33 C 206/2021-29 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 25. 2. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 525 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 525 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení a částku 1 525 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 525 Kč od 18. 6. 2020 do zaplacení s tím, že dne 25. 5. 2020 v 11:06 hodin a dne 17. 6. 2020 v 18:02 hodin se žalovaný při jízdě tramvají - linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 2x 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 2x 1 500 Kč, které ovšem žalovaný nezaplatil. 2. Žalovaný skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 3. Soud ze zápisů o provedené přepravní kontrole [číslo] [číslo] předžalobní upomínky ze dne 10. 8. 2020 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 11. 8. 2020 zjistil, že žalovaný se dne 25. 5. 2020 v 11:06 hodin a dne 17. 6. 2020 ve 18:02 hodin přepravoval prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní – tramvajovou linkou [anonymizováno], a na výzvu přepravního kontrolora [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] se neprokázal platným jízdním dokladem (uskutečnil jízdu bez jízdního dokladu), byl proto v obou případech vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému v celkové výši 1 525 Kč, které ovšem neuhradil. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani přesto, že k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 10. 8. 2020. Výše přirážky k jízdnému vyplývá z Tarifu a Smluvních přepravních podmínek [anonymizována dvě slova]. 4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil takto. Mezi žalovaným a žalobkyní vznikl právní poměr vyplývající ze smlouvy o přepravě osoby, kterou ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Ohledně podrobnější úpravy osobní přepravy odkazuje § 2578 občanského zákoníku na jiné právní předpisy, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 5. Podmínky provozování tramvaje stanoví zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu. <i>6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.</i> <i>7. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách.</i> 8. Protože se žalovaný v obou uvedených případech neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný. <i>9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.</i> 10. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalované částky do rozhodnutí soudu, octil se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Protože řízení ve věci bylo zahájeno po 1. 7. 2014 a jsou splněny předpoklady stanovené § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, postupoval soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení podle citovaného ustanovení. Žalobkyni tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, náhrada nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby ve výši 3x 200 Kč, tj. 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby), 3x režijní paušál po 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně dosáhly částky 1 489 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni nahradit, a to k rukám právního zástupce žalobkyně. 12. Ke splnění uložené povinnosti byla žalovanému v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta v trvání tří dnů.