55 Co 94/2025-68 — Městský soud v Praze

1. Citovaným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 78 578,70 Kč, včetně úroku z prodlení zde uvedeného, výrokem II. žalobě vyhověl co do zaplacení částky 2 579 Kč a uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení 37 230,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.2. Žaloba se opírala o tvrzení, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu k pozemku parc. č. , číslo, , jehož součástí je budova č. p. , číslo, a dne 15. 1. 2020 došlo mezi žalobkyní a dalšími spoluvlastníky nemovitosti a žalovanou na straně druhé k uzavření smlouvy o nájmu prostor sloužících podnikání. Žalovaná na nájemném dluží a žalobkyně dále požaduje i zaplacení smluvní pokuty.3. Soud I. stupně po provedeném dokazování vycházel ze zjištění, že dle nájemní smlouvy došlo k pronájmu nebytových prostor předmětné nemovitosti za účelem provozování restaurace. Žalovaná se zavázala zasílat žalobkyni měsíčně poměrnou část nájemného na její účet v rozsahu jejího spoluvlastnického podílu, tedy 3/16. Žalovaná dle soudu I. stupně se k žalobě vyjádřila tak, že dluh na nájemném vznikl a uznala ho, poukázala přitom na tíživou finanční situaci spojenou s pandemií covidu 19.4. Soud vycházel z toho, že nájemní smlouva mezi stranami byla uzavřena řádně a platně, přičemž žalovaná neprokázala žádné okolnosti, které by mohly ospravedlnit neplnění jejích závazků. Žalobě bylo proto zcela vyhověno a o nákladech řízení rozhodnuto dle úspěchu ve věci.5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání. V něm namítala, že žaloba byla podána předčasně, neboť mezi účastníky delší dobu probíhají jednání, ta by mohla případně vést i k závěru o úpravě výše nájemného. Soud navíc nevyslechl navrženého svědka , jméno FO, , vedoucího manažera žalované, který se měl jednání za žalovanou účastnit. Popřela rovněž závěr soudu, že by uznala výši dluhu. Navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.6. K odvolání se žalobkyně písemně vyjádřila s tím, že odvolání považuje za zcela nedůvodné. Výše nájemného byla dohodnuta písemnou smlouvou a odsouhlasena oběma stranami tohoto smluvního vztahu. Svědek , jméno FO, mohl vypovídat pouze o tom, že mezi účastníky v současné době probíhají jednání o případné změně výše nájemného, nic víc. Navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek potvrzen.7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované je zcela nedůvodné.8. Vycházel přitom ze skutkových zjištění soudu I. stupně, která jsou dostatečná a úplná a poskytují dostatečný základ k tomu, aby věc mohla být řádně posouzena po stránce právní. Při jednání soudu dne 6. listopadu 2024 obvodní soud zamítl návrh na výslech svědka , jméno FO, s poukazem na to, že ten by byl nehospodárný, neboť by mohlo svědčit pouze o tom, že v současné době probíhají mimosoudní jednání, což je skutečnost, kterou nikdo nesporuje. Tento důkazní návrh byl zamítnut jako nadbytečný a odvolací soud s tímto postupem vyslovuje souhlas.9. Ani při odvolacím jednání nebylo zjištěno, že by mezi účastníky došlo k nějaké dohodě o případném snížení nájemného. Sama zástupkyně žalobkyně připustila, že tato jednání jsou vedena, nicméně případné snížení nájemného lze předpokládat spíše v době budoucí, nikoliv zpětně.10. Po právní stránce se odvolací soud shoduje s tím, jak věc posoudil soud I. stupně. Je zřejmé, že nájemní smlouva uzavřená mezi účastníky je platná a na jejím základě nebylo ze strany žalované řádně plněno.11. V tomto smyslu je správná námitka žalované, že nedošlo k uznání závazku. Žalovaná ve vyjádření ze dne 19. 8. 2024 pouze připustila, že žalobkyni dluží a probíhají mezi účastníky jednání o výši nájemného. Tato skutečnost však neměla vliv na věcnou správnost napadeného rozhodnutí. Jak výrok o dlužném nájemném, tak i o smluvní pokutě vychází z provedených důkazů a je věcně správný, proto bylo postupem dle § 219 o. s. ř. odvolacím soudem potvrzen, a to včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.12. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vyplývalo z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni vznikly náklady za 2 úkony jejího právního zástupce (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po 4 380 Kč, k tomu byly připočteny 2 paušální náhrady hotových výloh po 450 Kč a 21 % sazba DPH 2 028,60 Kč, v součtu 11 688,60 Kč.