11 Co 406/2025-82 — Městský soud v Praze

1. Uvedeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 7 656,25 Kč (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 81 343,75 Kč (výrok II.) a zavázal žalovanou k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši 12 587,50 Kč (výrok III.).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení uvedené částky jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaná již před zahájením řízení žalobci přiznala zadostiučinění ve výši 91 000 Kč.3. Soud prvního stupně z příslušného spisu podrobně zrekapituloval průběh namítaného řízení, které bylo zahájeno dne 30. 4. 2012 žalobou, kterou se žalobkyně , právnická osoba, proti žalovanému , Jméno žalobce, domáhala zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím, dne 21. 6. 2012 vydal soud platební rozkaz, proti němuž dne 29. 6. 2012 podal žalovaný odpor. Dále soud prvního stupně podrobně popsal úkony soudu a účastníků, které byly v průběhu řízení učiněny, s tím, že konečným rozhodnutím byl rozsudek Vrchního soudu v , adresa, ze dne 29. 4. 2025, který nabyl právní moci 12. 5. 2025. Po právní stránce soud prvního stupně poukázal na příslušná ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., která citoval, a uvedl, že řízení ve vztahu k žalobci trvalo od doručení platebního rozkazu do 12. 5. 2025, celkem 12 let a 10 měsíců. Po zhodnocení kritérií složitosti řízení, postupu účastníků a soudu v řízení a významu řízení pro žalobce uzavřel, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce namítaného řízení, v jehož důsledku vznikla žalobci újma, přičemž odpovídajícím se jeví peněžité zadostiučinění. Vycházel ze základní částky 16 500 Kč za rok trvání řízení (za první dva roky z částky poloviční), čímž dospěl k zadostiučinění ve výši 197 313 Kč, od této částky odečetl 30 % z důvodu skutkové, právní a procesní složitosti věci, 15 % s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které rozhodovaly, a 5 % z důvodu chování žalobce v průběhu řízení, zadostiučinění tedy ponížil o 50 % na částku 98 656 Kč. S ohledem na to, že žalovaná mimosoudně plnila ve výši 91 000 Kč, vyhověl žalobě co do 7 656,25 Kč, ve zbytku ji zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s tím, že žalobci vznikly náklady řízení jednak zaplacením soudního poplatku 2 000 Kč a dále náklady právního zastoupení.4. Rozsudek, resp. část jeho vyhovujícího výroku, napadla včasným odvoláním žalovaná. Vytýkala soudu prvního stupně, že se dopustil nesprávného výpočtu při určení výše zadostiučinění, neboť při kritériích jím použitých vychází celková částka na 97 625 Kč a nikoli 98 656,50 Kč, při zohlednění plnění ve výši 91 000 Kč tak činí nárok žalobce 6 625 Kč. Závěrem navrhla, aby odvolací soud v této části vyhovujícího výroku rozsudek změnil tak, že výše nároku žalobce činí 6 625 Kč.5. Žalobce ve vyjádření uvedl, že soud prvního stupně se vypořádal se všemi okolnostmi dané věci, a navrhl, aby odvolání žalované bylo zamítnuto.6. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalované a v jeho mezích napadený rozsudek i řízení předcházející jeho vydání podle § 212 a § 212a o. s. ř. a shledal odvolání důvodným.7. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav věci v rozsahu potřebném pro konečné rozhodnutí (odvolací soud z jeho zjištění vychází) a nepochybil ani při jejím právním posouzení, při vyčíslení nároku žalobce se však dopustil aritmetické chyby, kterou žalovaná důvodně v odvolání vytýká.8. Soud prvního stupně správně konstatoval, že doba trvání namítaného řízení 12 let a 10 měsíců je nepřiměřená, v řízení tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zák. č. 82/1998 Sb., v jehož důsledku žalobci vznikla újma, která se presumuje, rovněž správně uvedl, že pouhé konstatování porušení práva by nepředstavovalo dostatečnou satisfakci. Základní částku soud prvního stupně s ohledem na dobu trvání řízení správně určil 16 500 Kč za rok řízení (za první dva roky ve výši poloviční) při této výši však základní částka odškodnění za 12 let a 10 měsíců nečiní 197 313 Kč, ale 195 250 Kč. Odvolací soud se ztotožňuje rovněž s korekcemi, které soud prvního stupně provedl ve vztahu k základní částce, když ve svém souhrnu tuto snížil o 50 %. Při této korekci však nárok žalobce činí nikoli 98 656 Kč, ale 97 625 Kč, poskytla-li již před zahájením řízení žalovaná žalobci zadostiučinění 91 000 Kč, zbývá k uspokojení nároku 6 625 Kč, a co do této částky proto bylo na místě žalobě vyhovět.9. Z výše uvedených důvodů odvolací soud v rozsahu napadeném odvoláním žalované změnil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně ve smyslu § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že zamítl žalobu co do částky 1 031,25 Kč, tedy částky přesahující 6 625 Kč.10. Ve zbývající části vyhovujícího výroku I. (co do částky 6 625 Kč) a v zamítavém výroku II. zůstal rozsudek soudu prvního stupně odvoláním nedotčen.11. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1, 2 o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení před soudem prvního stupně s nárokem na přiznání finanční satisfakce úspěšný. Přísluší mu tedy náklady řízení tvořené zaplaceným soudním poplatkem a náklady právního zastoupení, pokud jde o výši těchto nákladů před soudem prvního stupně, odkazuje odvolací soud beze zbytku na vyčerpávající vyčíslení obsažené v bodě 20. odůvodnění napadeného rozsudku, je však třeba zohlednit skutečnost, že v odvolacím řízení byla žalovaná zcela úspěšná, a za řízení před odvolacím soudem je to ve smyslu § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právě ona, komu přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Žalované vznikly náklady řízení představované paušalizovanou náhradou výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za 3 úkony (odvolání, příprava účasti na jednání odvolacího soudu, účast při odvolacím jednání), přičemž výše jedné paušalizované náhrady 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., byla korigována závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28Cdo 2638/2025 na 450 Kč. V odvolacím řízení tedy žalované přísluší nárok na náklady řízení ve výši 1 350 Kč, při odečtení této částky od soudem prvního stupně správně stanovené částky 12 587,50 Kč je výsledná výše nákladů řízení, na jejichž náhradu přísluší žalobci nárok 11 237,50 Kč.