30 Co 330/2025-69 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 12.765 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 8. 10. 2024 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále zamítl žalobu o zaplacení zákonného úroku z prodlení 12,75 % od 26. 9. 2023 do 7. 10. 2024 (výrok II.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 1.200 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a žalované uložil povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro , adresa, soudní poplatek 1.000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení žalované částky jako vydání bezdůvodného obohacení vzniklého žalované tím, že část pozemku žalobkyně parc. č. , číslo, v rozsahu 3 m2 je zastavěna reklamním zařízením – cenovým totemem čerpací stanice , právnická osoba, (dále „cenový totem“) ve vlastnictví žalované. Uvedenou část pozemku užívala žalovaná bez právního důvodu v období od 20. 12. 2021 do 31. 5. 2023. Žalobkyně při stanovení výše bezdůvodného obohacení vycházela z ročního nájemného 10.000 Kč za standardní reklamní zařízení – billboard o rozloze 12,24 m2, což při velikosti plochy reklamního totemu 1,8 x 7,5 m, při koeficientu 1,2 za oboustranné zařízení a při snížení na 2/3 (v tomto rozsahu reklamní totem žalované zasahuje na pozemek žalobkyně) činí 8.824 Kč/rok, tj. za uvedené období 12.765 Kč.3. Žalovaná učinila nesporným, že na části pozemku žalobkyně je umístěn cenový totem žalované, která na souvisejících pozemcích provozuje čerpací stanici pohonných hmot , právnická osoba, . Dále však žalovaná sporovala 1/ výši bezdůvodného obohacení vycházející z pronájmu reklamního zařízení, nikoliv z pronájmu pozemku, 2/ rozsah zasaženého pozemku 3 m2, 3/ rozměry reklamního totemu, 4/ podíl totemu na pozemku žalobkyně 2/3, 5/ použití koeficientu 1,2 za oboustranné zařízení a 6/ reklamní povahu totemu.4. Soud prvního stupně zjistil z listinných důkazů, že pozemek žalobkyně je zasažen stavbou totemu v rozsahu 3,04 m2, že velikost totemu je 7,5 m x 1,8 m, že cenový totem má na sobě nápis , právnická osoba, , že ve městě , adresa, a , adresa, se billboard o rozměrech 510 cm x 240 cm pronajímá za 5.000 Kč měsíčně, že ve městě , adresa, je stanoven místní poplatek za užívání veřejného prostranství mj. pro účely umístění reklamních řízení 10 Kč za den a za m2 a že v obdobném případě soud výši bezdůvodného obohacení za užívání pozemku pro účely umístění reklamního zařízení stanovil obdobným způsobem, jako učinila žalobkyně v tomto případě. Po právní stránce věc posoudil podle § 2991 o. z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť uzavřel, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť bezesmluvně užívala pozemek žalobkyně pro umístění totemu, který funguje jako reklamní zařízení. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení soud prvního stupně vycházel z rozměrů zasaženého pozemku a velikosti cenového totemu, jak tyto veličiny byly zjištěny z předložených listinných důkazů (ortofotomapy a fotografické dokumentace). Za použití porovnávací metody při stanovení výše obvyklého nájemného srovnatelných pozemků vycházel soud prvního stupně z nájemného 10.000 Kč za reklamní zařízení o rozměrech 12,24 m2 za rok, což je pro žalovanou výhodnější, než částka 60.000 Kč/ročně vycházející z předložených inzerovaných nabídek na pronájem billboardu. Roční nájemné tak v případě uvedeného totemu je 8.824 Kč, což za rozhodné období představuje částku 12.765 Kč. Z uvedených důvodů bylo žalobě zcela vyhověno, žalované byla dále uložena povinnost zaplatit zákonné úroky z prodlení od 8. 10. 2024, tj. kdy k prodlení žalované ve smyslu § 1958 odst. 1 o. z. došlo po doručení žaloby v tomto řízení. Pokud bylo příslušenství požadováno za předcházející dobu od 26. 9. 2023 do 7. 10. 2024, nebyla žalobkyní dřívější výzva doložena, proto v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek za žalobu podle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb.5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, jímž napadla výroky I., III. a IV. Namítla, že rozsah zasaženého pozemku žalobkyně stavbou totemu cca 3 m2 byl stanoven pouze odhadem prostřednictvím webové aplikace „Nahlížení do KN“, což je nedostatečné a neurčité, jak bylo namítáno před soudem prvního stupně. Má za to, že skutečnou míru zastavěnosti pozemku je zapotřebí zkoumat především geodeticky, nikoliv pouze skrze satelitní snímky. Zdůraznila, že ona není povinna sama tvrdit ani prokazovat dotčenou výměru pozemku, neboť to jde k tíži žalobkyně. Dále namítla nesprávnost stanovení výše bezdůvodného obohacení, pokud bylo vycházeno z tvrzené plochy celého cenového totemu, jakožto reklamního zařízení, přičemž i tuto plochu totemu žalovaná učinila spornou. Podle žalované jakékoliv bezdůvodné obohacení lze stanovit jedině podle plochy užívané části pozemku. Cenový totem je ve vlastnictví žalované, proto nárok žalobkyně nemůže vycházet z jeho plochy. Žalovaná užívá nanejvýše přesně nevymezenou část pozemku, odhadovanou ve výměře 3 m2. Žalovaná zpochybňuje i to, že stavba totemu se nachází na pozemku žalobkyně v rozsahu právě 2/3, jakož i stanovení koeficientu 1, 2. Cenový totem nelze považovat za reklamní zařízení, neboť se jedná o součást čerpací stanice, na totem nelze umístit jakoukoliv reklamu či jiné sdělení, totem může obsahovat pouze označení čerpací stanice a povinně zveřejňované informace o ceně pohonných hmot. Soud měl tedy posuzovat a zkoumat, jaká je obvyklá cena nájemného za užívání srovnatelné části pozemku v dané lokalitě. Žalovaná navrhla, aby změnou napadeného rozsudku byla žaloba zamítnuta, aby žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení, aby se výrok IV. zrušil a aby žalované byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.6. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že základ nároku na zaplacení částky za užívání pozemku bez právního důvodu je to, že pozemek žalobkyně je zastavěn cenovým totemem ve vlastnictví žalované. Pokud jde o stanovení náhrady za užívání pozemku, nevychází se ze zastavěné plochy pozemku, ale z charakteru zařízení umístěného na něm, tj. z plochy cenového totemu. Žalobkyně nepožaduje úhradu za to, že žalovaná užívá vlastní věc, pouze se jinak stanoví obvyklé nájemné než např. v případě, že by byl pozemek žalobkyně zastavěn budovou. V tomto smyslu poukázala na obdobný způsob výpočtu obvyklého nájemného za užívání pozemku zastavěného reklamním zařízení použitý v rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, . Ke konkrétnímu výpočtu pak zopakovala žalobní tvrzení, v němž byl tento způsob výpočtu podrobně stanoven. Přesné stanovení výměry zastavěné plochy pozemku je proto vzhledem ke způsobu stanovení výše bezdůvodného obohacení irelevantní. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku.7. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek v dotčeném rozsahu, tj. ve výrocích I., III. a IV., jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav. Vycházel důsledně z listin, z nichž jednotlivá zjištění vyplývala. Správně tak zjistil i údaje sporované žalovanou, tj. velikost (výměru) zasaženého pozemku stavbou totemu, umístění totemu na pozemku, vizuální povahu totemu, velikost totemu atd. S ohledem na dále uvedené právní závěry o stanovení výše bezdůvodného obohacení považuje odvolací soud za významné především vizuální povahu totemu a rozsah zasaženého pozemku. Protože ve smyslu § 125 o. s. ř. za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, odvolací soud shledává zcela procesně přípustným, pokud byla velikost části pozemku zasažené stavbou totemu zjištěna z listiny obsahující výstup z webové aplikace „Nahlížení do KN“. Protože pro rozhodnutí v této věci není podstatná zcela přesná velikost zasaženého pozemku, tj. rozsah určený na desetiny, resp. setiny metru čtverečního, ale postačuje jen velikost určená řádově na metry čtvereční, je zcela postačujícím důkaz provedený uvedenou listinou, z níž vyplývá zasažení pozemku žalobkyně v rozsahu 3 m2. Není proto důvodná námitka žalované, že ve věci měl být rozsah zasaženého pozemku stanoven geodeticky, neboť takové geodetické zaměření zasaženého pozemku není pro věc potřebné.9. Soud prvního stupně správně věc posoudil, pokud nárok žalobkyně posuzoval jako bezdůvodné obohacení vzniklé žalované tím, že bez právního důvodu užívala část pozemku žalobkyně (§ 2991 o. z.). V řízení totiž bylo správně zjištěno, že žalovaná svou věc – cenový totem – umístila (postavila) částečně na pozemku žalobkyně, aniž pro takové využití pozemku v rozhodné době existoval právní důvod.10. Podle ustálené soudní praxe protiprávním užitím cizí hodnoty – coby jedné z příkladmo uved