7 C 37/2021-168 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 892 831,55 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 892 831,55 Kč od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o hypotečním úvěru/americké hypotéce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 1 770 000 Kč. K zajištění pohledávky bylo zřízeno zástavní právo k bytové jednotce [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území Kuřim, obec Kuřim a k tomu příslušnému podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemcích parcela [číslo]. Zástavní právo bylo zřízeno zástavní smlouvou ze dne [datum] s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni [datum]. Tehdejšími vlastníky předmětné bytové jednotky byly rodiče účastníků, pan [celé jméno žalovaného] starší a paní [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se stala vlastníkem předmětné bytové jednotky na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Dne [datum] žalovaný oznámil žalobkyni prostřednictvím SMS zprávy, že přestává hradit splátky hypotečního úvěru. Situace vyústila v prohlášení splatnosti dosud nesplacené části hypotečního úvěru ze strany [právnická osoba] (věřitele) ke dni [datum]. Žalobkyně ve snaze předejít výkonu zástavního práva ze strany věřitele vyplatila dne [datum] platbou ve výši 893 531,91 Kč dluh žalovaného z hypotečního úvěru. Dne [datum] byl žalobkyni společností [právnická osoba] vrácen přeplatek. Žalobkyně plnila dluh za žalovaného z důvodu, že závazek žalovaného z hypotečního úvěru byl zajištěn zástavním právem k bytové jednotce [číslo] ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyni vzniklo právo na regres dle § 1937 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě její pohledávky prostřednictvím předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], na základě které mezi účastníky probíhalo mimosoudní jednání. K dohodě nedošlo a žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Okresní soud Brno-venkov vydal elektronický platební rozkaz ze dne 23. 7. 2021 č. j. EPR 164548/2021-6; zrušen podáním odporu. V odůvodnění odporu dne [datum] žalovaný uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani zčásti. Je pravdou, že uzavřel se společností [právnická osoba] uvedenou smlouvu o hypotečním úvěru, zesplatnění úvěru ze strany banky dne [datum] bylo provedeno v rozporu s uzavřenými smlouvami, neboť žalovaný smlouvu o hypotečním úvěru neporušil. Z toho důvodu dle stanoviska žalovaného nedošlo k zesplatnění úvěru a žalobou vymáhaná částka není dosud splatná. Pokud žalobkyně dobrovolně uhradila zástavnímu věřiteli celou částku úvěru, učinila tak sama o své vůli, bez souhlasu žalovaného. Žalovanému zůstaly zachovány námitky, které měl vůči původnímu věřiteli, tedy i námitka nesplatnosti dluhu. Původní zástavní věřitel zesplatnění úvěru odůvodnil pouze obecným porušením smlouvy, avšak toto nijak blíže neprokázal. Pokud k porušení podmínek úvěru došlo převodem nemovitosti bez souhlasu zástavního věřitele, pak se nejedná o porušení způsobené žalovaným, ale žalobkyní. Žalobkyně musí nést negativní následky této skutečnosti. 3. Žalobkyně plnila věřiteli z důvodu svého postavení coby zástavního dlužníka, tedy osoby, která svým majetkem zajišťuje dluh z hypotečního úvěru. Je-li třetí osoba poskytující plnění za obligačního dlužníka v postavení ručitele, či jinak dluh zajišťuje, má právo splnit za dlužníka bez jeho souhlasu. Žalobkyně byla o zesplatnění hypotečního úvěru žalovaného vyrozuměna dopisem ze dne [datum] s upozorněním na možnost započetí výkonu zástavního práva váznoucího na zástavě. Žalobkyně tak vedena snahou o záchranu její bytové jednotky, která byla v té době zástavou, využila práva poskytnout plnění věřiteli. Žalovaný nemusel být žalobkyní požádán o souhlas s poskytnutím plnění. Dle dlouhodobého judikatorního závěru Nejvyššího soudu v případech, kdy třetí osoba poskytla věřiteli plnění z titulu zajištění, například jako ručitel, vzniká této osobě právo svého druhu na zaplacení náhrady toho, co za dlužníka plnila, přičemž jde o vznik nároku nového (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2005 sp. zn. 29 Odo 563/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006 sp. zn. 29 Odo 1314/2004, dostupné [webová adresa]). Žalobkyně splněním dluhu za žalovaného vstoupila do postavení nového věřitele, má nový nárok vůči žalovanému, což neobnáší zachování všech námitek, které měl žalovaný vůči původnímu věřiteli. Žalobkyně dále odkázala na obsah dopisu věřitele o zesplatnění hypotečního úvěru ze dne [datum], kde jsou konkrétně uvedeny 3 důvody zesplatnění, když žalovaný porušil svoji povinnost nabýt vlastnické právo k financované nemovitosti, neboť dle čl. I. odst. 1 bod 20 smlouvy o hypotečním úvěru ze dne [datum] se žalovaný zavázal předložit věřiteli list vlastnictví se zapsaným zástavním právem a vlastnickým právem ve svůj prospěch, a to ve lhůtě do 3 měsíců od uzavření smlouvy. Žalovaný však vlastnické právo k předmětné bytové jednotce nikdy nenabyl, nepožádal věřitele o změnu smlouvy o hypotečním úvěru. Dále žalovaný porušil čl. IV. odst. 5 smlouvy o hypotečním úvěru, když požádal o předčasné splacení dluhu, který mu byl ke dni [datum] vyčíslen. Žalovaný předčasné splacení dluhu ve stanovené lhůtě neprovedl, čímž se dostal s platbou do prodlení a původní věřitel mohl dle čl. VI. odst. 1 smlouvy o hypotečním úvěru prohlásit nesplacenou část úvěru za splatnou. Porušení této povinnosti však bylo ze strany žalovaného záměrné, a to s ohledem na SMS žalovaného ze dne [datum], kterou žalobkyni oznámil, že přestává platit splátky úvěru, žalovaný tak svými kroky záměrně vyvolal tuto situaci. Poslední povinností, která byla porušena, byl převod vlastnického práva k zástavě bez souhlasu věřitele. Původní zástavní dlužníci, [celé jméno žalovaného] st. a [jméno] [příjmení] převedli vlastnické právo k zástavě na žalobkyni darovací smlouvou ze dne [datum] z důvodu, že žalovaný nejprve fyzicky napadl svého otce, a poté podal proti rodičům několik žalob projednávaných u Okresního soudu Brno-venkov. Jeho jednání tak rodiče vyhodnotili jako hrubě nemravné. Příčinou darování předmětu zástavy žalobkyni bylo dřívější nemravné a opovrženíhodné jednání žalovaného, proto dovolávání se porušení smlouvy žalobkyní nemůže být bráno v potaz. Žalobkyni před nabytím vlastnického práva k bytové jednotce žádná povinnost nesvědčila, zákaz zcizení nebyl sjednán jako věcné právo zapsané v katastru nemovitostí. K tomu žalobkyně uvedla, že i bez tohoto porušení měl věřitel dostatek důvodů k zesplatnění úvěru pro jednání žalovaného porušující smlouvu o hypotečním úvěru. 4. Žalovaný v průběhu řízení rovněž setrval na své argumentaci, že žalobkyně si musela být vědoma zástavní smlouvy a závazků z ní plynoucí, když dle zákona č. 40/1964 Sb., zástavní smlouva působí vůči každému pozdějšímu vlastníkovi. Žalovaný zesplatnění úvěru bankou považuje za neúčinné, neboť to, že nedošlo k naplnění účelu úvěru, žalovaný nezavinil. Byli to rodiče účastníků, kteří nenaplnili smlouvu o sjednaném převodu vlastnického práva s žalovaným, kterou žalovaný dokládal pro účely úvěru. Žalovaný rovněž nezpůsobil porušení úvěrové smlouvy v podobě převodu vlastnictví předmětné bytové jednotky, když žalovaná si musela být vědoma existence zástavní smlouvy, přesto darovací smlouvu uzavřela. Žalovaný rovněž neměl nikdy v úmyslu úvěr předčasně splatit, chtěl pouze znát výši zůstatku. Nedorozuměním žalovaný podepsal formulář o předčasném splacení. Žalovaný však v předstihu bance sdělil, že na předčasném splacení nemá zájem a předčasné splacení úvěru anuloval. Zesplatnění úvěru tak bylo ze strany banky neúčinným jednáním. Žalovaný dále uvedl, že vztahy s jeho rodiči jsou špatné, avšak z důvodu chování rodičů k jeho družce, žaloby na rodiče byly podávány, neboť rodiče neplnili své závazky vůči žalovanému. Těmito skutečnostmi nelze odůvodňovat vědomé porušení zástavní smlouvy ze strany žalobkyně a rodičů účastníků. 5. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy účastníky označenými, daty na trvalém nosiči poskytnutými bankou a svědeckými výpověďmi (protokoly o jednání). 6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný dne [datum] uzavřel s bankou [právnická osoba], [IČO] (k [datum] došlo ke změně obchodního názvu společnosti na [právnická osoba] dle výpisu z obchodního rejstříku, dále jen jako„ banka“ nebo„ [anonymizováno]“) smlouvu o spotřebitelském hypotečním úvěru [číslo] (dále jen„ hypotéka“). Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 1 770 000 Kč za účelem koupě bytové jednotky [číslo] spolu s podílem na společných částech domu [číslo] v budově [adresa] [obec], na pozemku parc. [číslo] nacházející se v obci a katastrálním území Kuřim, zapsané na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov, z vlastnictví rodičů účastníků, pana [cel