41 C 172/2021-30 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 18. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 005 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je provozovatelem vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno], a že v období od 22. 3. 2020 do 5. 4. 2020 neměl sjednané pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně svůj nárok dovozovala z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně požadovala zaplacení příspěvku za výše uvedené období, který se skládal ze součtu základu příspěvku 705 Kč (součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, tj. 15 dnů bez pojištění a zákonnou denní sazbou dle druhu vozidla) a poplatku spojeného s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Celkem tedy požadovala na nezaplaceném příspěvku částku 1 005 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku dopisem ze dne 13. 8. 2020, který byl žalovanému doručen dne 28. 8. 2020, splatnost příspěvku nastala dne 27. 10. 2020. Jelikož žalovaný dlužný příspěvek neuhradil v zákonné třicetidenní lhůtě, žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z částky 1 005 Kč, když do prodlení se žalovaný dostal poté, co příspěvek nezaplatil v určené lhůtě. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V dané věci byly splněny podmínky § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), proto soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě provedeného dokazování (listinnými důkazy) soud vzal za prokázaný tento skutkový stav. Žalovaný byl v období od 22. 3. 2020 do 5. 4. 2020 provozovatelem vozidla osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno]. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 13. 8. 2020 k zaplacení dlužného příspěvku, V této výzvě byl žalovaný vyzván, aby dlužný příspěvek zaplatil do 60 dnů od doručení výzvy. 5. Po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Nárok na zaplacení příspěvku vyplývá z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., podle kterého jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 6. Podle § 4 odst. 3 citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 citovaného zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Podle § 4 odst. 7 citovaného zákona příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy kanceláře k jeho úhradě na adresu vlastníka nebo provozovatele předmětného vozidla. V daném případě se jednalo o osobní automobil, kdy denní sazba příspěvku činí 47 Kč dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Vozidlo bylo provozováno 15 dnů bez pojištění, proto základ příspěvku činí 705 Kč. 7. Žaloba pak byla shledána důvodnou i ohledně požadovaného poplatku s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, neboť toto vyplývá z § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 8. Obdobně tak soud shledal žalobu důvodnou ohledně požadovaného příslušenství (úroků z prodlení) z přisouzené částky, když žalovaný se dostal do prodlení s nezaplacením příspěvku v určené lhůtě. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 400 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 1 089 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč, když právní služby byly spatřovány v převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 900 Kč navýšeny o 21% DPH na částku 1 089 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).