58 CO 338/2022-389 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal konstatování, že nepřiměřenou délkou správního řízení o žádosti žalobce o informace ze dne [datum] vyřizované Ústavním soudem pod sp. zn. Spr [ústavní nález] bylo porušeno základní právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů (výrok I.), uložil žalované povinnost do 15 dnů od právní moci rozsudku písemně se omluvit žalobci doporučeným, datovaným a podpisem oprávněné úřední osoby a otiskem úředního razítka ve znění dále uvedeném (výrok II.), zamítl žalobu co do zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok III.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta (výrok IV.). Rozhodl tak v pořadí druhým rozsudkem o žalobním požadavku na náhradu nemajetkové újmy, a to ve formě konstatování porušení práva, poskytnutí omluvy a zaplacení částky [částka] s příslušenstvím odůvodněném tím, že dne [datum] se obrátil na Ústavní soud se žádosti o poskytnutí informace podle zák. č. 106/1999 Sb. (ohledně obsahu návrhu na částečné zrušení § 80 odst. 5 zák. č. 6/2002 Sb.) a zaslání jeho kopie, k vyřízení žádosti došlo až rozhodnutím [název soudu], které nabylo právní moci dne [datum]; dobu tří let a pěti měsíců považoval za zcela nepřiměřenou, žalovaná v rámci předžalobního uplatnění nároku poskytnutí jakékoliv satisfakce odmítla. Žalovaná své zamítavé stanovisko odůvodňovala tím, že postup Ústavního soudu nebyl ve správním soudnictví shledán nezákonným a že žalobce tvrzení o vzniku nemajetkové újmy nijak nespecifikoval a neprokazoval, nemůže tak existovat příčinná souvislost. 2. Soud prvního stupně konstatoval, že ve věci bylo rozhodnuto nejprve jeho rozsudkem ze dne [datum] ([číslo listu] spisu), kterým byla žalované uložena povinnost omluvit se žalobci a ve zbytku byla žaloba zamítnuta, a to s konstatováním, že na předmětné řízení o žádosti žalobce o informace dopadá čl. 6 Úmluvy. K odvolání žalované byl tento rozsudek usnesením odvolacího soudu ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) zrušen, a věc byla vrácena k dalšímu řízení s názorem, že nárok žalobce lze posoudit pouze jako nárok na náhradu újmy za jednotlivé dílčí průtahy dle [ustanovení pr. předpisu] Soud prvního stupně následně usnesením ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) žalobu z důvodu neodstranění vad žaloby odmítl, a to ve spojení s potvrzujícím usnesením odvolacího soudu ze dne [datum] ([číslo listu] spisu). Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], ([číslo listu] spisu) byla uvedená usnesení zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]. 3. Soud prvního stupně provedl dokazování uvedené v bodech 9 až 42 odůvodnění napadeného rozsudku a vyšel ze zjištění, že dne [datum] žalobce podal u Ústavního soudu žádost o poskytnutí informace podle zák. č. 106/1999 Sb. (obsah návrhu na částečné zrušení § 80 odst. 5 zák. č. 6/2002 Sb. a zaslání jeho kopie), Ústavní soud jej informoval [datum] o tom, že mu přílohou zasílá předmětný návrh v anonymizované podobě. Žalobce podáním ze dne [datum] nesouhlasil s poskytnutím anonymizování kopie návrhu a podal stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace, dne [datum] podal u Ústavního soudu podání, jehož obsahem je žádost o přijetí opatření proti nečinnosti, když doposud nebyla vyřízena stížnost žalobce ze dne [datum] Ústavní soud informoval žalobce přípisem ze dne [datum], a že na jeho stížnost bylo odpovězeno již [datum], avšak zřejmě nedorozuměním nedošlo k jeho doručení žalobci, přičemž kopie dopisu ze dne [datum] je k přípisu připojena. Tímto dopisem ze dne [datum] generální sekretář Ústavního soudu reagoval na podání žalobce ze dne [datum] tak, že stížnost shledal nedůvodnou. Listina obsahovala poučení o možnosti podat odvolání do 15 dnů od doručení rozhodnutí, není však opatřena žádným průkazem doručení či alespoň dokladem o jejím odeslání žalobci. Dne [datum] žalobce podal u Ústavního soudu odvolání proti rozhodnutí generálního sekretáře Ústavního soudu ze dne [datum] ve formě dopisu, které doplnil podáním ze dne [datum]. Rozhodnutím předsedy Ústavního soudu ze dne [datum] bylo odvolání žalobce ze dne [datum] zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno. Dne [datum] žalobce podal u [název soudu] proti Ústavnímu soudu žalobu, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Ústavního soudu ze dne [datum] pro nezákonnost a vady řízení, popřípadě též zrušení rozhodnutí ze dne [datum] z téhož důvodu a vrácení věci Ústavnímu soudu k dalšímu řízení. Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnuto o vyloučení JUDr. [jméno] [příjmení] z rozhodování ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], a to k námitce žalobce ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] Ústavní soud učinil návrh na přerušení řízení a předložení návrhu dle [ustanovení pr. předpisu] ČR na zrušení § 59 odst. 3 věty druhé zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu Krajský soud v Brně podal dne [datum] u Ústavního soudu návrh na zrušení uvedeného zákonného ustanovení. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a [číslo], bylo řízení o žalobě žalobce přerušeno do rozhodnutí Ústavního soudu o návrhu na zrušení uvedeného ustanovení. Předseda Ústavního soudu adresoval žalobci přípis ze dne [datum], v němž jej informoval o tom, že došlo ke změně právní úpravy, a proto dospěl k závěru, že je nyní možné zaslat žalobci kopii původně požadovaného návrhu v neanonymizované podobě, která je k přípisu přiložena, o tomto postupu též vyrozuměl Krajský soud v Brně Ústavní soud usnesením ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], zastavil řízení o návrhu [název soudu] na zrušení uvedeného zákonného ustanovení z důvodu, že s účinností ke dni [datum] bylo toto ustanovení v rozhodné části změněno [ustanovení pr. předpisu] Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo v řízení o žalobě žalobce pokračováno, právní moci usnesení nabylo dne [datum]. Žalobce sdělil Krajskému soudu v Brně podáním ze dne [datum], že se cítí postupem Ústavního soudu uspokojen a souhlasí se zastavením řízení. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a [číslo], bylo řízení o žalobě žalobce zastaveno, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] žalobce podal žádost o odškodnění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení o jeho žádosti. Žalovaný přípisem ze dne [datum] žalobce vyrozuměl o tom, že nemá podmínky pro poskytnutí peněžitého zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu za splněné, když Ústavní soud byl limitován právní úpravou týkající se zveřejňování rozhodnutí. 4. Na základě výše uvedeného skutkového stavu a po citaci [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní [ustanovení právního předpisu EU] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen Odp Šk.), čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce [ustanovení pr. předpisu] (dále jen [anonymizováno]), [ustanovení pr. předpisu] základních práv a svobod (dále jen Listina), [ustanovení pr. předpisu], o svobodném přístupu k informacím (dále jen informační zákon) se soud prvního stupně nejprve zabýval otázkou, zda nařízení dopadá na § 13 odst. 1 věty druhé nebo věty třetí OdpŠk. Vyšel z nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], dle něhož právo na projednání věci bez zbytečných průtahů dle [ustanovení pr. předpisu], které považuje za obsahově shodné s právem na projednání věci v přiměřené době, dopadá i na správní řízení, jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda. V řízení o žádosti žalobce o poskytnutí informace podle informačního zákona šlo nepochybně o základní právo žalobce na informace. Proto dospěl k závěru, že v dané věci je třeba aplikovat čl. 6 odst. 1 Úmluvy, a že na dané řízení se tak vztahují závěry Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen Stanovisko). Řízení o předmětné žádosti žalobce je nutné posuzovat jako 1 celek a nikoliv jako správní řízení na něj navazující soudní řízení, proto na straně žalované jednal pouze s Ministerstvem financí. 5. Dále soud prvního stupně posuzoval, zda řízení o předmětné žádosti žalobce bylo přiměřeně dlouhé či nikoliv. Měl za to, že obecně přiměřená délka řízení před správním orgánem činí 4 a půl měsíce (15 dnů na vyřízení žádosti +30 dnů na podání stížnosti + 7 dnů na předložení nadřízenému orgánu +15 dnů na rozhodnutí nadřízeným orgánem + případných 15 dnů na rozhodnutí povinným subjektem po přikázání nadřízeným orgánem + přihlédnutí k uložení písemnosti v případě poštovní přípravy nebo 15 dnů na vyřízení žádosti + 15 dnů na podání odvolání + 15 dnů na předložení nadřízenému orgánu + 15 dnů na rozhodnutí nadřízeným orgánem + přihlédnutí k uložení písemnos