18 Co 328/2024-88 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu co do částky , částka, s příslušenstvím (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. Takto rozhodl na základě žaloby, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou , podezřelý výraz, stíháním ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Odpovědnostním titulem je nezákonné , podezřelý výraz, stíhání vedené Krajským soudem v , město, , pobočka ve , adresa, , pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém byl žalobce stíhán pro pro zvlášť závažný , podezřelý výraz, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby s , podezřelý výraz, sazbou 5–10 let, a které trvalo téměř 7 let. Žalobce byl vzat dne , datum, do vazby, z níž byl propuštěn dne , datum, . Na náhradu nemajetkové újmy způsobené vazbou požaduje , částka, , tj. , částka, za den vazby. Žalobce byl obžaloby zproštěn, a to i v rámci obnovy řízení, která byla povolena k návrhu státního zástupce usnesením vydaným dne , právnická osoba, . 2021. Ze strany žalované se mu dostalo plnění ve výši , částka, za nezákonou vazbu. Pokud jde o zásahy do osobnostních sfér žalobce, uvedl, že bylo zasaženo do jeho rodinného a osobního života, došlo k zpřetrhání podnikatelských vazeb, na které se jen velmi těžko navazovalo.3. Žalovaná potvrdila uplatnění nároku dne , datum, . Nárok na kompenzaci nemajetkové újmy za , podezřelý výraz, stíhání žalobce vedeného ode dne , datum, do dne , datum, byl již žalovanou mimosoudně projednán stanoviskem ze dne , datum, , kdy bylo konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí, za což žalovaná vyslovila žalobci omluvu a poskytla mu finanční satisfakci ve výši , částka, . Rovněž i nárok na kompenzaci nemajetkové újmy za vazbu vykonanou ode dne , datum, do dne , datum, byl již mimosoudně projednán stanoviskem ze dne , datum, a žalobci byla poskytnuta finanční satisfakce ve výši , částka, odpovídající částce , částka, za každý den vazebního stíhání. Žalovaná má za to, že odškodnění, které žalobci v rámci předběžného projednání nároku poskytla, je odpovídající a dostatečné. Co se týče nároku na kompenzaci nemajetkové újmy za , podezřelý výraz, stíhání vedené po povolení obnovy řízení, žalovaná vyslovila žalobci omluvu. U nároku na kompenzaci nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce , podezřelý výraz, stíhání žalovaná shledala, že délka řízení je ještě přiměřená a nárok neuznala, což sdělila ve svém stanovisku ze dne , datum, .4. Soud I. stupně po provedeném dokazování k průběhu , podezřelý výraz, řízení (spis Krajského soudu v Brně, pobočka ve , adresa, , sp. zn. , spisová značka, ) a výslechu žalobce, dospěl k závěru, že nárok žalobce je částečně důvodný. Po právní stránce obvodní soud věc posoudil podle §§ 5, 7 odst. 1, 8 odst. 1, 9 odst. 1, 13 odst. 1, 31a odst. 1, 15 odst. 2, 14 odst. 1 OdpŠk a uzavřel, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně a řádně uplatnil, proto věc mohla být projednána před soudem. Odpovědnostní titul dovodil z výsledku , podezřelý výraz, stíhání. Zdůraznil, že délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele. Podle závěrů soudu I. stupně nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení spočíval v jeho celkově nepřiměřené délce. Konstatoval, že v řízení sice nedocházelo k průtahům, lze však vytknout vydání prvoinstančního rozsudku vykazujícího zásadní vady a nedostatky ve zjištění skutkového stavu i ve výši uložených trestů. Jedná se tak o porušení zásady rychlosti řízení a takto vzniklý nesprávný úřední postup pak také negativně ovlivnil celkovou délku posuzovaného řízení, kterou je již třeba, i přes jeho složitost, považovat za nepřiměřenou. K celkové délce řízení uvedl, že žalobce ji vymezil od , datum, do , datum, , tj. od návrhu na povolení obnovy, ke které se však nepřihlíží (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), pro účely výpočtu délky posuzovaného řízení vycházel z délky řízení před vydáním pravomocného rozhodnutí ve věci samé, tedy z doby od , datum, do , datum, a následně k této délce přičetl období od rozhodnutí o obnově řízení od , právnická osoba, . 2021 do , datum, , kdy nabyl právním moci rozsudek, kterým byl žalobce v obnoveném řízení zproštěn obžaloby; řízení ve vztahu k žalobci činilo 6 let a 7 měsíců. Posuzované řízení hodnotil jako řízení složité, neboť se jednalo o řízení vedené proti 8 fyzickým a 3 právnickým osobám, fyzické osoby byly stíhány část řízení vazebně, bylo rozhodováno o vazbě, o žádostech o propuštění z vazby. Po propuštění byla vazba obviněných nahrazena zajištěním, v průběhu celého řízení byly řešeny opakované žádosti o zrušení zajištění, o povolení vycestování apod. U některých obviněných, včetně žalobce bylo rozhodováno o ustanovení obhájce. V řízení byla žádána právní pomoc ze zahraničí, z EU i ze třetích zemí. V řízení před soudem byla vyslechnuta celá řada svědků, bylo prováděno rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, přehráváním odposlechů, žádány informace od finančních úřadů, docházelo k omluvám obviněných z hlavních líčení v důsledku , podezřelý výraz, stavu, , podezřelý výraz, apod., které vedly k odročování hlavních líčení, byl zadán znalecký posudek, byly činěny tlumočnické úkony, v řízení byl podán ústní znalecký posudek, byli konfrontováni znalci ústavu ustanoveného soudem a znalci, kterým bylo zadáno zpracování znaleckého posudku stranami. Znalci byli vyslýcháni opakovaně, předkládali též doplnění znaleckých posudků, byla vznesena námitka místní nepříslušnosti soudu, námitka podjatosti znalce apod. Věc byla řešena na dvou stupních soudní soustavy, odvolací soud rozhodoval dvakrát o odvolání ve věci samé a opakovaně v otázkách procesních, o procesních otázkách bylo rozhodováno na třech stupních. Žalobce se na délce řízení nijak významně nepodílel. Orgány činné v , podezřelý výraz, řízení postupovaly plynule, jejich úkony směřovaly ke skončení věci. Ve věci došlo dne , datum, k vydání rozhodnutí soudu I. stupně, které odvolací soud zrušil, a v důsledku tohoto vadného rozhodnutí došlo k prodloužení řízení o 13 měsíců. Konstatoval, s odkazem na stanovisko Nejvyššího soudu ze dne , datum, , Cpjn 206/2010, že posuzované řízení je spojeno s vyšším typovým významem pro účastníka, neboť se jedná o řízení , podezřelý výraz, . Soud však z tohoto důvodu náhradu nezvyšoval, neboť žalobce se domáhal též náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí (nezákonného , podezřelý výraz, stíhání), v němž již bylo hledisko času v rámci poskytnutí nemajetkové újmy zohledněno a zohledněním i v rámci nároku na nepřiměřenou délku řízení by došlo ke dvojímu započítání téže újmy.5. Při výpočtu výše finančního zadostiučinění soud I. stupně vycházel ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010 a s ohledem na celkovou nepřiměřenou délku řízení přiznal částku , částka, za rok (za první dva roky polovinu), neboť neshledal, že by zde byly dány podmínky odůvodňující přiznání částky vyšší, když v daném případě se nejednalo o délku řízení extrémní (viz rozsudek NS ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Základní částku zadostiučinění za řízení dlouhé 6 let a 7 měsíců stanovil ve výši , částka, ; tu ponížil s ohledem na procesněprávní složitost věci o 30 % a za počet stupňů soudní soustavy o 20 %. Důvody pro zvýšení náhrady soud o 15 % soud shledal v postupu soudu, který vydal vadné odsuzující rozhodnutí. Žalobci přiznal zadostiučinění v celkové výši , částka, a co do zbylé požadované částky , částka, žalobu zamítnul.6. K nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené rozhodnutím o vazbě soud I. stupně uvedl, že pro vznik odpovědnosti za nemajetkovou újmu způsobenou rozhodnutím o vazbě se nevyžaduje, aby rozhodnutí o vzetí do vazby bylo pro nezákonnost zrušeno. Podstatné je, zda poškozený na základě vazebního rozhodnutí skutečně vazbu vykonal, zda mu v příčinné souvislosti s tím vznikla škoda a jakým způsobem skončilo , podezřelý výraz, řízení, resp. podmínkou vzniku práva na náhradu škody je takový výsledek , podezřelý výraz, řízení, při němž nedojde k pravomocnému vyslovení viny za skutek, v souvislosti s nímž byl poškozený vzat do vazby. Těmto podmínkám odpovídá zastavení , podezřelý výraz, stíhání, zproštění obžaloby a postoupení věci jinému orgánu. Zákon odškodňuje i vazbu zákonnou, tedy i případy, kdy byla v souladu s Listinou základních práv a svobod vykonána opodstatněná vazba