55 Co 368/2025-58 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Žalobce se domáhal peněžitého plnění vůči žalované s tvrzením, že mu nesprávným úředním postupem ve formě šikanózního výkonu pravomoci , Orgán veřejné moci, vznikla nemajetková újma. K tomu došlo tím, že úřednice odmítaly žalobci nahlížet do spisů týkajících pána , jméno FO, . Svého cíle nakonec žalobce dosáhl, nicméně v souvislosti s vyřizováním věci pociťoval stres, který se měl projevit na jeho psychice.3. Soud I. stupně po provedeném řízení vycházel ze zjištění, že žalobce se u , Orgán veřejné moci, opakovaně domáhal nahlížení do spisu , jméno FO, . Tento úřad opakovaně žádosti žalobce o nahlížení odmítal, přičemž jeho rozhodnutí byla zrušena rozhodnutími , Orgán veřejné moci, . K nahlížení ze strany žalobce následně došlo v , datum, .4. Soud věc posuzoval ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. s tím, že žalobce ve správním řízení nebyl v postavení účastníka správního řízení a byl tak povinen prokázat veřejný zájem na nahlížení do spisu.5. Obvodní soud poukázal na judikaturu, dle níž nahlížení do spisu není řízením, ani rozhodnutím ve smyslu správního řádu. Jde o právo žadatele seznámit se s obsahem spisu a pořizovat z něj výpisy nebo kopie. Nahlížení do spisu je právo, které má za cíl zajistit spravedlivý proces, nikoliv jej nahradit. Odpovědnost státu z titulu nezákonného rozhodnutí proto v daném případě není dána. Přicházela by v úvahu pouze odpovědnost za nesprávný úřední postup. Ten žalobce popsal tak, že ze strany Živnostenského úřadu vůči němu došlo k šikanóznímu jednání. Tento pojem není v zákoně definován, však soud jím rozumí zjevně nepřiměřené, svévolné nebo zneužívající chování úřední osoby, které nemá legitimní účel a působí újmu. V daném případě nesprávným úředním postupem žalované vznikla žalobci újma ve formě nepřiměřené délky správního řízení, za níž mu bylo v jiném soudním řízení u , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, přiznáno zadostiučinění ve výši 28 179 Kč. Soud věc posoudil tak, že v daném případě stát za tvrzené jednání neodpovídá, když nesprávný úřední postup byl shledán pouze v nepřiměřená délce řízení, za níž byl již žalobce odškodněn. Žaloba byla proto zamítnuta a o nákladech řízení rozhodnuto dle zásady úspěchu ve věci.6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání a namítal, že soud svými závěry fakticky vyloučil jiný způsob nesprávného úředního postupu, než je nesprávná délka řízení, což popírá rozmanitost tohoto pojmu. V daném případě však byla prokázána osobní animozita úředníků vůči žalobci, která se měla projevit šikanou a šlo tak o zásah do práva na spravedlivý proces žalobce. Navrhl, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.7. Žalovaná se k odvolání žalobce písemně vyjádřila. Poukázala na to, že žalobci již bylo přiznáno zadostiučinění za délku řízení, čímž byl žalobní požadavek již v soudním řízení vyčerpán. S právním závěrem soudu I. stupně se žalovaná ztotožnila a navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek potvrzen.8. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212, § 212a odst. 1, 5 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Vycházel přitom ze skutkových zjištění soudu I. stupně, aniž shledal důvody pro opakování či doplnění dokazování. Soud I. stupně skutkový stav zjistil dostatečně a na jeho základě dospěl i ke správným závěrům po stránce právní, s nimiž se soud bez výhrad ztotožňuje.10. S odvolatelem lze souhlasit částečně v tom, že nesprávný úřední postup státu nemusí spočívat pouze v nepřiměřené délce řízení a že jsou zde dány rozmanité formy tohoto odpovědnostního titulu.11. Z výkladu zákona č. 82/1998 Sb. však nicméně vyplývá, že může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci orgánů veřejné moci, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání tohoto orgánu. Zpravidla tak není možno úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomoci učinit. Nesprávný úřední postup může spočívat i v souhrnu dílčích pochybení orgánů státu, zejména ve správním řízení, byť žádný z těchto nedostatků sám o sobě nesprávným úředním postupem není (viz také rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1099/99, 25 Cdo 1455/2007 i rozhodnutí další).12. Z provedených důkazů soud I. stupně správně shledal, že žádné z dílčích pochybení , Orgán veřejné moci, nezaložilo závěr, že by zde mohlo dojít k šikanóznímu výkonu pravomoci. Navíc nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobce se svého oprávnění nahlížet do správních spisů jiné fyzické osoby nakonec domohl. Došlo k tomu v nepřiměřeně dlouhé době, za toto pochybení však již byl – jak bylo shora uvedeno – finančně odškodněn.13. Pokud tedy soud I. stupně žalobu o úhradu 100 000 Kč s příslušenstvím zamítl, jedná se o rozhodnutí věcně správné a bylo v odvolacím řízení potvrzeno, včetně akcesorického výroku o nákladech řízení podle § 219 o.s.ř.14. Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. a § 224 odst. 1 o.s.ř.. Úspěšná žalovaná v odvolacím řízení vynaložila náklady za 1 úkon ve výši 300 Kč dle § 151 odst. 3 a vyhlášky č. 254/2015 Sb., za písemné vyjádření k odvolání.