55 CO 282/2022-81 — Městský soud v Praze

1. Obvodní soud napadeným rozsudkem uložil výrokem I. žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] a výrokem III. jí nahradit náklady řízení ve výši [částka], vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II., který zůstal odvoláními nenapaden, ohledně částky [částka] žalobu zamítl. 2. Žalobkyně se domáhala odškodnění nemajetkové újmy v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 18 C 102/2008 o zaplacení částky [částka], v němž vystupovala jako druhá žalovaná. Poukázala na to, že řízení trvalo dobu delší než 10 let, což je doba zjevně nepřiměřená. 3. Žalovaná ve svém stanovisku k věci uvedla, že požadavek vyhodnotila jako částečně důvodný a žádosti vyhověla v rozsahu částky [částka]. 4. Soud I. stupně po provedené dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je částečně důvodný, když došlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany státu spočívajícím v tom, že délka řízení v rozsahu 10 let a 4 měsíců, po kterou trvalo shora uvedené řízení, je nepřiměřeně dlouhá. Ve shodě s žalovanou dospěl k závěru, že žalobkyni je nutno poskytnout zadostiučinění v peněžní formě. Základní výměru stanovil částkou [částka] za rok trvání řízení z toho první 2 roky v poloviční výši. Základní výměra zadostiučinění, tak byla vypočtena částkou [částka], kterou korigoval ve smyslu kritérií uvedených v ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění. S ohledem na skutkovou a právní složitost věci, snížil základní částku o 30 % O dalších 15 % byla částka zadostiučinění snížena i v důsledku jednání žalobkyně, která nereagovala dostatečně včas na výzvy soudu a opakovaně žádala o prodlužování lhůt k učinění procesních úkonů. Současně s tím však soud konstatoval, že k délce řízení přispěl i postoj orgánů veřejné moci v důsledku některých průtahů, v rozsahu nejméně 10 měsíců až jednoho roku a z tohoto důvodu byla zvýšena základní částka o 20 %. Takto vypočtená výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti s délkou občanskoprávního řízení u Obvodního soudu pro Prahu 3, v němž vystupovala žalobkyně jako účastnice řízení, tak činí částku [částka]. Toto zadostiučinění bylo již částečně žalovanou uhrazeno v rozsahu částky [částka], takže zbývá uhradit zbývající částka [částka]. Soud I. stupně proto v tomto rozsahu žalobě výrokem I. vyhověl za situace, kdy žalobkyně nepožadovala přiznat příslušenství z požadovaného peněžního zadostiučinění. Co do zbytku byla žaloba zamítnuta. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 146 odst. 2 o. s. ř. ve vztahu k částce [částka], co do zbytku předmětu řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení spočívala v úhradě advokáta za poskytnuté právní služby v rozsahu čtyř úkonů, čtyř paušálních náhrad, osmi půlhodin po [částka] za promeškaný čas strávený cestou k jednání a náhradě cestovních výdajů za použití osobního vozidla s připočtením příslušné sazby DPH, celkem [částka]. 5. Proti vyhovujícímu výroku a výroku o nákladech řízení podala žalovaná včas odvolání, v němž uvedla, že dle jejího názoru řízení před nalézacím soudem probíhalo plynule a k větším průtahům nedošlo. Postup nalézacího soudu hodnotila jako hospodárný s tím, že nebylo namístě přistoupit k navýšení základní částky zadostiučinění pro jednání na straně státu. Oproti tomu dle jejího názoru soud nedostatečně zhodnotil skutkovou i právní složitost věci. Navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek ve výroku I. změněn žaloba zamítnuta. 6. Žalobkyně se k odvolání žalované písemně vyjádřila. Poukázala na to, že stanovenou částku ze strany žalované nelze považovat za dogma. Navíc judikatura nejvyššího soudu byla vytvořena již před delší dobou, kdy byla jiná hladina spotřebitelských cen, došlo k růstu průměrné mzdy v ekonomice a stejná nominální výše odškodnění znamená výrazně nižší reálnou finanční hodnotu. Bez ohledu na specifika daného řízení byla celková doba řízení neúměrně dlouhá. Navrhla, aby v odvolacím řízení byl rozsudek v odvoláním napadených výrocích potvrzen. 7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v rozsahu výroku I., III. včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212, § 212a odst. 1, 5 a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 8. Vycházel přitom ze skutkových zjištění soudu I. stupně, která jsou dostatečná a poskytují dostatečný základ k tomu, aby soud mohl řádně posoudit věc po stránce právní. 9. Odvolací soud se ztotožňuje s tím, jak věc posoudil soud I. stupně po právní stránce, když své rozhodnutí pečlivě a důkladně odůvodnil a odvolací soud na toto písemné odůvodnění pro stručnost odkazuje. Vypočtená výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti s délkou shora uvedeného občanskoprávního řízení částku [částka] je přiměřená. Obvodní soud se řádně vyrovnal se všemi zákonnými kritérii, jimiž jsou ze zákona celková doba řízení, složitost řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, postup orgánů veřejné moci i význam předmětu řízení pro poškozeného. Vzal v úvahu všechny okolnosti, které vyplynuly z posouzení shora uvedeného řízení u Obvodního soudu pro Prahu 3 Odvolací soud neshledal důvody ke korekci jednotlivých důvodů pro snížení či zvýšení zjištěné základní výměry zadostiučinění. 10. Zástupkyně žalované při odvolacím jednání rovněž vyjádřila pochybnost o stanovené lhůtě, v níž má poskytnout plnění žalobkyni, když poukázala na to, že Ministerstvo spravedlnosti jako státní orgán hospodaří s rozpočtovými prostředky a k jejich uvolnění je nutno poskytnout větší časový prostor, než jiným účastníkům. Odvolací soud se v této otázce ztotožnil se závěrem soudu I. stupně plynoucím z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., dle něhož uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji plnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Platí zde zásada rovnosti postavení účastníků řízení a navíc zde se jedná o pravidlo stanovené státem a je tak namístě, aby takové pravidlo organizační složka státu, i ve svém postupu respektovala. Důvod pro ustanovení delší doby pro lhůtu k plnění nebyl shledán, a proto odvolací soud postupoval dle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích potvrdil jako věcně správný. 11. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalobkyni byly za odvolací řízení přiznány náklady za zastoupení advokátem dle advokátního tarifu za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání pod [částka], 2 paušální náhrady hotových výloh po [částka], náhradu za ztrátu času za 8 půlhodin po [částka] a náhradu jízdních výloh za použití osobního vozidla dle § 157 odst. 4 písm. b/ zákona č. 262/2006 Sb. ve výši dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. částkou [částka] /182 km při sazbě základní náhrady [částka] za 1 km a ceně pohonných hmot [částka] za 1 l a průměrné spotřebě vozidla 6,93 l na 100 km/, k tomu byla připočtena 21 % sazba DPH [částka]), takže výše nákladů řízení tak činí v součtu [částka].