55 Co 155/2024-145 — Městský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky , částka, a uložil žalobci nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, .2. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce se domáhal vůči žalované náhrady škody s tvrzením, že se domáhá újmy, jež mu vznikla v důsledku neposkytnutí pomoci na školení společnosti Citibank a. s. v souvislosti s tvrzenými nesprávnými úředními postupy a nezákonnými rozhodnutími orgánů činných v , podezřelý výraz, řízení a v důsledku nesprávného rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, v řízení o náhradu škody na zdraví vedeném pod sp. zn. , spisová značka, .3. Soud věc posoudil tak, že se jedná o několik nároků se samostatným skutkovým základem, nicméně na žalobci bylo, aby tyto nároky jednoznačně identifikoval a určil jakou část žalované částky požaduje z titulu každého z uplatňovaných samostatných nároků tak, aby bylo možno posoudit v rámci zákona o odpovědnosti státu za škodu.4. Soud I. stupně věc projednal s ohledem na závěry odvolacího senátu zdejšího soudu vyjádřené v usnesení č. j. , spisová značka, z , datum, s tím, že věc je projednatelná. Dovodil, že není a nemůže být dána příčinná souvislost mezi tvrzeným odpovědnostním titulem a tvrzenou újmou. Žalobcem uváděné odpovědnostní tituly (rozhodnutí policie a státního zastupitelství, jakož i rozhodnutí soudu v občanskoprávní věci žalobce) nemohou být příčinou vedoucí ke způsobení , podezřelý výraz, újmy žalobce , datum, , a to ani v případě, pokud by soud připustil, že uvedené postupy byly nezákonné, respektive nesprávné. , podezřelý výraz, újma žalobce by nastala i bez uvedených jednání, kdy v případě předpokládaného jednání státu se nemůže jednat o základní příčinu vzniku , podezřelý výraz, újmy žalobce. Tvrzené neposkytnutí pomoci žalobci na školení , datum, by nastala i bez toho, pokud by příslušné orgány policie a státního zastupitelství rozhodly jinak. Činnost orgánů veřejné moci nemohla nijak ovlivnit včasnost poskytnutí pomoci žalobci. Žalovaná tak nemůže být odpovědná za jednání či nečinnost zaměstnavatele na akci soukromé obchodní společnosti. Odpovědnost státu za škodu tak není dána. Žaloba byla proto zamítnuta.5. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včasné odvolání. Znovu poukázal na to, že přestože na pracovní akci zaměstnavatele utrpěl úraz nebyla mu poskytnuta pomoc zaměstnavatelem, ani žádnou z přítomných osob. Znovu poukázal na činnost orgánů činných v , podezřelý výraz, řízení, v nichž nechal přezkoumat postup odpovědných osob, které mu neposkytly pomoc. Tímto šetřením však nebyli zjištěni konkrétní viníci a vina neměla být prokázána, přestože tomu tak dle jeho názoru být mělo. Stejně tak nesprávně postupovaly soudy v rámci řešení otázky odpovědnosti škody na zdraví u Obvodního soudu pro , adresa, a následně i v odvolacím řízení u Městského soudu v Praze. Pokud by soudy v tomto řízení postupovaly v souladu se zákonem a spravedlivě, byla by mu nahrazena škoda na zdraví v dostatečném rozsahu, k tomu však nedošlo. V důsledku rozhodnutí soudu I. stupně odvolatel konstatoval, že stát nemá dostatečnou úctu k lidskému životu a zdraví, fyzické a psychické integritě a důstojnosti člověka. Navrhl, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek změněn a v žalobě bylo vyhověno.6. Žalovaná se k odvolání vyjádřila při jednání odvolacího soudu. Odkázala na dosavadní procesní stanovisko spočívajícího v tom, že pouhý žalobcův nesouhlas s tím, že závěr, jak byla konkrétní věc vyhodnocena ze strany příslušných orgánů veřejné moci nemůže založit odpovědnost státu.7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.8. Žalobce argumentoval tím, že se mu stal úraz dne , datum, na akci společnosti Citibank a.s. pro níž pracoval. , adresa, pro něj měl fatální následky na zdraví, které dle jeho názoru nezpůsobil úraz samotný, nýbrž následné neposkytnutí pomoci. Povinnost orgánů činných v , podezřelý výraz, řízení byla účinně a adekvátně vyšetřovat tyto skutečnosti, což neučinily. Tato nečinnost měla dle názoru žalobce dopad na jeho zdraví a psychický stav členů jeho rodiny. Žalobce následně poté, co byl vyzván k doplnění žaloby usnesením obvodního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, doplnil svá tvrzení tím, že v důsledku nedostatečného šetření úrazového děje a následného neposkytnutí pomoci se stal v 38 letech člověkem neschopným se o sebe postarat se zásadní , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , s poklesem jeho mentálních schopností a stal se osobou vyloučenou z pracovního uplatnění i společenského života, jakož i ze života rodinného. Požadoval vzhledem k tomu, že v řízení o náhradu škody na zdraví nebyl jeho žalobní požadavek vyřešen dostatečně, aby mu bylo přiznáno v tomto řízení další bolestné ve výši , částka, a náhrada za ztížení společenského uplatnění v rozsahu , částka, .9. Tyto skutečnosti soud I. stupně dle odvolacího soudu hodnotil adekvátně, když ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nebyl shledán žádný odpovědnostní titul státu za nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Soud I. stupně správně dovodil, že zde není žádná příčinná souvislost mezi šetřením orgánů činných v , podezřelý výraz, řízení a vznikem , podezřelý výraz, újmy žalobce při úrazovém ději dne , datum, .10. Kromě toho lze uvést, že stát není osobou pasivně věcně legitimovanou v řízení, kde se žalobce domáhá náhrady škody na zdraví z titulu bolestného a ztížení společenského uplatnění, neboť z podstaty svých funkcí za , podezřelý výraz, stav žalobce odpovědnost nenese. Žádná z žalobcem uváděných skutečností nemůže vést k závěru, že by zde existoval jakýkoliv odpovědnostní titul na straně státu v souvislosti s jeho utrpěným úrazem.11. Rozsudek soudu I. stupně, který žalobu v celém rozsahu zamítl lze proto považovat za věcně správný a odvolací soud ho postupem dle § 219 o. s. ř.12. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalované byly přiznány náklady za 2 úkony právní služby (příprava k odvolacímu jednání a účast na jednání) po , částka, dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.