [datum]) byl postup soudu plynulý. Tato fáze trvala pouze dva měsíce. Přezkumné jednání bylo nařízeno již na den [datum]. Realizační fáze konkursu (tj. od prohlášení konkursu) dosud trvá a je ovlivněna řadou okolností. Z pohledu složitosti řízení se jedná o konkursní řízení s počtem [anonymizována dvě slova] přihlášených věřitelů s pohledávkami [anonymizováno] výši [částka]. S takto vysokým počtem věřitelů souvisí problémy s doručováním, průběžné lustrace a probíhající dědická řízení, neboť někteří věřitelé v průběhu řízení zemřeli. Správce konkursní podstaty popřel pohledávky [anonymizována dvě slova] věřitelů, s čímž souviselo celkem [anonymizována dvě slova] incidenčních sporů s celkovou částkou dosud neskončených řízení o sporných pohledávkách [anonymizováno] výši [částka]. Součástí původního majetku úpadce byly budovy, administrativní komplex [právnická osoba] v [obec], ulice [ulice], stroje, dopravní prostředky, tažná zvířata, obchodní podíly, cenné papíry, zvířata, polotovary, pohledávka [anonymizováno] výši [částka], vypořádací podíly jiných úpadců, peníze na účtech a v pokladně. Konkursní soud v průběhu řízení povoloval konkursnímu správci čerpání záloh na činnost správce konkursní podstaty a věřitelského výboru, dále opakovaně uložil konkursnímu správci pořádkovou pokutu za včasné nesplnění povinnosti a dne [datum] nepravomocně rozhodl o zproštění funkce správce, což odvolací soud zrušil a věc byla přidělena jinému soudci. 5. Podíl žalobkyně na délce řízení soud prvního stupně neshledal. V souvislosti s postupem konkursního soudu vzal soud prvního stupně v potaz povahu nesprávného úředního postupu a postavení správce konkursní podstaty v konkursním řízení coby zvláštního procesního subjektu, jenž není státním orgánem nebo státní organizací [anonymizováno] smyslu zákona OdpŠk a nese vlastní majetkovou odpovědnost za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo které mu uloží soud. Konkursní soud vykonává dohled nad jeho činností a schvaluje významné úkony správce. Jak vyplynulo ze zkoumaného spisu, tyto své povinnosti řádně plnil. Nutno však konstatovat, že celková délka řízení 19 let a 3 měsíce je nepřiměřená. Význam předmětu řízení však prvostupňový soud hodnotil jako zanedbatelný. Poukázal na skutečnost, že u konkursního řízení a vzniku nemajetkové újmy je nutné pro jeho posouzení vycházet z konečné částky, které se má žalobkyni v rámci rozvrhového řízení dostat. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], vyplývá, že v případě, že v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkurzního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že konkurzní věřitel mohl v průběhu konkurzního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele, co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkurzu dostalo na uspokojení jeho pohledávky. Za uvedené situace, kdy žalobkyně měla na základě návrhu na částečný rozvrh, jenž zahrnoval věřitele toliko do pořadového [číslo] dostat částku [částka] představující 3% její pohledávky, lze dojít k závěru, že význam řízení pro žalobkyni je zcela nicotný a žalobkyni nemohla vzniknout nesprávným úředním postupem žádná újma. Z průběhu konkursního řízení nevyplynuly žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že by žalobkyně mohla očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, než které se jí má dostat. Prvostupňový soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť celková délka řízení (zejm. realizační fáze konkursního řízení) nebyla s ohledem na shora uvedené závěry přiměřená (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Tím došlo k nesprávnému úřednímu postupu představovanému jeho nepřiměřenou délkou a k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě a v důsledku toho ke vzniku nemajetkové újmy. Presumovaný vznik újmy žalovaná v řízení ani nevyvracela. Soud prvního stupně však shodně se žalovanou považoval samotné konstatování porušení práva, jehož se již žalobkyni dostalo na základě žádosti o předběžné projednání nároku, za dostatečné, když poskytnutí žalobkyní požadovaného zadostiučinění v penězích není důvodné a nenaplňuje požadavek přiměřenosti odškodnění. Tuto plní již konstatování porušení práva, které je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) plnohodnotnou formou morální kompenzace utrpěné újmy, jejíž poskytnutí předpokládá § 31a odst. [anonymizováno] OdpŠk. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Nesouhlasila s posouzením věci soudem prvního stupně. Jeho závěr, že význam řízení je s ohledem na částku [částka], kterou může z konkursu očekávat, nicotný, ačkoli je žalobkyně důchodkyně, má za zcela nepřípadný. Argumentace bagatelností částky je účelová. Poukazuje na to, že konkurs trvá již dvacet let. Omluva není dostatečná, neboť konkurs stále trvá, nic se nezměnilo. Spravedlnost jde stranou. Výsledky sporů jiných věřitelů jsou pro ni nezajímavé. Za nesprávné považuje i rozhodnutí o nákladech řízení, neboť žalovaná se nezúčastnila jednání. 7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 8. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil postačující skutková zjištění, s nimiž se odvolací soud zcela ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje. Správně také dovodil, že délka posuzovaného řízení není přiměřená. Odvolací soud zde pro stručnost svého rozhodnutí odkazuje na přiléhavé hodnocení kritérií § 31a odst. 3 OdpŠk soudem prvního stupně. Správným je i jeho závěr, že je namístě poskytnout žalobkyni odškodnění imateriální újmy, kterou v příčinné souvislosti s dlouhotrvajícím řízením utrpěla. [příjmení] nebyl ani průběh namítaného řízení, tedy řízení vedeného u Městského