70 CO 28/2022-82 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně zamítl žalobu s návrhem, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Rozhodl takto o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení [částka] z důvodu, že se dne [datum] zúčastnila letu č. QS [číslo] z [obec] do [země], jehož operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Odlet z [obec] byl stanoven na 00:05 hod. a spoj měl přiletět do [země] v 04:20 hodin, fakticky však spoj odletěl z [obec] až v 7:00 hodin a žalobkyně tak dorazila do cílové destinace až v 10:50 hodin. Vzhledem k nesplnění povinnosti žalované jako leteckého dopravce provést přepravu včas, kdy doba zpoždění letu přesáhla tři hodiny, vzniklo žalobkyni ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 Sb. (dále jen„ nařízení“) právo na náhradu škody ve výši [částka]. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby z důvodu, že let byl ovlivněn mimořádnou okolností, kterou nemohla žalovaná nijak ovlivnit. V čase odletu došlo k úmrtí jedné cestující přímo na palubě letadla. V souvislosti s touto událostí bylo nezbytné vystřídat posádku a čas odletu musel být posunut následně i v důsledku uzavření letiště v [země] tak, aby letoun přistál v [země] až po znovuotevření letiště. 4. Soud prvního stupně vyšel při svém rozhodnutí ze zjištění, že předmětný spoj měl z [obec] odlétat v čase 00:05 a do [země] přiletět v čase 04:20 místního času (02:20 UTC), fakticky však z [obec] odlétal v 06:40 hodin (04:40 UTC) a do [země] přiletěl v čase 10:50 místního času (08:50 UTC), tedy zpoždění činilo 6 hodin a 30 minut. Z důvodu opravy přistávací a vzletové dráhy 16L a 34R bylo letiště v [země] dne [datum] v době od 4:00 UTC do 8:00 UTC uzavřeno, přičemž původně měl spoj žalované přiletět na toto letiště 100 minut před jeho uzávěrou. Zpoždění v souvislosti s úmrtím cestujícího označené kódovým označením 16H trvalo 120 minut a střídání náhradní posádky v souvislosti s tímto úmrtím, kdy původní posádka nebyla schopna v letu pokračovat, označené kódem 64B, si vyžádalo 35 minut. Během čekání na znovuotevření letiště v [země] byla po dobu 60 minut odstraňována závada na letounu označená kódem 41A. Následné zpoždění v délce 180 minut označené kódem 88A bylo odůvodněno omezeními na cílovém letišti. Celková délka zpoždění činila 395 minut. Právně věc posoudil podle čl. 14 preambule a dále čl. 5 odst. 1 písm. c), čl. 7 přímo aplikovatelného nařízení ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU Sturgeon (C 402/07 Sturgeon v . [příjmení]) ze dne [datum] a dovodil, že úmrtí cestující na palubě letadla je mimořádnou okolností, která není vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce a zároveň se ze své povahy vymyká jakékoliv účinné kontrole, přičemž v souvislosti s tímto úmrtím vyvstala nutnost vyměnit posádku, která využila oprávnění v letu nepokračovat. Následně již stroj nemohl odletět, neboť bylo třeba vyčkat na znovuotevření letiště v [země]. Uzavřel, že tuto délku zpoždění v rozsahu 335 minut (120 + 35+180) nemohla žalovaná jakkoliv ovlivnit, přičemž při odečtu této doby od celkové doby zpoždění na příletu (390 minut) nepřevyšuje výsledné zpoždění, které lze přičítat žalované, 3 hodiny a žalobkyni tak nárok na požadovanou náhradu nevznikl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 5. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, ve kterém nesouhlasila s tím, že by za mimořádnou okolnost, kterou nesporně bylo úmrtí cestující, byla považována i výměna posádky žalované a pravidelná noční uzávěra letiště v místě příletu spoje. Celková doba zpoždění na příletu činila 6 hodin a 30 minut, přičemž události kolem úmrtí cestující včetně vyložení zavazadel spolucestujících zemřelé a jejich vystoupení, trvaly jen 120 minut. Žádné další důvody zpoždění pak nebylo možno připisovat mimořádným okolnostem. Rozhodnutí o výměně posádky, byť iniciované úmrtím cestující, je nutno přičíst k tíži žalované, neboť je povinna posádku na takové situace připravit a zajistit její dostatečnou psychickou odolnost, zejména když se od posádky očekává zachování klidu a pořádku v případě nečekané situace. Výběr takové posádky je v rukou žalované a ta může ovlivnit i její výcvik a připravenost na takovéto i další rizikové situace. Za mimořádnou okolnost dle žalobkyně nelze považovat ani plánovanou uzávěru letiště v [země] z důvodu opravy přistávacích a vzletových drah na dobu od 4:00 UTC do 8:00 UTC, když o ní byla žalovaná informována s dostatečným časovým předstihem a neponechala si dostatečnou časovou rezervu pro případnou mimořádnou okolnost a možnost odvrácení významného zpoždění či zrušení letu, když 100 minut nelze za takovou dostatečnou časovou rezervu považovat. Zpoždění letu žalobkyně tak bylo kvůli absenci reakce žalované na oznámení o plánované uzávěře letiště [země] navýšeno až o 270 minut. S odkazem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – [číslo] vyjádřila domněnku, že v rámci plánování předmětného letu měla žalovaná přihlédnout k možnosti výskytu případných mimořádných okolností a naplánovat časovou rezervu tak, aby mohl být let uskutečněn hned poté, co pomine nemožnost letu v důsledku mimořádné události. Od celé délky zpoždění tak měla být odečtena pouze doba bezprostředního působení mimořádné události v délce 120 minut a zbylé významné zpoždění v délce 270 minut, tedy přesahující tři hodiny, je přičitatelné pouze žalované a zakládá vznik nároku žalobkyně na paušální náhradu újmy dle čl. 7 cit. nařízení. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 15 Co 107/2021-73, kterým byl potvrzen zamítavý rozsudek v totožné věci jen s jinými žalobci, bylo podáno dovolání, proto navrhla přerušení odvolacího řízení. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví. 6. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání poukázala na to, že v řízení bylo prokázáno, že let QS [číslo] z [obec] do [země] dne [datum] byl ovlivněn mimořádnými okolnostmi ve smyslu nařízení. Těsně před odletem letadla z [obec] došlo k úmrtí jedné z cestujících přímo na palubě letadla, přičemž palubní personál poskytoval dotyčné osobě resuscitaci před příchodem záchranářů. K následné výměně personálu pak nedošlo primárně tím, že by členové posádky byli otřeseni, ale z důvodu, že tím, že by letoun přistál v [země] oproti plánovanému času příletu o 6 hodin později, nebyla by posádka schopná operovat zpáteční let z důvodu překročení maximální doby služby dle vyhlášky č. 466/2006 Sb., která činí 12 hodin s možným prodloužením na základě rozhodnutí kapitána letadla se souhlasem všech členů posádky dle §14 odst. 1. o dvě hodiny. Dále byl let ovlivněn uzávěrou letiště v [země], když dle schváleného letového plánu ze strany Eurocontrol i v koordinaci egyptským řízením letového provozu měl původně let v [země] přistát 100 minut před uzávěrou letiště, tedy s dostatečnou rezervou. K sestavení pravidelného letového řádu navíc dochází mnoho měsíců dopředu, kdy ani žalovaná nemůže předpokládat, v jaký čas se dané letiště rozhodne přerušovat provoz, současně je žalovaná závislá na přidělených časech odletu ze strany [právnická osoba] Nebýt oné mimořádné situace, letadlo by doletělo do destinace včas. Stejně o daném letu rozhodl ve věci jiných cestujících Městský soud v Praze pod sp. zn. 15 Co 107/2021. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku. 7. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 8. Pokud se žalobkyně domáhala přerušení řízení z důvodu podaného dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 15 Co 107/2021-73, do rozhodnutí o tomto dovolání, pak odvolací soud stejně jako soud prvního stupně nepovažuje její návrh za důvodný, když jednak je uvedené rozhodnutí pravomocné a jednak se s jeho závěry odvolací soud zcela ztotožňuje. Přerušení řízení by tak bylo nehospodárným a nadbytečně by prodlužovalo řízení o této věci. 9. Druhým výrokem rozsudku ze dne [datum], sp. zn. C [číslo] a C [číslo], rozhodl čtvrtý senát Soudního dvora EU v rámci řízení o předběžné otázce tak, že články 5, 6 a 7 nařízení (ES) č. 261/2004 musí být vykládány v tom smyslu, že pro účely uplatnění nároku na náhradu škody lze na cestující zpožděných letů nahlížet stejně jako na cestující zrušených letů, a že se tedy mohou dovolávat nároku na náhradu škody podle článku 7 uvedeného nařízení, jestliže z důvodu zpoždění letu utrpí ztrátu času tří nebo více hodin, tedy jestliže dosáhnou cílového místa určení tři nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. Nicméně takové zpoždění nezakládá nárok na náhradu škody ve prospěch cestujících, jestliže letecký dopravce může prokázat, že významné zpoždění bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo