7 C 29/2021-22 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 400 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši od 10. 5. 2019 do zaplacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] nabyla od společnosti [právnická osoba], [IČO], pohledávku za žalovanou. Původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované dne [datum] poskytl úvěr v částce 10 000 Kč, který měl být splacen do [datum]. Součástí částky, kterou měla žalovaná úvěrujícímu vrátit, byl i poplatek v částce 2 400 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde se žalovaná nejprve zadáním osobních údajů zaregistrovala, tím zahájila kroky ke zřízení uživatelského účtu; následně odsouhlasila znění rámcové úvěrové smlouvy, což podmiňovalo pokračování v registraci. Poté žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o konkrétní úvěr a po prověření její schopnosti úvěr splácet jí byl zaslán návrh smlouvy. Žalovaná podmínky smlouvy akceptovala a původní věřitel jí vyplatil úvěr na bankovní účet specifikovaný v žalobě. Platba byla identifikována rodným číslem žalované. Žalovaná úvěr spolu se sjednaným poplatkem v dohodnuté lhůtě nevrátila, neučinila tak ani po zaslání upomínky. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky odpovídající poskytnutému úvěru a sjednanému poplatku. S ohledem na prodlení žalované se domáhá i zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy, domáhá se vydání žalované částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnila. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.); žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na zahájení řízení a žalovaná se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila, přičemž ve výzvě byla poučena, že pokud se nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud ze žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba] platně uzavřela s žalovanou dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] úvěrovou smlouvu [číslo] v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), která je ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, i spotřebitelským úvěrem. Úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek původního věřitele [webová adresa], na kterých se žalovaná registrovala zadáním osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a emailové adresy. Nezbytný krok k dokončení registrace bylo i odsouhlasení rámcové úvěrové smlouvy. Po dokončení registrace žalovaná prostřednictvím svého účtu zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, kdy po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán konkrétní návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru 10 000 Kč a dobou splatnosti. Žalovaná tento návrh akceptovala a po odeslání dokumentace byly dne [datum] zaslány žalované peněžní prostředky na jí uvedený účet, o čemž svědčí výpis z účtu právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 400 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaná se však dostala do prodlení se splacením úvěru, když dne [datum] peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně ani zčásti nevrátila. Tento den nastala splatnost celého dluhu. Právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzýval k úhradě dlužné částky, o čemž svědčí předžalobní upomínka ze dne [datum] spolu s podacím archem z téhož dne. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum] a Přílohou č. 1, bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. 5. Ke dni podání žaloby eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši 12 400 Kč, která se sestává z neuhrazené jistiny 10 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 400 Kč. Žalovaná ve lhůtě splatnosti neuhradila věřiteli dluh, je tak ve smyslu ustanovení § 1968 o. z. v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti úvěru. Soud proto na základě takto zjištěného skutkového stavu žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Soud v daném případě při výpočtu aplikoval § 14b citované vyhlášky, neboť návrh je podán na ustáleném vzoru a soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyní jsou podávány opakovaně žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni pak byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (3 x 300 Kč), a to za přípravu a převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby. Podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 100 Kč (3 x 100 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení dále navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty, jelikož právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH (252 Kč). Celkem tak úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší částka 2 252 Kč.