53 CO 403/2021-96 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení uvedené částky jako náhrady škody na podkladě tvrzení, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené se společností [právnická osoba], se stal vlastníkem blíže označeného silničního motorového vozidla, které bylo dovezeno ze [příjmení] republiky Německo. Rozhodnutím Městského úřadu Dobruška ze dne [datum] byla vozidlu schválena technická způsobilost, avšak poté, co byl rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne [datum] bývalý zaměstnanec úřadu Ing. [jméno] [příjmení] shledán vinným ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby, byla nařízena obnova původního řízení o schválení technické způsobilosti, jehož byl žalobce účastníkem. V obnoveném řízení byl vyzván k doložení dokladu, který v předchozím řízení doložen nebyl, a následně bylo řízení usnesením ze dne [datum] zastaveno. Rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje bylo toto rozhodnutí zrušeno, rozhodnutím MÚ [obec] bylo znovu rozhodnuto usnesením tak, že by bylo proti veřejnému zájmu, aby bylo umožněno provozování vozidla a rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne [datum] bylo toto rozhodnutí potvrzeno. Následně bylo usnesením MÚ [obec] ze dne [datum] rozhodnuto o zrušení zápisu do registru vozidel. Podle žalobce byla tato nezákonnost způsobena pochybením na straně orgánů veřejné moci, když úředník Ing. [jméno] [příjmení] protiprávně schválil technickou způsobilost vozidla, a v důsledku tohoto rozhodnutí mu vznikla škoda. Nesprávný úřední postup potom spatřoval ve vadách kontroly ve veřejné správě v příslušných hierarchických vztazích. Své vozidlo nemůže řádně užívat, protože nemá schválenou způsobilost k provozu na pozemních komunikacích, přičemž výši škody vyčíslil znaleckým posudkem jako obecnou cenu vozidla ke dni [datum], dále pak žalobou požadoval náklady za znalecký posudek ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Argumentovala, že v případě žalobce nikdy nedošlo ke zrušení rozhodnutí, jímž byla schválena technická způsobilost vozidla, neboť jeho účinky byly pouze fakticky odklizeny na základě vedené obnovy řízení. V případě žalobce tak nelze dovodit existenci odpovědnostního titulu, tj. nezákonného rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále též jen„ zákon“). Žalobce se přitom stal vlastníkem vozidla na základě kupní smlouvy ze dne [datum], avšak žádost o schválení technické způsobilosti podala paní [jméno] [příjmení], která byla následně v důsledku podané žádosti účastníkem řízení, přičemž podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody jen účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Navíc k zastavení obnoveného řízení došlo proto, že žalobce ani v dodatečně stanovené lhůtě nedoložil listiny nezbytné k prokázání technické způsobilosti vozidla, v důsledku čehož byl potom zrušen zápis vozidla v registru vozidel. Tedy teprve až tímto nedoložením se vozidlo stalo neprovozuschopné. 3. Soud prvního stupně v rozsudku popsal svá skutková zjištění a dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalobce zakoupil dne [datum] předmětné vozidlo za [částka] se všemi doklady potřebnými pro provoz automobilu na pozemních komunikacích, v důsledku trestního stíhání Ing. [příjmení], který rozhodl o schválení technické způsobilosti tohoto vozidla, bylo zjištěno, že ke schválení technické způsobilosti nebyly žadatelkou [jméno] [příjmení] přiloženy zákonem předpokládané doklady (zahraniční doklady k vozidlu – osvědčení o registraci a technický průkaz). V důsledku tohoto zjištění bylo řízení o technické způsobilosti vozidla obnoveno a následně bylo řízení zastaveno. Správní orgán v návaznosti na chybějící technickou způsobilost vozidla zrušil zápis vozidla do registru vozidel a žalobci zůstalo ve vlastnictví vozidlo, které nemůže být provozováno na pozemních komunikacích. 4. Po právní stránce posoudil soud prvního stupně věc podle § 1 odst. 1, § 5 a § 8 odst. 1 zákona a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Vyšel z toho, že v dané věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, když existovalo pravomocné rozhodnutí ze dne [datum] o přiznání technické způsobilosti vozidlu, které bylo pro nezákonnost zrušeno, ačkoli ne zcela zjevným způsobem. Argument žalované, že obnovou řízení dojde pouze k faktickému odklizení účinků rozhodnutí a nikoli k jeho zrušení, tak není správný, neboť i odkazovaný komentář k zákonu ve výčtu rozhodnutí, které mohly být pro nezákonnost zrušeny mimo odvolací řízení, uvádí právě i obnovu řízení. Existovalo zde tedy pravomocné rozhodnutí, k jehož zrušení došlo usnesením ze dne [datum] ve spojení s usnesením odvolacího orgánu ze dne [datum]. Byť šlo o usnesení o zastavení řízení, mělo toto rozhodnutí účinky zrušujícího rozhodnutí, když nová právní úprava neumožňovala o zrušení původního rozhodnutí pro nedostatek pravomoci rozhodnout (nebylo již možné vést samostatné řízení o schválení technické způsobilosti vozidla). Pokud se žalobce (na základě změny žalobních tvrzení) domáhá náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem, pomíjí subsidialitu nároků zákona, který za primární považuje nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, a v případě, že k vydání nezákonného rozhodnutí nedošlo, ale škoda byla způsobena nesprávným úředním postupem, který však byl zakončen rozhodnutím zákonným, umožňuje žalovat z titulu nesprávného úředního postupu. Nelze se tedy situaci vydaného nezákonného rozhodnutí domáhat náhrady škody z nesprávného úředního postupu a naopak. Žalobce se podle soudu prvního stupně změnou žalobních tvrzení pokoušel překlenout problém s nedostatkem své aktivní věcné legitimace k podání žaloby na náhradu škody z nezákonného rozhodnutí, jelikož v takovém případě nesplňuje podmínku, že byl účastníkem řízení, ve kterém bylo nezákonné rozhodnutí vydáno. Toto nezákonné rozhodnutí bylo ovšem vydáno v době, kdy žadatelkou byla paní [jméno] [příjmení], nikoliv žalobce, který vozidlo nabyl až následně. Pokud však bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, nelze žalovat na náhradu škody z nesprávného úředního postupu a k podání žaloby na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím tedy není žalobce aktivně legitimován. Nedostatek aktivní legitimace by postačoval jako důvod k zamítnutí žaloby, avšak další důvod k témuž postupu spatřoval soud prvního stupně také v nenaplnění podmínek koncepce škody, když žalobci škoda, které se domáhá, nebyla způsobena rozhodnutím o schválení technické způsobilosti, ale až rozhodnutím o výmazu z registru vozidel, k čemuž došlo v zásadě nepředložením zákonem požadovaných dokumentů, které chyběly již v původním řízení. Tento moment lze zároveň považovat za přerušení příčinné souvislosti, jak uzavřel ve skutkově i právně obdobné věci Městský soud v Praze v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 36 Co 131/2021-72. 5. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle procesního úspěchu žalované (§ 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb.). 6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. I nadále nesouhlasí se závěrem soudu, že v předmětné věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a poukázal na skutečnost, že původně vydané rozhodnutí ze dne [datum] nebylo nikdy zrušeno, neboť v obnoveném řízení se [stát. instituce] snažil odstranit nedostatky, které byly spojeny s původním řízením a které zapříčinily nezákonnost původního rozhodnutí. Tyto nedostatky se nepodařilo z úřední povinnosti odstranit a Městský úřad Dobruška vydal nové rozhodnutí dne [datum], jímž řízení o schválení technické způsobilosti zastavil, nikoliv zrušil nebo změnil. Zákonný předpoklad existence pravomocného rozhodnutí, které bylo příslušným orgánem pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, tak není naplněn. Pokud nalézací soud přichází s tezí, že rozhodnutí o zastavení řízení mělo účinky zrušujícího rozhodnutí, pak v zásadě dotváří úmysl zákonodárce. Nesouhlasí ani s argumentací, že v komentáři k zákonu je ve výčtu rozhodnutí, které mohly být zrušeny mimo odvolací řízení, uvedena právě i obnova řízení. Přenášet odkaz na správní řád účinný do konce roku 2005 ve spojení s výčtem rozhodnutí mimo odvolací řízení do správního řádu [účinnost] nelze. Rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za vyprázdnění svého ústavního práva svědčící o formalistickém přístupu, což je v rozporu s judikaturou Ústavního soudu (I. ÚS 529/09). Na rozdíl od nároku na náhradu škody za nezákonné rozhodnutí není odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem vázána na účastníky původního ř