18 Co 324/2024-156 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl takto:I. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši , částka, .II. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši , částka, .III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, .2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že takto soud rozhodl o žalobě na náhradu nemajetkové újmy, která měla žalobci vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném před Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. , částka, Kč požadoval žalobce jako nemajetkovou újmu za nesejmutí pout při jednání před Obvodním soudem pro , adresa, dne , datum, .3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neboť doba posuzovaného řízení nebyla nepřiměřená, není proto dán základní předpoklad pro odškodnění nemajetkové újmy. Ve vztahu k druhému uplatněnému nároku žalovaná vznesla námitku promlčení, neboť byl uplatněn opožděně již v rámci předběžného projednání, když k nesprávnému postupu mělo dojít dne , datum, a nárok byl uplatněn až dne , datum, . Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.4. Soud I. stupně provedl dokazování obsahem spisu Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, , v němž žalobce uplatnil požadavek na odškodnění proti České republice – Ministerstvu školství, dále obsahem spisů správního soudu – Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, , o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením žalované , název, , rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. , číslo, a rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Vzal dále za prokázané, že žalobce dne , datum, uplatnil svůj tvrzený nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši , částka, z titulu nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení. Dále žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši , částka, za nesejmutí pout při jednání. Na tuto žádost žalovaná reagovala dne , datum, stanoviskem, kterým shledala uplatněný nárok nedůvodným.Další důkazy provedené v řízení nepovažoval za relevantní (tj. rozsudek Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. , spisová značka, ). Zdůvodnil, že jako irelevantní a nehospodárný neprovedl další důkaz – účastnický výslech žalobce., právnická osoba, odkazem na ustanovení § 5, § 13 a § 31a odst. 1, 2 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném v rozhodném období (dále jen OdpŠk), uzavřel, že žaloba důvodná není.6. K prvému uplatněnému nároku vztahujícímu se k tvrzené nepřiměřené délce posuzovaného řízení soud I. stupně uzavřel, že toto trvalo v době od , datum, do , datum, , tedy probíhalo po dobu 3 let a 11 měsíců na třech stupních soudní soustavy. Na každém stupni soudní soustavy bylo rozhodnuto jednou o meritu věci. Kromě uvedeného bylo rozhodováno o procesních otázkách, tj. o povinnosti osvobodit žalobce od placení soudních poplatků, o ustanovení advokáta, včetně posouzení těchto skutečností odvolacím soudem, dále bylo rozhodováno o návrhu na připuštění dalšího účastníka do řízení, opět včetně posouzení této otázky odvolacím soudem. Část řízení odvolacího soudu byla dotčena epidemiologickou situací v souvislosti s nemocí covid-19 a opakovaným vyhlašováním nouzového stavu v České republice. Řízení tak probíhalo v odpovídajících časových intervalech, po dobu, která byla odpovídající rozsahu a množství řešených procesních otázek a vlastnímu rozhodování v meritu věci. Celková doba řízení tak nebyla nepřiměřeně dlouhá a nezpůsobila škodlivý zásah do základních práv žalobce v podobě újmy spojené s nejistotou ohledně výsledku řízení. K nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk tak nedošlo.7. Pokud se týká druhého uplatněného nároku žalobce za nemajetkovou újmu údajně vzniklou v nesundání pout při jednání před Obvodním soudem pro , adresa, dne , datum, soud I. stupně odkázal na § 12 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění účinném v rozhodném období, podle kterého, při použití pout, předváděcích řetízků a dalších donucovacích prostředků předváděných osob se orgány Vězeňské služby řídí zvláštními předpisy. Po dobu přítomnosti v jednací síni se předvedeným donucovací prostředky snímají. Ponechat, případně je znovu přiložit, lze jen na pokyn předsedy senátu (samosoudce). Při rozhodováním o takovém opatření zváží předseda senátu (samosoudce) zejména, zda podle dostupných informací o předváděném je dáno důvodné podezření z pokusů o útěk, napadení přítomných osob nebo jiného násilného jednání. Ponechání nebo znovu přiložení donucovacích prostředků se uvede v protokolu o jednání.8. Ve smyslu výše citovaného ustanovení soud I. stupně zdůraznil, že žalobce byl pravomocně odsouzen za pokus zvlášť závažného , podezřelý výraz, podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 140 odst. 2, 3 písm. j) tr. zákoníku, byl veden ve věznici , adresa, v kategorii osob jako možný pachatel , podezřelý výraz, , tedy osoba, u které jsou spatřovány sklony k , podezřelý výraz, nebo , podezřelý výraz, . Opakovaně se žalobce nevhodně projevoval, když například naznačoval možnost útěku či jiného nezákonného jednání v průběhu eskorty k Městskému soudu v Praze, byl u něj nalezen kovový vrut o délce 5 cm a dopis, ve kterém žalobce uváděl, že jej chtěl použít při napadení či k útěku, další situace nastala v souvislosti s nálezem příborového nože u žalobce s papírem „příprava a plán napadení a útěku“, v průběhu jednání soudu v jednací síni dále upozornil senát, že mu , název, umožnila přinést , název, , přičemž předložil předmět, který mohl sloužit k napadení nebo útěku – , název, , kterou z vazební věznice pronesl.Při jednání dne , datum, požádala , název, České republiky soud o ponechání pout a tato skutečnost byla v protokolu o jednání zaznamenána. V postupu soudu při jednání dne , datum, , spočívajícím v ponechání donucovacích prostředků žalobci, tak nebyl shledán nesprávný úřední postup.Nad rámec výše uvedených závěrů soud I. stupně vyslovil, že nárok uplatněný žalobcem je promlčen, neboť nebyl uplatněn v šestiměsíční promlčecí době ode dne, kdy se žalobce jako poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Mělo-li k nesprávnému úřednímu postupu dojít dne , datum, a nárok byl uplatněn u žalované až dne , datum, a žaloba byla podána dne , datum, , je zřejmé, že ve smyslu § 22 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, podle něhož neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo, je zřejmé, že byl uplatněn opožděně.9. Soud I. stupně proto oba nároky jako nedůvodné zamítl. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. s tím, že žalovaná byla v řízení zcela úspěšná a náklady jí vznikly za 6 úkonů v paušální výši , částka, . Tyto úkony byly v rozhodnutí specifikovány.10. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalobce. Ve vztahu k prvému nároku zdůraznil, že dobu 3 let a 11 měsíců nelze považovat za přiměřenou, neboť z provedeného dokazování tento závěr učinit nelze. Naopak z provedeného dokazování plyne, že žalobce dne , datum, podal návrh k soudu I. stupně o přiznání zástupce pro dovolací řízení, podal též blanketní dovolání, až dne , datum, soud rozhodl o přiznání zástupce žalobci a teprve dne , datum, byl vyzván k doplnění dovolání. Až dne , datum, byla věc předložena Nejvyššímu soudu. Tyto průtahy nesvědčí o rychlosti a ekonomii řízení. Tento průtah nelze opominout ani se zohledněním pandemie v důsledku covidu-19, řízení tak mohlo trvat jen 2 roky a 11 měsíců. Mělo tak být konstatováno, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, což žalobce považuje za přiměřené zadostiučinění, obdobně, jako ve věci vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, či sp. zn. , spisová značka, , vedené před Městským soudem v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , kde řízení trvalo 4 roky.Pokud se týká požadavku na odškodnění za nesundání pout při jednání soudu, žalobce namítal neprovedení dokazování obsahem spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , zejména obsahem listin Městského státního zastupitelství v Praze, kde je výslovně uvedeno, že mají být žalobci sejmuta pouta, v čemž bylo shledáno pochybení věznice. Soud I. stupně tento důkaz pominul či dezinterpretoval v žalobcův neprospěch. Ohledně námitky promlčení žalobce namítal, že je uplatněna v rozporu s dobrými mravy, což vyplývá ze závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či Ústavního soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS