11 C 151/2021-122 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k soudu dne 13. 2. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 14 561 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel Účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (dále VPST), se kterými žalovaný vyslovil podpisem účastnické smlouvy výslovný souhlas. Na základě této účastnické smlouvy se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně služeb třetích stran a žalovaný se zavázal mu za tyto služby, včetně služeb třetích stran, řádně platit ceny vyúčtované dle čl. 4 VPST ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Žalobce v souladu s účastnickou smlouvu služby, včetně služeb třetích stran, žalovanému poskytoval a ceny za jejich poskytnutí žalovanému řádně vyúčtoval prostřednictvím pravidelných vyúčtování služeb. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal za poskytnuté služby, včetně služeb třetích stran, hradit vyúčtované ceny. Konkrétně se jednalo o vyúčtování [číslo] ze dne 13. 8. 2017 splatné dne 31. 8. 2017 ve výši 967 Kč, [číslo] ze dne 13. 2. 2017 splatné dne 3. 3. 2017 ve výši 967 Kč, [číslo] ze dne 13. 3. 2018 splatné dne 31. 3. 2018 ve výši 691 Kč, [číslo] ze dne 13. 1. 2018 splatné dne 31. 1. 2018 ve výši 967 Kč, [číslo] ze dne 13. 9. 2017 splatné dne 1. 10. 2017 ve výši 967 Kč, [číslo] ze dne 13. 10. 2017 splatné dne 31. 10. 2017 ve výši 967 Kč, [číslo] ze dne 13. 7. 2017, splatné dne 31. 7. 2017 ve výši 967 Kč, [číslo] ze dne 13. 6. 2017 splatné dne 1. 7. 2017 ve výši 967 Kč, [číslo] ze dne 13. 5. 2017 splatné dne 31. 5. 2017 ve výši 967 Kč, [číslo] ze dne 13. 4. 2017 splatné dne 1. 5. 2017 ve výši 2 427 Kč, [číslo] ze dne 13. 3. 2017 splatné dne 31. 3. 2017 výši 967 Kč, [číslo] ze dne 13. 11. 2017 splatné dne 1. 12. 2017 ve výši 967 Kč, [číslo] ze dne 13. 2. 2018 splatné dne 3. 3. 2018 ve výši 967 Kč, [číslo] ze dne 13. 12. 2017 splatné dne 31. 12. 2017 ve výši 806 Kč, přičemž poskytnuté služby třetích stran jsou vyúčtovány vždy v samostatné položce jednotlivých vyúčtování. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobci za poskytnuté služby třetích stran částku 14 561 Kč. Součástí žalované částky jsou také smluvní pokuty za prodlení s úhradou delší než 1 den a 21 dnů sjednané v souladu s účastnickou smlouvu a VPST v celkové výši 1 150 Kč, poplatky za zaslané písemné upomínky k dlužné částce v celkové výši 310 Kč v souladu s ceníkem tarifů a služeb. Podle ustanovení čl. 4 VPST vyúčtování služeb obsahuje cenu služeb, jiných souvisejících služeb T-Mobile a cenu služeb třetích stran poskytovaných zákazníkovi s využitím sítě T-Mobile. V této souvislosti žalobce rovněž odkazuje na ustanovení čl. 3 2. 3. VPST, T-Mobile společně s poskytovateli služeb třetích stran informuje účastníka o tom, že veškeré pohledávky těchto třetích stran byly postoupeny příslušnou třetí stranou [právnická osoba], která je z tohoto titulu oprávněna k jejich vyúčtování. Žalovaný byl právním zástupcem žalobce vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 18. 9. 2019. Žalovaný přes tuto výzvu dluh neuhradil. 2. Zdejší soud v dané věci vydal dne 31. 7. 2020, pod č. j. EPR 40383/2020-7 elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud proto dříve vydaný elektronický platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil a v dané věci nařídil ústní jednání. 3. Na ústním jednání, které bylo nařízeno na den 7. 9. 2021 soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaný uvedl, že si svého dluhu vůči žalobci je vědom. Poukázal však na svou špatnou finanční situaci s tím, že splácí další závazky a je vůči němu vedeno exekuční řízení. Žádal proto soud, aby splatnost dluhu byla prodloužena, navrhl 6 až 12 měsíců od právní moci rozhodnutí ve věci. 4. Z listinných důkazů, které měl soud k dispozici, byl zjištěn následující skutkový stav. Soudu byla předložena smlouva o poskytování služby – tisk a šanon, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 18. 5. 2016 a ze které bylo zjištěno, že žalobce se zavázal ve prospěch žalovaného poskytovat služby - tisk a šanon, přičemž z předložených vyúčtováních služeb, které byly uvedeny v žalobě jednoznačně vyplynulo, že, pokud se jedná o charakter služby, jednalo se o„ černobílou tiskárnu“. Žalovaný se zavázal za takto poskytované služby platit cenu dle ceníku služby - tisk a šanon. Z přílohy [číslo] této smlouvy bylo zjištěno, že termín zřízení služby byl stanoven do 30 dnů od podpisu smlouvy, a pokud se jedná o parametry tiskárny, jednalo se o černobílou tiskárnu – HP LJ M 426dw. Další přílohou této smlouvy byly obchodní podmínky individuální ICT služby. Soudu byla předložena všechna vyúčtování, která byla konstatována v žalobě a bylo z nich ověřeno, že v žalobě uvedené částky byly těmito vyúčtováními řádně žalobcem ze jednotlivá období vyúčtovány, a v souhrnu částka, kterou zůstal žalovaný žalobci dlužit, dosáhla výše 14 561 Kč tak, jak to bylo uvedeno v žalobě. Součástí této částky byla i smluvní a pokuta ve výši 1 150 Kč. Soudu byly předloženy všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], ze kterých, a to z čl. 8 bod 8,1 bylo zjištěno, že v případě, že bude zákazník v prodlení s úhradou vyúčtování 1 den, je žalobce tomuto oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 150 Kč a v případě prodlení 21 dní, je žalobce oprávněn účtovat zákazníkovi smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Tato smluvní pokuta byla vyúčtována vyúčtováním [číslo] které bylo vystaveno dne 13. 4. 2017 se splatností k datu 1. 5. 2017 a znělo celkově na částku 2 427 Kč. Soudu byl rovněž předložen ceník tarifů a služeb pro zákazníky [anonymizováno] platný od 1. 1. 2012. 5. Dalším listinným důkazem byla předžalobní upomínka právní zástupkyně žalobce ze dne 18. 9. 2019 a doklad o jejím doručování žalovanému (potvrzení od podání). 6. Žalovaný, který byl u ústního jednání v termínu shora slyšen jako účastník řízení, uvedl, že je rozvedený, bydlí spolu se svým invalidním synem v pronajatém bytě. Za pronájem platí 8 600 Kč měsíčně, včetně inkasa, ještě platí internet asi 320 Kč měsíčně. Pobírá starobní důchod ve výši 6 500 Kč měsíčně a jeho syn pobírá invalidní důchod ve výši kolem 7 000 Kč měsíčně. Jiné příjmy nemají. Z doby, kdy podnikal, mu vznikly závazky vůči VZP a správě sociálního zabezpečení. Jednalo se o dluhy vždy asi 250 000 Kč, které postupně splácí. Je vůči němu vedeno exekuční řízení, a to Exekutorským úřadem Přerov, a dále Exekutorským úřadem Brno - venkov. Je nemajetný, vzhledem ke své situaci žádal o prodloužení lhůty splatnosti na 12 měsíců. 7. Dle § 1746 odst. 1 o. z., zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Dle odst. 2 téhož paragrafu, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Z provedeného dokazování, podřazením pod citované zákonné ustanovení, má soud jednoznačně prokázáno, že žaloba je důvodnou. Mezi účastníky byla platně uzavřena v souladu s citovaným paragrafem shora inominátní smlouva, kterou se žalobce ve prospěch žalovaného zavázal poskytovat službu - tisk a šanon, služby černobílé tiskárny, a žalovaný se zavázal za tyto služby žalobci platit cenu dle ceníku platného v době rozhodné. Bylo prokázáno, že žalobce tuto svoji povinnost řádně a v rozhodném období tak, jak bylo konstatováno v žalobě, poskytoval žalovanému, a bylo prokázáno také to, že žalovaný za tuto službu řádně neplatil. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky, a vzhledem k tomu, že se ocitl s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobci v prodlení, přiznal žalobci rovněž příslušenství pohledávky, a to úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Vhledem k tomu, že služby byly žalobcem žalovanému poskytovány jako osobě samostatně výdělečně činné, rovněž žalobci byla přiznána částka 1 200 Kč jako úhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky v souladu s § 3 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodňuje soud ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého zcela úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly. Náklady řízení úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení se skládají ze tří úkonů právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, které spočívají v převzetí a přípravě právního zastoupení, předžalobní výzvy a podané žalobě. Ke každému úkonu právní služby náleží 1 režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a náklady právního zastoupení jsou dále navýšeny o 21% D