69 CO 28/2022-174 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem nalézací soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s přísl. (výrok I.), žalobu ohledně částky [částka] s přísl. zamítl (výrok II.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok III.). 2. Takto nalézací soud rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s tvrzením, že žalovaná zpracovala pro žalobkyni účetní závěrku a daňové přiznání pro daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku [rok]. Žalobkyni byl ze strany Finančního úřadu pro [příjmení] kraj doručen dodatečný platební výměr na daň z příjmu právnických osob za zdaňovací období od [datum] do [datum] a žalobkyni byla vyměřena daň z příjmu právnických osob ve výši [částka] a penále ve výši [částka]. Důvodem doměrky bylo nesprávně zpracované přiznání pro daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku [rok]. Žalobkyně se proti rozhodnutí Finančního úřadu pro [příjmení] kraj odvolala, avšak rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobkyni tak vznikla dále povinnost zaplatit úřadu i úroky z prodlení ve výši [částka]. Žalobkyně veškeré své závazky z tohoto titulu uhradila. Zaplacením penále a úroků z prodlení vznikla žalobkyni škoda ve výši [částka] způsobená chybným zpracováním daňového přiznání žalovanou. 3. Nalézací soud vyšel ze zjištění, že žalovaná žalobkyni vypracovávala daňové přiznání za rok [rok], zpracovávala mzdovou agendu za únor [rok] a duben až červen [rok], zpracovávala účetnictví za leden až červen [rok], a poskytovala v roce [rok] opakované daňové poradenství. Žalovaná vystavila žalobkyni dne [datum] fakturu za zpracování účetnictví za říjen až prosinec [rok] a sestavení přiznání k dani z příjmů za rok [rok] znějící na částku [částka]. Žalovaná žalobkyni předala veškerou účetní agendu za rok [rok]. Tržby žalobkyně za prodej majetku za rok [rok] činily [částka], přičemž zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku činila [částka]. Žalobkyni byla dne [datum] doměřena daň z příjmu právnických osob za rok [rok] ve výši [částka], spolu s penále ve výši [částka], a to z důvodu špatně stanoveného základu daně z příjmu za rok [rok]. Důvodem bylo zjištění správce daně, že žalobkyně v roce [rok] nesprávně uplatnila v daňových nákladech cenu prodávaných pozemků nabytých v roce [rok], kdy žalobkyně uplatnila cenu přeceněnou, nikoliv cenu pořizovací. Žalobkyně nepodala dodatečné daňové tvrzení, a to ani přes výzvu daňového správce z [datum]. Žalobkyně po zaslání výzvy věc konzultovala se žalovanou, která přiznala chybu při vyplňování daňového přiznání a nabídla 3 možná řešení: dodatečné přiznání daně, které by se řešilo přes pojistku žalované; sehnání uznatelných výdajů do roku 2013 nebo zrušení výsledku hospodaření — ztráty za rok [rok]. Žalovaná byla obeznámena s pořizovací cenou nemovitosti, odhadní cenou nemovitosti i oceňovacím rozdílem. Žalovaná pro žalobkyni vypracovávala dodatečné daňové přiznání, avšak to nebylo správcem daně přijato. Žalobkyně proti výše uvedenému doměření podala odvolání, přičemž dodatečný platební výměr byl potvrzen dne [datum]. Daň byla uhrazena dne [datum]. Dne [datum] byla žalobkyně vyrozuměna o celkové částce úroků z prodlení ve výši [částka] z dlužné částky doměrky daně za rok [rok]. Žalobkyně správce daně požádala o prominutí úroku z prodlení, což bylo zamítnuto. Své závazky vůči správci daně žalobkyně uhradila dne [datum]. Žalobkyně se žalovanou se též ohledně této problematiky sešly v rozhodné době. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně poprvé uplatnila nárok na náhradu škody ve výši [částka] z titulu nesprávného účtování a to ve lhůtě 7 dní ode dne doručení, které nastalo dne [datum]. K úhradě této částky vyzvala žalobkyně žalovanou opětovně dne [datum]. Na předžalobní výzvu reagovala žalovaná výzvou k předložení smlouvy či protokolu o poskytování daňového poradenství a dalších dokumentů s tím, že odkazovala na to, že tyto materiály bude požadovat pojišťovna. 4. Takto zjištěný skutkový stav nalézací soud posoudil podle ust. § 5 v návaznosti na ust. § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a ust. § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP). Vzal za prokázáno, že žalovaná vůči žalobkyni vystupovala jako odborník dle § 5 odst. 1 o. z., když jí jasně dala najevo, že je schopna jednat se znalostí a pečlivostí, která je spojena s výkonem činnosti daňového poradce. Žalovaná se na svých stránkách prezentuje jako osoba zajišťující mimo jiné daňové poradenství, a to na několika místech. V rozhodné době let [rok] - [rok] žalovaná měla zapsán v obchodním rejstříku jako předmět podnikání mimo jiné i daňové poradenství. Tyto služby i v průběhu roku žalobkyni žalovaná též vyúčtovávala prostřednictvím faktur. Nelze se tedy spokojit s argumentací žalované ani s tvrzeními svědka [jméno] [příjmení], že tyto služby neposkytovala, a už vůbec ne žalobkyni, které„ pouze sestavila“ daňové přiznání právnické osoby za rok [rok]. Žalovaná pro žalobkyni zpracovávala v rozhodné době roku [rok] celé účetnictví a též připravovala daňové přiznání a poskytovala jí daňové poradenství. Soud se ztotožnil s názorem žalované, že pochybením, které vedlo k doměření daně, nebylo způsobeno jen špatným účtováním, ale jedná se o problém daňové perspektivy. Dle § 24 odst. 1 ZDP měla žalobkyně uplatnit náhradu za prodej svého dlouhodobého majetku ve výši ceny vkladu, tj. ceny, za kterou do účetnictví tento dlouhodobý majetek vstoupil, a nikoliv ceny, za kterou byl prodán. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že žalovaná žalobkyni mimo jiné poskytovala daňové poradenství v rozhodné době, zabýval se soud též otázkou, zda o rozdílnosti ocenění prodaného dlouhodobého majetku žalovaná věděla, přičemž dospěl zejména ze vzájemné konverzace účastníků řízení probíhající prostřednictvím e -mailu v období od srpna [rok] k závěru, že jí tato situace byla známa. Lze tak shledat příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a doměřením daňové povinnosti včetně penále ve výši [částka], kdy zaplacením této částky žalobkyni vznikla škoda dle § 2950 o. z. 5. Soud se též zabýval příčinnou souvislostí mezi jednáním žalované a doměřením úroku z prodlení z doměřené daně, když žalovaná tvrdila, že žalobkyně s ní věc nekonzultovala. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení věc nejen konzultovali, ale domlouvali se i na následném postupu. Žalovaná pak pro žalobkyni zpracovávala dodatečné daňové přiznání, jak bylo prokázáno nejen e-mailovou konverzací účastníků, tak svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] i účastnickou výpovědí Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně pak mohla doměřenou daň zaplatit po původní konzultaci se žalovanou, tj. po konzultaci následující po výzvě daňového správce, zvláště když z této konverzace je zřejmé, že žalovaná si svého pochybení byla vědoma a, pokud se žalobkyně nechtěla vydat cestou podvodu, jiné řešení nastalé situace jí nezbývalo. Soud tedy neshledal v případě úroku z prodlení od [datum] do [datum], kdy byla daň zaplacena, příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a jeho vznikem. Toto jednání je zcela přičitatelné žalobkyni. 6. Naopak v případě úroků za období od [datum] do [datum] tuto příčinnou souvislost shledávat lze a proto co do tohoto období žalobkyni po jeho zaplacení dne [datum] vznikla škoda dle § 2950 o. z. 7. Proto nalézací soud žalobu ohledně částky [částka] s přísl. zamítl, když tato částky představuje úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum], jinak žalobě jako důvodné vyhověl. 8. O nákladech řízení rozhodl podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve sporu (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). 9. Proti tomuto rozsudku do vyhovujícího výroku I. a akcesoricky navazujícího výroku o nákladech řízení podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Předně nalézacímu soudu vytkla nesprávné skutkové závěry, pokud vzal za prokázáno, že žalovaná je odborníkem na daňovou a účetní problematiku a že jako předmět činnosti měla zapsáno i daňové poradenství. Zdůraznila, že není daňovým poradcem, ale pouze účetní kanceláří. Nikdy nepodnikala v oboru daňového poradenství, toto žalobkyni nikdy neposkytovala a taktéž nevystupovala jako daňový poradce. Odkázala na obsah výslechu svědka [příjmení]. Zdůraznila, že zpracovává podklady pro daňová přiznání, avšak pod samotným daňovým přiznáním není podepsána a nenese za ně odpovědnost. Pokud nalézací soud odkázal na úplný výpis z obchodního rejstříku žalované, pak je zapsána„ činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“, resp. v předmětném období let [rok] – [rok] byla tato živnost u žalované zapsána pod jejím starším názvem. Žalovaná tak nikdy žalobkyni neposkytovala daňové poradenství. Dále pak nalézacímu soudu vytkla, že nedostatečně nebo nesprávně posoudil, jaký byl skutečný obsah smlouvy mezi účastníky ve věci poskytnutí dané služby v tomto konkrétním případě. Setrvala na svých tvrzeních, že bylo sjednáno vedení účetnictví a sestavení daňového přiznání k dani z příjmu za rok [rok], což bylo i fakturováno fakturou [číslo] ze dne [datum]. Zdůr