15 Co 157/2024-60 — Městský soud v Praze

1. Shora v záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhá rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost předat do soudní úschovy k řízení vedenému Okresním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, částku 533 661 Kč jako součást aktiv zemřelého , jméno FO, (výrok I). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 43 040 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované (výrok II).2. Uvedeným způsobem soud prvního stupně rozhodl o nároku žalobce odůvodněném tvrzením, že žalobce jako dědic po zemřelém otci , jméno FO, dne 27. 6. 2023 prostřednictvím řízení o dědictví vedeném u Okresního soudu pro , adresa, , č. j. , spisová značka, odvolal dar žalované pro nevděk. Darem byly finanční prostředky uložené na třech vkladních knížkách v celkové výši 533 661 Kč, dárcem byl otec účastníků , jméno FO, , k darování došlo dne 26. 5. 2022 a 28. 7. 2022. Za nevděk vůči žalobci označil žalobce skutečnost, že žalovaná záměrně znemožňuje řádné projednání dědictví, jelikož ukradla a zadržuje veškeré doklady od majetku zemřelého otce a odmítá je vydat. Žalovaná znemožnila žalobci spravovat pozůstalost, neboť dodnes nepředala žalobci klíče od nemovitosti v , místo, , bez právního důvodu si přivlastnila rozhodovací pravomoc nad majetkem otce i průběhem řízení o dědictví. Žalovaná se dopustila podvodu v řízení o pozůstalosti tím, že předložila falešný odborný posudek určující obvyklou cenu nemovitosti patřící do pozůstalosti ve výši 6 696 000 Kč, který obsahoval falešné údaje o stavu nemovitosti, přičemž na jednání u notáře potvrdila, že reálná hodnota nemovitosti je 3 000 000 Kč. Nemovitost, jejíž správu žalovaná žalobci upírá, byla vyloupena, což žalobce dává za vinu žalované. Za jednání, které je úmyslně v rozporu s dobrými mravy vůči dárci, žalobce považuje lež žalované, že bude o otce pečovat, avšak pod záminkou vylákání peněz od dárce. Žalobce tvrdí, že žalovaná o otce nepečovala, chtěla otce prohlásit za nesvéprávného a sebe za osobu, která převezme jeho práva tak, aby se mohla zmocnit jeho majetku. Žalovaná předstírala lásku k otci, o čemž svědčí fakt, že otce odvezla dne 22. 12. 2021 do domova důchodců. Lživé a podvodné je její tvrzení, že o otce pečovala denně, když již v minulosti opakovaně požadovala po zemřelém otci peníze, což tento odmítl. V únoru 2022 žalobce informovala o svém záměru vylákat peníze z otce pod záminkou vysoké inflace s tím, že prostředky z vkladních knížek nejsou úročeny, uloží na spořicí účet s úrokem 5 %. Dne 16. 1. 2021 otec žalobce informoval, že žalované žádné peníze nedá, neboť je chce rozdělit podle zákona. Žalobci otec předal částku 400 425 Kč v hotovosti.3. Žalovaná nečinila sporným průběh řízení o pozůstalosti po zemřelém otci účastníků , jméno FO, , stejně jako to, že obdržela od zemřelého otce dar ve výši 533 661 Kč, a to z důvodu, aby otec kompenzoval finanční prostředky, které daroval žalobci dne 21. 12. 2021 ve výši 430 000 Kč a rovněž jako vděk, že o otce do poslední chvíle pečovala a pravidelně ho navštěvovala v Domově , adresa, , kde strávil poslední měsíce života. Zásadně negovala jakékoliv jednání rozporné s dobrými mravy z její strany jak vůči žalobci, tak i projevy nevděku vůči otci.4. Ve skutkové rovině soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce a žalovaná jsou sourozenci a děti , jméno FO, zemřelého dne , datum, , pozůstalostní řízení probíhá u Okresního soudu , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, za účasti žalobce i žalované v postavení dědiců každý s právem na polovinu pozůstalosti. Za života otce byl žalobce obdarován částkou ve výši přibližně 400 000 Kč, žalovaná obdržela dar v podobě finančních prostředků ze tří vkladních knížek ve výši 533 661 Kč. Dar žalované žalobce odvolal pro nevděk. Žalovaná zajistila zůstaviteli od 22. 12. 2021 umístění v Domově pro seniory v , adresa, , kde jej v rámci svých možností navštěvovala a pečovala o něj do jeho smrti. V letech 2020 a 2021 se zůstavitelem navštěvovala oční kliniku , název, , kde podstoupil operaci očí, docházela s ním k jeho praktické lékařce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, . Náklady pohřbu zůstavitele hradila žalovaná. V rámci pozůstalostního řízení byla mezi účastníky jako dědici po zemřelém otci uzavřena dědická dohoda, správce pozůstalosti nebyl určen. Mezi zástupkyní žalované a žalobcem probíhala komunikace ohledně předání klíčů k nemovitosti, přičemž k domluvě mezi nimi nedošlo.5. Na zjištěné soud prvního stupně aplikoval ustanovení § 2072, 2074 a § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z.6. Soud prvního stupně vyložil judikatorní závěry týkající se naplnění skutkové podstaty pro vrácení darů, včetně odkazu na odpovídající rozhodnutí Nejvyššího soudu k této otázce (bod 27 odůvodnění). S odkazem na ustanovení § 2074 o. z. dovodil oprávněnost žalobce odvolat dar a dostatek jeho aktivní legitimace v řízení. V dalším posuzoval, zda se žalovaná dopustila vůči dárci či žalobci nevděku ve smyslu ustanovení § 2072 a následujícího o. z. s poukazem na to, že nevděk sestává ze zjevného porušení dobrých mravů (objektivní hledisko) a ublížení dárci či osobě dárci blízké (subjektivní hledisko). Pro úspěšnost žalobce v řízení je nezbytné prokázat kumulativně naplnění obou z citovaných hledisek, k čemuž ze strany žalobce i přes opakované poučení dané soudem nedošlo. Pokud žalobce spatřuje nevděk vůči dárci v tom, že žalovaná mu měla lhát, že o něj bude pečovat, což měla být pouze záminka k vylákání peněz a dále v tom, že žalovaná o otce nepečovala, chtěla ho prohlásit za nesvéprávného a sebe jako osobu, která převezme jeho práva tak, aby se mohla zmocnit jeho majetku a současně předstírala lásku k otci (když ho odvezla dne 22. 12. 2021 do domova důchodců), jedná se o tvrzení, která v řízení prokázána nebyla. Tvrzení žalobce, že žalovaná o otce nepečovala bylo vyvráceno čestným prohlášením zaměstnankyně domova pro seniory, kde byl zůstavitel do své smrti umístěn. Žalovaná (na rozdíl od žalobce) znala jména i sídla lékařů zůstavitele, měla k dispozici lékařské zprávy z oční kliniky , název, a jeví se jako věrohodné, že otce k lékařům doprovázela. V kontaktu byla i s praktickou lékařkou zůstavitele, pokud s ní hovořila o možném omezení svéprávnosti. Žalovaná hradila výdaje týkající se nemovitosti, ve které zůstavitel žil, zaplatila výdaje týkající se pohřbu otce, z čehož nelze usuzovat, že se chtěla zmocnit jeho majetku. Zůstavitel ve prospěch žalované zřídil dispoziční oprávnění k prostředkům na svých vkladních knížkách. Skutečnost, že otce umístila v domově pro seniory nelze bez dalšího považovat za jakýkoliv projev nevděku, naopak mohlo být takové umístění v nejlepším zájmu zůstavitele. Prvostupňový soud celkově shrnul, že v řízení nebylo žádným z navržených důkazů prokázáno jakékoliv chování žalované, které by mohlo naplnit objektivní i subjektivní hledisko nevděku tedy zjevného porušení dobrých mravů a ublížení dárci.7. Pokud žalobce tvrdil, že za nevděk vůči jeho osobě ze strany žalované považuje to, že záměrně znemožňuje řádné projednání dědictví, jelikož ukradla a zadržuje veškeré doklady od majetku zemřelého otce a odmítá je vydat, znemožnila žalobci spravovat pozůstalost, když mu nepředala klíče od nemovitosti v , místo, , že si bez právního důvodu přivlastnila rozhodovací pravomoc nad majetkem otce i průběhem řízení o dědictví a že se měla dopustit podvodu v řízení o pozůstalosti tím, že předložila falešný odborný posudek určující obvyklou cenu nemovitosti patřící do pozůstalosti a že se měla dopustit úmyslného poškození této nemovitosti tím, že znemožňovala správu nemovitosti žalobci, čímž došlo k jejímu vyloupení, z žádného z provedených důkazů nevyplývá, že by se žalovaná dopustila jakéhokoliv úmyslného nebo hrubě nedbalého jednání v rozporu s dobrými mravy ve vztahu k žalobci. Soud prvního stupně uzavřel, že se žalobci nepodařilo prokázat žádné tvrzení, které by dle jeho názoru naplňovalo znaky jednání sestávajícího ze zjevného porušení dobrých mravů a ublížení dárci či žalobci jako osobě blízké, přičemž žádné tvrzené jednání žalované samostatně ani v souhrnu navíc nenaplňuje intenzitu ublížení a zjevného porušení dobrých mravů, pro kterou je možné revokovat dar. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu zamítl.8. Z důvodu irelevance k předmětu řízení soud prvního stupně zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování o upomínky dlužné částky , právnická osoba, k pojistné smlouvě ze dne 7. 1. 2020 vztahující se k vozidlu zemřelého, zpracování znaleckého posudku k určení ceny nemovitosti v , místo, , dotazem na ošetřující lékařku otce , tituly před jménem, , jméno FO, a na starostu obce , název, .9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud prvního stupně přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšnou, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 040 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna