69 CO 87/2022-76 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem nalézací soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s přísl. (výrok I.), žalobu ohledně vícežalované částky [částka] s přísl. zamítl (výrok II.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok III.). 2. Takto nalézací soud rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni (dále jen„ krajský soud“) pod sp. zn.: [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“) s tím, že celková doba trvání řízení v délce 7 let a 8 měsíců je nepřiměřená. Dále se žalobkyně domáhala náhrady škody [anonymizováno] výši [částka], jež představuje náhradu nákladů soudního řízení, resp. náklady na ustanoveného znalce [příjmení] [příjmení]. Konečně se žalobkyně domáhala částky [částka], jež představuje náklady na její právní zastoupení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jenž věc převzal po Mgr. et. Mgr. [příjmení], a částky [anonymizováno] výši [částka], jež je tvořena zbytečně vynaloženými náklady na úkony právní služby protistrany, když soud mohl rozhodnout na prvním, maximálně na druhém jednání a neměl řízení zatížit rozsáhlým dokazováním včetně ustanoveného znalce. 3. Žalovaná uznala nepřiměřenost délky řízení a po projednání nároku poskytla relutární náhradu [anonymizováno] výši [částka]. Vycházela ze základní částky [částka] na rok trvání řízení, když základní částku zadostiučinění snížila o 25 % z důvodu složitosti řízení a o 10% z důvodu podílu žalobkyně na řízení. Náhradu materiální škody odmítla, neboť k její náhradě neshledala zákonný důvod. 4. Nalézací soud provedl důkaz spisem Krajského soudu v Plzni sp. zn. [spisová značka] a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Následně věc posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, [anonymizováno] znění pozdějších předpisů (dále též„ OdpŠk“), jehož konkrétní ustanovení citoval. 5. Ohledně náhrady škody [částka] představující náhradu nákladů za právní [anonymizováno] žalobkyně advokátem, [anonymizováno] [příjmení], v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka], stejně jako ohledně náhrady škody [anonymizováno] výši [částka] spočívající v nákladech na ustanoveného znalce a nároku na náhradu škody [anonymizováno] výši [částka] představující náhradu nákladů řízení dospěl k závěru, že tyto nároky nejsou po právu opodstatněny, proto v tomto rozsahu žalobu zamítl. 6. Ohledně náhrady nemajetkové újmy [anonymizováno] výši [částka] za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka] seznal nárok zčásti důvodným. Vzal za prokázáno, že posuzované řízení trvalo [anonymizováno] vztahu k žalobkyni od [datum], kdy podala žalobu ke krajskému soudu. Řízení [anonymizováno] vztahu k ní trvalo do [datum], kdy nabylo právní moci konečné rozhodnutí [anonymizováno] věci, tj. 7 let a 8 měsíců. Dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobkyni vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Posuzované řízení bylo složitější, žalobkyně se na délce řízení [anonymizováno] smyslu obstrukčním nepodílela, v postupu orgánů moci byl shledán do určité míry nekoncentrovaný postup a jednalo se o řízení s běžným významem [anonymizováno] žalobkyni. 7. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem [anonymizováno] žalobkyni a celkovou délku řízení nelze klást k tíži žalobkyni, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění [anonymizováno] formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze [anonymizováno] výjimečných případech, což v daném případě není splněno, tuto formu zadostiučinění soud neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích. 8. Základní částku odškodnění stanovil s odkazem na judikaturu [název soudu] a Nejvyššího soudu ČR tak, že za posuzované soudní řízení v délce trvání 7 let a 8 měsíců, soud přiznal žalobkyni základní částku [anonymizováno] výši [částka], když vycházel z částky [částka] za první dva roky a z částky [částka] za každý další rok řízení a částky [částka] za jeden měsíc řízení. Zhodnotil následně veškerá kritéria stanovená [anonymizováno] možné snížení či zvýšení základní částky odškodnění. Dospěl k závěru, že posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení skutkově i hmotněprávně složitější, proto základní částku odškodnění snížil o 10 %. Dále pak dospěl k závěru, že základní částku odškodnění nutno zvýšit o 10 % [anonymizováno] do určité míry nekoncentrovaný postup krajského soudu. Přihlédl rovněž k tomu, že k důkazním návrhům účastníků byl krajský soud značně velkorysý a vyčkával, až účastníci své důkazní prostředky vyčerpají, což za hospodárné rozhodně označit nelze, Uvedené skutečnosti byly důvodem, proč soud dospěl k závěru o navýšení základní částky zadostiučinění o 10 %. 9. [anonymizováno] další zvýšení či snížení základní částky odškodnění neshledal soud zákonný důvod. Uzavřel tak, že přiměřené zadostiučinění činí [částka]. Nicméně žalovaná poskytla již žalobkyni částku [částka], proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni již jen [částka] a žalobu na zaplacení nemajetkové újmy [anonymizováno] zbývajícím rozsahu ([částka]) neshledal důvodnou a žalobu zamítl. Soud neshledal žádné další relevantní okolnosti [anonymizováno] zvýšení či snížení základní částky. 10. Proti tomuto rozsudku do jeho vyhovujícího výroku o věci samé I. a akcesoricky navazujícího výroku o nákladech řízení podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Nalézacímu soudu vytkla nesprávné právní posouzení věci, pokud dospěl k závěru, že žalobkyni náleží další finanční odškodnění nad rámec již mimosoudně přiznaného odškodnění. Zdůraznila, že posuzované řízení bylo velmi náročné, zejména z hlediska právního posouzení sporu. Délka řízení byla ovlivněna rovněž i skutkovou složitostí sporu, [anonymizováno] věci byl zpracováván znalecký posudek z oboru stavebnictví. Zpracování znaleckých posudků vyžaduje přiměřený čas a má vliv na celkovou dobu řízení. Obě strany sporu činily [anonymizováno] věci množství podání a navrhovaly velké množství listinných důkazů, přičemž soud za řízení musel o provedení či neprovedení všech těchto důkazů rozhodovat. Žalovaná tak hodnotila rozhodnutí nalézacího soudu stran snížení základní částky zadostiučinění o 10 % s ohledem na značnou skutkovou i právní složitost sporu za podhodnocené. Vzhledem ke konkrétním okolnostem případu považovala za adekvátní snížení základní částky zadostiučinění o 25 %, k čemuž dospěla rovněž v rámci mimosoudního řešení sporu. 11. Dále argumentovala, že nalézací soud měl zohlednit při stanovení výše zadostiučinění jednání žalobkyně, která významně přispěla k délce posuzovaného řízení. Žalobkyně během posuzovaného řízení opakovaně sdělovala soudu, že je schopna a ochotna se s žalovanou dohodnout mimosoudně. Za účelem mimosoudní dohody se strany sporu zúčastnily mediace, přičemž mediační jednání rovněž přispělo k délce řízení. Oba účastníci požádali o odročení jednání na neurčito za účelem smírného řešení sporu, které nakonec nebylo úspěšné. Žalobkyně, přestože byla v posuzovaném řízení pánem sporu, projevovala v řízení nanejvýš liknavý přístup, kdy úkony v řízení opakovaně činila až na výzvu soudu, případně až po opakovaných urgencích ze strany soudu (doložení listinných důkazů k žalobě, sdělení návrhu na znalce, předložení otázek na znalce apod.). Žalobkyně se dále na délce řízení podílela žádostmi o odročení a o prodloužení lhůty k vyjádření. Žalovaná tak dovozovala, že nalézací soud měl při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění zohlednit jednání poškozeného. 12. Dále argumentovala, že nalézací soud nedůvodně navýšil základní částku zadostiučinění o 10 % z důvodu postupu orgánů veřejné moci. Z odůvodnění rozsudku se podává, že soud přihlédl k tomu, že soud v posuzovaném řízení byl velkorysý k důkazním návrhům účastníků, kdy v průběhu řízení připouštěl doplnění skutkových tvrzení. Takový procesní postup soudu není nesprávným úředním postupem, za který by bylo možno činit stát odpovědným. Nalézacímu soudu nepřísluší přezkoumávat postup toho kterého soudce v posuzovaném řízení, jinak by v podstatě suploval činnost nalézacího soudu, kterým v této věci není. Pakliže nalézací soud shledal nekoncentrovanost postupu nalézacího soudu v tom, že urgoval žalobkyni k zaplacení zálohy na znalecký posudek s prodlevou, žalovaná namítla, že soud rovněž uvedl, že v daném období soud nebyl nečinný, z čehož plyne, že tato prodleva soudu neměla na délku řízení žádný vliv. Pakliže došlo k prodlevě s us