70 CO 347/2022-305 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu s požadavkem na určení, že na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], neexistuje věcné břemeno ve prospěch žalované k primárnímu topnému kanálu (výrok I.), i na určení, že oba žalobci jsou vlastníky primárního topného kanálu začínajícího v nemovitosti žalobců a končícího v místě napojení na páteřní síť primární tepelné sítě, nacházející se na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (výrok II.). O nákladech řízení rozhodl tak, že žalobci jsou povinni nahradit společně a nerozdílně žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobci domáhali výše uvedených určení, neboť dle jejich tvrzení se dne [datum] z vyrozumění o povolení vkladu jejich vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (odděleného z pozemku parc. [číslo]) dozvěděli, že na něm vázne věcné břemeno ve prospěch žalované. Primární topný kanál byl vybudován v 60. letech 20. stol. A věcné břemeno bylo zapsáno do katastru nemovitostí na základě souhlasného prohlášení žalované a předchozího vlastníka ze dne [datum], s čímž žalobci nesouhlasí, neboť k zápisu došlo na základě nařízení, které bylo v rozporu s Ústavou. Pozemek byl navíc věcným břemenem zasažen nepřípustně nad povolený rozsah do 30 m2. Dle žalobců byla sama hospodářská smlouva o převodu vlastnictví k předmětnému topnému kanálu na tehdejší Elektrárny [část obce], n. p., neplatná, tedy vlastníky tohoto tepelného zařízení jsou oni díky mimořádnému vydržení. Naléhavý právní zájem na určení shledali žalobci v potřebě souladu zápisu v katastru nemovitostí s faktickým stavem. 3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že předmětný primární topný kanál je stavbou povolenou a zkolaudovanou, k níž v souladu s tehdy i v současné době platnými právními předpisy (zejména zákonem č. 79/1957 Sb., vl. nař. č. [číslo] Sb. a vl. nař. [číslo] Sb., které nebyly se zpětnou platností zrušeny, a zák. č. 458/2000 Sb.) vzniklo ze zákona věcné břemeno váznoucí na pozemcích, přes které byl kanál veden, ve prospěch provozovatele produktu. Vlastnické právo žalované k předmětnému topnému kanálu nezpochybňovali ani předchozí vlastníci pozemků, Česká republika a Hlavní město Praha. Uzavřel, že žalobcům jako třetím osobám nepřísluší napadat platnost hospodářské smlouvy o převodu správy předmětného topného kanálu z Výstavby hl. m. [obec] na Elektrárny [část obce], n. p., ani samotnou privatizaci tohoto podniku. Dle závěrů soudu prvního stupně nemohli žalobci vlastnictví primárního topného kanálu jako samostatné nemovitosti (vyloučil, že by byl příslušenstvím výměníkové stanice nacházející se v domě žalobců) nabýt vydržením, neboť dům postavený mj. i na dotčeném pozemku nabyli do vlastnictví v červnu [rok] a o věcném břemeni se dozvěděli [datum], tj. ještě před podáním žaloby, a to ani mimořádným vydržením, k němuž je potřebná dvojnásobně dlouhá doba. Náklady řízení posoudil soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 4. Proti I. a III. výroku rozsudku podali žalobci včasné odvolání. Namítli, že soud prvního stupně učinil nesprávný závěr o skutkovém stavu věci, který následně nesprávně právně zhodnotil. Podle žalobců nelze z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] učinit zjištění, že na pozemcích žalobců parc. [číslo] parc. [číslo] vázne věcné břemeno umístění, provozování, provádění kontroly, údržby a oprav rozvodného tepelného zařízení dle čl. 8 Prohlášení ze dne [datum]. Nesprávně také vzal soud prvního stupně za své zjištění z kupní smlouvy ze dne [datum], že žalobci nabyli do svého vlastnictví pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] ačkoliv tyto jsou neustále ve vlastnictví hl. města Prahy. K žádosti žalobců žalovaná nedoložila žádný nabývací titul k přípojce předmětného primárního topného kanálu, přičemž v kupní smlouvě nebyla o služebnosti ve prospěch žalované žádná zmínka. Ani v roce 2012, kdy žalobci požádali hlavní město Prahu o odkup pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] ani v době, kdy si žalobci nechali se souhlasem vlastníka vypracovat [právnická osoba] s. r. o. geometrický plán na dělení pozemku parc. [číslo] žádné věcné břemeno k uvedenému pozemku ve prospěch žalované nevázlo. Nově si pak žalobci právní stav pozemků neověřovali, a to i s ohledem na prohlášení prodávajícího v bodě II. odst. 4. kupní smlouvy, tedy touto smlouvou nedošlo ani k případnému převodu věcných břemen ve prospěch žalované. Soud prvního stupně dále podle žalobců nesprávně interpretoval plánek z května 1974 jako dokumentující rekonstrukci primárního topného kanálu na pozemcích v k. ú. [část obce], ačkoliv dle připojené zprávy měla být část B II 17a novou odbočkou osazenou uzavíracími ventily s tím, že potrubí bude uloženo v neprůlezném kanálu a bude vedeno do prostoru výměníkové stanice (průměr přípojky vedoucí přes pozemek žalobců [číslo] je JS 70). Je tedy zřejmé, že se u předmětné přípojky nejednalo o rekonstrukci, ale o novou stavbu, přičemž uvedený plánek nebyl součástí prováděcího projektu (což je zřejmé z odvolání Elektráren [část obce]), ale pouze studií. Projekt byl schválen až rozhodnutím ze dne [datum], tedy nemohl být součástí stavebního povolení ze dne [datum]. Žalobci dále namítli, že další plánky z let 1976 a 77, z nichž soud prvního stupně vycházel, neměli k disposici a nemohli se k nim jako k důkazu vyjádřit, přičemž tyto nekorespondují se současným stavem. Dle žalobců nebyla přípojka jako stavba řádně povolena a ani nebyla samostatnou hospodářskou smlouvou převedena na Elektrárny [část obce] [ulice] smlouva ze dne [datum], převádějící rekonstruovanou část A II 17b, se na přípojku nemohla vztahovat, jak dle žalobců nesprávně dovodil soud prvního stupně, neboť jejím předmětem nebylo vedení z ulice [ulice] do výměníkové stanice, ale vedení z ulice [příjmení] do ulice Kremnické. Přípojky se dále netýkaly ani žádosti o vydání stavebního povolení z let 1976 a 1977 ani kolaudační rozhodnutí ze dne [datum]. Žalobci se odvolali na výpověď svědkyně [příjmení], která podle nich potvrdila, že na přípojku nebylo vydáváno samostatné stavební povolení, ale byla zahrnuta do rekonstrukce a v jejím rámci byla i pravděpodobně kolaudována s tím, že kolaudační rozhodnutí týkající se primárního topného kanálu již nelze dohledat. Tím, že nebylo na přípojku vydáno stavební povolení, nemohla být přípojka převedena do správy a nemohlo k ní ani vzniknout věcné břemeno. Skutečnost, že žalovaná uzavřela na část vedení nalézající se jen cca 20 m od pozemku žalobců nájemní smlouvu se SVJ, dle žalobců jen poukazuje na to, že byť bylo toto vedení taktéž převedeno do správy a k provozování Elektrárnám [část obce], žalovaná se jeho vlastníkem nestala. Žalovaná ani soudu nedoložila, zda byla přípojka uvedena v privatizačním projektu, a zda se tedy vůbec mohla stát jejím vlastníkem. Dle veřejně přístupného seznamu v KN v privatizačním projektu žalované tato přípojka absentuje, ač jiné přípojky v něm uvedeny jsou. Dle sdělení stavebního úřadu se žádné dokumenty týkající se budovy žalobců ve vztahu k teplovodnímu vedení nepodařilo dohledat. Navrhli, aby odvolací soud napadený výrok I. rozsudku změnil a žalobě vyhověl. Současně žalobci vzali zpět žalobu ohledně určení jejich vlastnictví k přípojce primárního topného kanálu. 5. Žalovaná se ve svém vyjádření k odvolání žalobců plně ztotožnila s rozhodnutím soudu prvního stupně. Odvolání podle ní neobsahuje žádná relevantní tvrzení, k nimž by se žalovaná mohla vyjádřit, a pouze obecně polemizuje s odůvodněním rozsudku. Vyjádřila nesouhlas se zpětvzetím žaloby ohledně určení vlastnictví k předmětné přípojce, neboť žalobci ji opakovaně napadají žalobami zpochybňujícími její vlastnické právo k jejím nemovitostem a teplárenskému zařízení. Žalovaná tak má zájem na ukončení řízení o určení vlastnického práva meritorním rozhodnutím soudu tak, aby nebyla ohledně téhož napadána novými žalobami. Navrhla, aby odvolací soud rozhodl o neúčinnosti zpětvzetí žaloby a rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu potvrdil. 6. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v plném rozsahu, neboť po posouzení důvodů, pro které žalovaná se zpětvzetím žaloby v rozsahu určení, že žalobci jsou vlastníky přípojky primárního tepelného kanálu, nesouhlasila, rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 70 Co 347/2022-303, že zpětvzetí žaloby není účinné. Současně přezkoumal i řízení, které napadenému rozhodnutí předcházelo (dle § 212 a § 212a o. s. ř.). Následně dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné. 7. Soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném a dostatečném rozsahu a správně zjistil skutkový stav věci, přičemž odvolací soud se ztotožňuje i s jeho právním závěrem. 8. Soud prvního stupně správně zjistil, že předmětný primární topný kanál (dále jen„ PTK“) byl vybudován v souvislosti s dostavbou sídliště Spořilov, která proběhla v letech 1976 [číslo], a to v rámci rekonstrukce stávajícího tepelného rozvodného zařízení. Tyto skutečnosti vyplývají jak z rozhodnutí ONV v [obec a číslo] jako stav