25 Co 192/2024-298 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba (budova) č. p. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaného na LV , číslo, , vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , je žalobce (I), žalobu, aby žalovaný byl povinen vydat žalobci pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba (budova) č. p. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaný na LV , číslo, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , zamítl (II) a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (III).2. Rozhodl tak na podkladě žaloby, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem specifikované nemovitosti s tím, že žalovaný je povinen tuto nemovitost žalobci vydat, a to s odůvodněním, že dne , datum, odvolal dar v podobě předmětné nemovitosti pro nevděk žalovaného, tedy odstoupil od darovací smlouvy. Odvolání daru žalobce učinil jednak dne , datum, a opětovně dne , datum, . Dne , datum, totiž žalobce s žalovaným uzavřel darovací smlouvu s příkazem, jejímž předmětem byla nemovitost - činžovní dům s bytovými a nebytovými prostory č. p. , číslo, , nacházející se na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . Na základě této darovací smlouvy, jejímž vedlejším účastníkem byla manželka žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , byla též sjednána služebnost požívacího práva, dle které žalobce a jeho manželka mají právo užívat předmětnou nemovitost, brát z ní plody a užitky, zejména výnos z nájmů. Žalobce uvedl, že po určité době po podpisu darovací smlouvy se vztahy mezi ním a žalovaným začaly zhoršovat, když žalovaný na žalobce a jeho manželku činil řadu ataků, a to v období let 2019-2022, což vyústilo, zejména v podání žaloby na zrušení požívacího práva žalovaným vůči žalobci, jakož i podáním , podezřelý výraz, oznámení na žalobce a jeho manželku ze strany žalovaného, dále vulgární slovní a písemné ataky žalovaného vůči žalobci, to vše za situace, kdy žalobce je dlouhodobě vážně , podezřelý výraz, . Žalovaný opakovaně na žalobci vymiňoval investice do předmětné nemovitosti, a to z finančních prostředků žalobce, přičemž uvedeným podmiňoval styk žalobce a jeho manželky s jeho dcerami, tj. vnučkami. Žalobce veškeré ataky žalovaného pociťoval jako jeho nevděk vůči němu i jeho manželce, tj. matce žalovaného a tím zjevné porušení dobrých mravů, následně dospěl k závěru, že jednání žalovaného naplnilo zákonem stanovené podmínky pro odvolání daru pro nevděk obdarovaného vůči dárci.3. Žalovaný v rámci procesního stanoviska s žalobou nesouhlasil. Popřel, že by se jednání popsaných žalobcem v žalobním návrhu dopustil. Uvedl, že vztahy mezi ním a žalobcem, jakož i jeho manželkou, byly do roku 2019 zcela normální a bez problémů. Situace se však změnila v roce 2019, kdy musel z důvodu zaměstnání a péče o dvě malé děti žalobci navrhnout, aby na správu nemovitostí najal správce. Žalobce najal pana , jméno FO, a došlo ke změně situace. Kontakt mezi žalobcem a žalovaným převzal tento správce a ten také žalovanému začal znemožňovat výkon vlastnického práva k předmětným nemovitostem. , jméno FO, rovněž ignoroval podněty ze strany žalovaného ohledně nedostatků nemovitosti a tyto bagatelizoval. Posléze byl žalovaný z podnětu žalobce nucen opustit jím užívaný byt a uhradit bezdůvodné obohacení za jeho užívání. Podání žaloby na zrušení požívacího práva žalobce a jeho manželky, stejně tak jako podání , podezřelý výraz, oznámení na tyto na Policii ČR, byl nucen učinit proto, aby nedošlo k ohrožování zdraví a bezpečnosti obyvatel dané nemovitosti, neboť nemovitost neměla zákonem požadované požární revize. Současně žalovaný uvedl, že má pochybnosti o aktuálním psychickém stavu žalobce a navrhl proto jeho vyšetření, neboť se domnívá, že lze pochybovat o tom, zda jednotlivé úkony nejsou činěny za žalobce dalšími osobami, a to zejména správcem panem , jméno FO, , popřípadě právní zástupkyní žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, .4. Soud prvního stupně po provedeném řízení a dokazování, a to řadou listinných důkazů, jakož i výslechem svědků, dospěl k závěru, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, darovací smlouvu, jejímž předmětem byla specifikovaná nemovitost, přičemž dárce, tj. žalobce, uvedenou smlouvou daroval obdarovanému, tj. žalovanému, s příkazem předmětnou nemovitost se všemi součástmi a příslušenstvím a obdarovaný ji přijal do svého výlučného vlastnictví. Kromě specifikovaného příkazu byla v rámci darovací smlouvy též zřízena služebnost požívacího práva ve prospěch dárce a manželky dárce, a to tak, že dárci a manželce dárce se poskytuje právo užívat předmětné nemovitosti, brát z nich plody a užitky, zejména výnos z nájmu a podobně i právo na mimořádný výnos předmětné nemovitosti. Toto právo se dárci a manželce dárce poskytuje až do jejich smrti. Obdarovaný se dále zavázal, že až do smrti dárce a manželky dárce předmětnou nemovitost neprodá, nedaruje, nezastaví či nijak nezatíží, ani jiným způsobem nezcizí. Žalovaný je tedy v příslušném katastru nemovitostí zapsán jako vlastník nemovitosti. Současně vzal za prokázané, že vztahy mezi účastníky se začaly horšit kolem roku 2019, kdy předně důvodem zhoršení vztahu byla reakce žalovaného na neschválení jeho investičních plánů v domě, v důsledku čehož se vůči žalobci začal chovat velmi vulgárně a necitlivě. Kontakty mezi účastníky se zcela omezily, a to pouze na písemnou komunikaci, prostřednictvím e-mailů či SMS zpráv. Žalovaný zasílal žalobci řadu dehonestujících až šokujících SMS zpráv, byť si byl vědom, že žalobce se nachází ve vážném , podezřelý výraz, stavu a léčí se s rakovinou. Žalovaný také žalobci a jeho manželce v souvislosti s nespokojeností s nepřijetím jeho investičních plánů ze strany žalobce tomuto a jeho manželce vyhrožoval omezováním styků s nezletilými vnučkami, tj. dcerami žalovaného a jeho manželky. V důsledku uvedeného žalobce vypověděl žalovanému plné moci, na podkladě nichž prováděl správu domu a správou nemovitostí pověřil , jméno FO, . I poté se vztahy mezi účastníky dále zhoršovaly, žalobce a jeho manželka následně dospěli k závěru, že není myslitelné, aby žalovaný se svojí rodinou užíval předmětnou nemovitost, tj. byt v bytovém domě a vyzvali jej k vyklizení. Žalovaný vyklizení bytu dobrovolně odmítl, v důsledku čehož se žalobce musel obrátit na soud. Soudní cestou pak po žalovaném vymáhal i bezdůvodné obohacení za užívání předmětného bytu v nemovitosti. Situace následně vygradovala tak, že žalovaný vůči žalobci podal , podezřelý výraz, oznámení a posléze i žalobu na zrušení požívacího práva založeného darovací smlouvou. Stran , podezřelý výraz, stavu žalobce soud prvního stupně uzavřel, že žalobce se dlouhodobě léčí s onkologickým , podezřelý výraz, , avšak není léčen opiáty a jeho léčba neovlivňuje jeho rozhodovací procesy. Nebyly, proto potvrzeny pochybnosti o tom, že by žalobce s ohledem na svůj psychický stav nebyl schopen sám jednat a že by bylo třeba tuto skutečnost, popřípadě zkoumat znaleckým posudkem z oboru , podezřelý výraz, či , podezřelý výraz, , k jehož zpracování by byl soudem prvního stupně ustanoven znalec. Z uvedených důvodů soud prvního stupně dokazování zpracováním předmětného znaleckého posudku z oboru , podezřelý výraz, a , podezřelý výraz, vůči žalobci neprovedl.5. Po právní stránce soud prvního stupně na zjištěný skutkový stav věci aplikoval § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky pro odvolání daru ze strany žalobce vůči žalovanému pro jeho nevděk. Žalovaný totiž překročil všechny pomyslné meze slušnosti chování vůči žalobci, jakož i své matce, manželce žalobce, přičemž se dopustil série aktů, jež v souladu s ustálenou judikaturou lze považovat za případy nevděku ve smyslu § 2072 o. z. Bylo jimi předně podání , podezřelý výraz, oznámení na žalobce a jeho manželku, podání žaloby na zrušení jejich požívacího práva, jež bylo zřízeno v rámci předmětné darovací smlouvy, jakož i vulgární slovní a písemné ataky žalovaného vůči žalobci, to vše v situaci, kdy mu bylo zřejmé, že žalobce se dlouhodobě léčí pro závažné onkologické , podezřelý výraz, , jakož i podmiňování styku žalobce a jeho manželky s nezletilými dcerami žalovaného (vnučkami) investicemi ze strany žalobce do předmětné nemovitosti, i řada dalších kroků. Z uvedených důvodů proto žalobě jako důvodné vyhověl, neboť nepřisvědčil obranným tvrzením žalovaného o tom, že veškeré uvedené kroky činil pouze z důvodu obav o stav předmětné nemovitosti.6. Ohledně požadavku žalobce na vydání předmětné nemovitosti soud prvního stupně dospěl k závěru, že vydání se lze domáhat pouze u movitých věcí, nikoliv však u věcí nemovitých, kdy v tomto případě je nutné, co do žalobního petitu požadovat, popřípadě vyklizení předmětné nemovitosti. S ohledem na formulaci žalobního pe