55 CO 224/2022-47 — Městský soud v Praze

1. Obvodní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Žalobkyně se tohoto peněžního plnění domáhala na základě tvrzení, že dne [datum] došlo k pojistné události, když zaměstnanec žalobce pan [příjmení] při sečení pastviny poškodil sekačku žalobkyně, čímž jí způsobil škodu ve výši [částka]. Za opravu travní sekačky žalobkyně zaplatila a dle pracovněprávních předpisů strhla svému zaměstnanci panu [příjmení] část mzdy a neuhrazený rozdíl vymáhá vůči žalované z titulu regresní odpovědnosti za škodu. Zaměstnanec žalobkyně měl s žalovanou sjednáno platné pojištění odpovědnosti z výkonu povolání. 3. Soud I. stupně na základě provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] došlo ke škodní události, kdy zaměstnanec žalobce při sečení trávy způsobil destrukci sekačky ve vlastnictví žalobkyně. Po opravení sekačky byla vystavena faktura ve výši [částka]. Žalobkyně se následně proplacení faktury domáhala přímo u žalované, u níž si zaměstnanec žalobkyně sjednal pojistnou smlouvu o škodním pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání dne [datum]. Žalovaná potvrdila hlášení škodní události a žalobkyni vyzvala k dodání listin nezbytných k vyřízení škodní události. Na výzvu žalované však žalobkyně nereagovala. Žalobkyně není s žalovanou v žádném smluvním vztahu, z něhož by plynula možnost uplatnit nárok z pojistné události. Oprávněnou osobou pouze zaměstnanec žalobkyně, který však jako oprávněná osoba pojistné plnění u žalované neuplatnil. S ohledem na nedostatek aktivní věcné legitimace na straně žalobkyně, byla žaloba zamítnuta. Právně věc soud posuzoval dle ustanovení § 2861 odst. 1 občanského zákoníku a dále dle Všeobecných obchodních podmínek pro pojištění odpovědnosti zaměstnance dle smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem žalobkyně a žalovanou. 4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. 5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání s tím, že byla dotčena škodní událostí a měla přímé právo na plnění z pojištění a vystupovala současně v roli oprávněné osoby vedle pojištěného zaměstnance pana [příjmení]. Dle smyslu pojištění by žalovaná měla žalobkyni plnit, proto navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek změněn a žalobě vyhověno. 6. Žalovaná se k odvolání žalobkyně písemně vyjádřila tak, že každý poškozený se může cítit jako oběť, nicméně naplnění z pojištění odpovědnosti má nárok pouze z titulu uzavřené pojistné smlouvy či na základě zákona, k čemuž v daném případě ani v jednom z těchto případů nedošlo. [jméno] žalovaná žalobkyni nikdy ani nenaznačila, že by ji považovala za pojištěný subjekt. Na základě oznámení žalobkyně registrovala škodní událost a s žalobkyní jednala, to však nevypovídá nic o tom, že by žalobkyně svědčilo právo na pojistné plnění. Pouze od žalobkyně požadovala podklady pro své šetření. Odkázala na znění občanského zákoníku i na Všeobecné pojistné podmínky pojistné smlouvy, uzavřené mezi ní a zaměstnancem žalobkyně a navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek potvrzen. 7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a neshledal odvolání žalobkyně důvodným. 8. Vycházel přitom ze skutkových zjištění obvodního soudu, aniž shledal důvody pro opakování či doplnění dokazování. 9. Po právní stránce soud I. stupně správně vystihl, že žalobkyně neměla aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby na úhradu škody z pojistné události, když pojištěnou osobou byl zaměstnanec žalobkyně. Jestliže žalující strana odkazovala na znění ustanovení § 2861 odst. 1 občanského zákoníku, zde nepochybně neměla nárok na žádné plnění určené zákonem nebo smlouvou, neboť žalované žádná povinnost k náhradě pojištěnému zaměstnanci žalobkyně nevznikla. [jméno] žalovaná přiléhavě odkázala na své Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání (VPP ZAM 2015), které byly součástí pojistné smlouvy uzavřené mezi panem [příjmení], zaměstnancem žalobkyně a žalovanou, kde v čl. 2 obsahující výklad pojmu je pod písmenem h) definice oprávněné osoby, kterou je míněna osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění; oprávněnou osobou je pojištěný, to v žádném případě žalobkyně nebyla. Jakákoliv konstrukce, kterou popisovala ve svém odvolání, nebyla schopna založit žádný důvod na úhradu plnění ze strany žalované. 10. Soud I. stupně proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil. 11. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., když v odvolacím řízení byla žalovaná zastoupena advokátem a náleží jí dle advokátního tarifu odměna za 2 úkony právní služby (převzetí právního zastoupení a písemné vyjádření k odvolání) po [částka], 2 paušální náhrady hotových výloh po [částka] a 21 % sazba DPH [částka], celkem [částka].