19 Co 133/2024-114 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do požadavku na zaplacení další částky , částka, s příslušenstvím (výrok II.) a žalované uložil povinnost k náhradě nákladů řízení žalobce v částce , částka, (výrok III.).2. Rozhodl tak o žalobě doručené soudu dne , datum, , jíž se žalobce vůči žalovanému státu domáhal zaplacení částky , částka, v souvislosti s , podezřelý výraz, stíháním, které proti němu bylo vedeno a které bylo započato usnesením Policie České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného , podezřelý výraz, , SKPV, ze dne , datum, , č. j. , číslo, , a skončeno zprošťujícím rozsudkem Krajského soudu v stravě, pobočka v Olomouci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Konkrétně žalobce žádal částku , částka, jakožto zadostiučinění za újmu způsobenou mu samotným nezákonným , podezřelý výraz, stíháním, částku , částka, jakožto zadostiučinění za nezákonnou vazbu v trvání 94 dní, částku , částka, jakožto zadostiučinění za nepřiměřenou délku celého řízení, a dále částku , částka, coby náhradu ušlé mzdy za dobu žalobcovy vazby a částku , částka, coby náhradu nákladů vynaložených žalobcem na jeho obhajobu.3. Žalovaná se podané žalobě bránila tím, že v době předběžného projednání nároku neměla k dispozici , podezřelý výraz, spis, a dále namítla promlčení části nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení (co do , částka, s tím, že předběžně byla z tohoto titulu uplatněna toliko částka , částka, ) a nároku na zaplacení úroku z prodlení z částek požadovaného zadostiučinění za nemajetkové újmy (o úroky z prodlení byla žaloba rozšířena až při ústním jednání konaném u soudu prvního stupně dne , datum, ).4. Soud prvního stupně po skutkové stránce po provedeném dokazování konstatoval, že posuzované , podezřelý výraz, stíhání bylo zahájeno usnesením Policie České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného , podezřelý výraz, , SKPV, ze dne , datum, , č. j. , číslo, , a to pro zvlášť závažný , podezřelý výraz, zneužití pravomoci úřední osoby, spáchaný ve formě spolupachatelství podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) tr. zák. Žalobce byl téhož dne vzat do vazby (která byla započtena od jeho zadržení dne , datum, ), propuštěn byl , datum, . Přípravné řízení bylo skončeno sepsáním obžaloby proti celkem , hodnota, spoluobviněným dne , datum, , první hlavní líčení se pak konalo , datum, a další hlavní líčení poté probíhala nepřetržitě až do vyhlášení zprošťujícího rozsudku dne , datum, , který vůči žalobci nabyl právní moci dne , datum, . V rámci obhajoby učinil žalobcův obhájce v řízení úkony podrobně specifikované pod bodem 25 odůvodnění napadeného rozsudku, za obhajobu žalobce vynaložil celkem částku , částka, . Za dobu vazby ušel žalobci výdělek ve výši , částka, . Žalobce byl předmětným , podezřelý výraz, stíháním dotčen jak ve sféře osobní (byl ve vazbě, psychické vypětí se projevilo i po , podezřelý výraz, stránce, žalobce nemohl spát, vyhledal , podezřelý výraz, pomoc, byl léčen pro , název, , název, a byla mu doporučena , název, ), rodinné (dětem bylo 8 a 12 let, vazba trvala přes Vánoce, byla to náročná zkouška i pro žalobcovo manželství, které však vydrželo), finanční (ztráta žalobcova příjmu, nejistota o nákladech na obhajobu, rodina se proto musela uskromnit, nejezdili na dovolené), pracovní (žalobce zastával prestižní místo u Policie České republiky, avšak tuto činnosti již fakticky nemůže vykonávat, neboť současné vedení útvaru v něj nemá důvěru, namísto toho byl vysílán na stáže) i společenské (věc byla známa na malém městě, kde žalobce bydlí, byla široce medializovaná, lidé se od něj odvraceli, vyhýbali se mu, žalobci zůstali prakticky jen 2 skuteční přátelé).5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOdpŠk“) a konstatoval, že tu jsou splněny podmínky pro vznik odpovědnosti státu. Ve vztahu k nemajetkové újmě způsobené nezákonným , podezřelý výraz, stíháním soud prvního stupně konstatoval, že odpovědnostním titulem tu je nezákonné rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 ZOdpŠk, za které je třeba považovat usnesení o zahájení , podezřelý výraz, stíhání, které následně skončilo vydáním nikoli odsuzujícího, nýbrž zprošťujícího rozsudku. Při úvaze o formě a výši přiměřeného zadostiučinění soud prvního stupně v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu posuzoval povahu , podezřelý výraz, věci (žalobci hrozil za výše uvedený , podezřelý výraz, čin trest odnětí svobody v trvání 3 až 10 let, přičemž i s ohledem na jeho postavení v rámci Policie České republiky šlo o trestnou činnost zvlášť zavrženíhodnou, s níž by se pojilo výraznější společenské odsouzení), délku , podezřelý výraz, stíhání (6 let a 3 měsíce) a jeho dopady do osobnostní sféry žalobce (srov. výše). V kontextu dalších srovnatelných případů pak soud prvního stupně shledal přiměřeným peněžité zadostiučinění v částce , částka, . Důvodným shledal také nárok žalobce na zadostiučinění za vykonanou vazbu, přičemž za adekvátní považoval částku , částka, za každý z celkem , hodnota, dní, celkem tedy , částka, . Pokud jde o zadostiučinění za nepřiměřenou délku předmětného řízení, shledal i zde základ žalobcova nároku po právu, přičemž jako přiměřené shledal peněžité zadostiučinění v částce , částka, (základní částku určil příslušným násobkem roční sazby , částka, ve výši , částka, , tu pak dále snížil o 20 % z důvodu složitosti řízení, k jiným modifikacím nepřistoupil). Námitku promlčení uplatněnou ve vztahu k částce jdoucí nad původně uplatněných , částka, shledal soud prvního stupně nedůvodnou, neboť vzhledem k zamítavému stanovisku žalované by nemělo smysl trvat na opětovném předběžném projednání dalšího dílčího nároku (až do žalobou uplatněných , částka, ). Pokud jde o ušlý výdělek žalobce po dobu vazby, tento nárok shledal důvodným v rozsahu zjištěné částky , částka, , o niž žalobce přišel právě z důvodu výkonu vazby. Náklady na obhajobu pak soud prvního stupně určil v částce celkem , částka, , určené součtem odměny za celkem , hodnota, úkonu právní služby po , částka, a související paušální náhrady hotových výdajů podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), cestovného (, částka, ) a náhrady promeškaného času (, částka, ) včetně 21% DPH. Úrok z prodlení přiznal soud prvního stupně žalobci v zákonné výši ze všech přiznaných částek, když námitku promlčení neshledal důvodnou, nakolik v době uplatnění tohoto dílčího nároku doposud neuplynula 3letá (soud prvního stupně chybně uvedl „tříměsíční“) promlčecí lhůta počítaná od , datum, . Ve zbytku shledal soud prvního stupně podanou žalobu nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně v návaznosti na konstatování převažujícího procesního úspěchu žalobce (95 %) podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. Výši náhrady soud prvního stupně určil součtem odměny a náhrady hotových výdajů advokáta podle příslušných ustanovení AT v souvislosti s celkem , hodnota, úkony právní služby, cestovného a související náhrady promeškaného času, 21% DPH a zaplaceného soudního poplatku.7. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná, a to v rozsahu přiznaného úroku z prodlení z částek zadostiučinění za jednotlivé nemajetkové újmy, dále v rozsahu částky , částka, přiznané žalobci jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou předmětného řízení a v rozsahu částky , částka, přiznané žalobci jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu samotným nezákonným , podezřelý výraz, stíháním. Ve vztahu k úroku z prodlení z částek přiznaných žalobci coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu setrvala žalovaná na své argumentaci, že tento dílčí nárok je promlčen, neboť na příslušenství se uplatní stejná promlčecí lhůta jako na jistinu, tj. 6měsíční (§ 32 odst. 3 ZOdpŠk); tato lhůta pak v době uplatnění nároku při ústním jednání soudu prvního stupně dne , datum, jednoznačně uplynula. Obdobně také žalovaná setrvala na své námitce promlčení ve vztahu k části nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku předmětného řízení, neboť v rozsahu jdoucím nad , částka, nebyl nárok u žalované předběžně uplatněn, nemohl se tedy v tomto rozsahu ani stavět běh promlčecí lhůty podle ustanovení § 35 odst. 1 ZOdpŠk. Pokud pak jde o zadostiučinění za samotné nezákonné , podezřelý výraz, stíhání, považuje žalovaná za přiměřenou nejvýše částku , částka, , přičemž namítá, že soud prvního stupně bez zřetelného důvodu vyšel ze srovnání žalobcovy věci s případem, kde byly následky pro tamního poškozeného nesrovnatelně závažnější (byl propuštěn ze služebního poměru), nadto se tam přiznané zadostiučinění vymyká ostatním srovnávaným kauzám (jde o více než dvojnásobek). Žalovaná proto navrhl