8 C 176/2021-64 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 3.915 Kč se zákonným úrokem z prodlení vyčísleným částkou 556,01 Kč. Tvrdí, že žalovaná se stala držitelkou televizního přijímače, čímž jí vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovaná tuto povinnost splnila v říjnu 2009. Podle zákona 348/2005 Sb., je žalovaná povinna platit televizní poplatek 135 Kč měsíčně. Žalovaná částka představuje televizní poplatky za 29 měsíců, a to srpen 2018 až prosinec 2020. Žalobce vyzval písemně žalovanou k úhradě televizních poplatků, žalovaná však dosud ničeho nezaplatila. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nemá povinnost platit televizní poplatek ze sociálních důvodů, neboť čistý příjem její domácnosti od 1/ 2018 nepřesáhl součin životního minima a koeficientu 2,15. Žalovaná je invalidní důchodce a od 1. 4. 2018 žádný televizní přijímač nevlastní, a dne 29. 11. 2017 odeslala žalobci odhlášku z evidence poplatníků e-mailem. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Žalovaná jakožto držitelka televizního přijímače se řádně přihlásila do evidence poplatníků televizního poplatku u České pošty na předepsaném tiskopisu v měsíci říjnu 2009. Televizní poplatky hradila, avšak nezaplatila poplatky za 29 měsíců, a to srpen 2018 až prosinec 2020. Poplatek činil vždy 135 Kč měsíčně, a dohromady dlužné poplatky představují žalovanou částku 3.915 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by o osvobození od placení poplatků ze sociálních důvodů žalobce požádala. Žalovaná předložila kopii odhlášky z evidence poplatníků České televize pro fyzické osoby – domácnosti, datovanou 29. 11. 2017, nebylo však prokázáno, že by žalobci tuto odhlášku odeslala, ani že by žalobce odhlášku obdržel, a to e-mailem či jakýmkoli jiným způsobem. Kopie e-mailové zprávy se stejným datem k prokázání této skutečnosti nepostačuje, zejména za situace, že žalobce po několikerém prověřování zjistil, že žádnou odhlášku ani e-mailovou zprávu od žalované neobdržel. Kopie e-mailové zprávy je listinou, jejíž integritu nelze ověřit, a taková listina neprokazuje ani obsah zprávy, ani datum jejího odeslání či odeslání samotné. Soud vyzval žalovanou k doplnění skutečností a označení důkazů k jejich prokázání ohledně toho, jakým způsobem a v které době předložila žalovaná žalobci odhlášku, a poučil ji o následcích nevyhovění této výzvě. Soud poskytl žalované dostatek časového prostoru k doplnění, žalovaná však ničeho nedoplnila a zmíněnou skutečnost neprokázala. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky dopisem z 13. 1. 2021, který byl žalované doručen do datové schránky 18. 1. 2021, žalovaná však na výzvu nereagovala a dlužné poplatky za žalované měsíce žalobci nezaplatila. 4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Podle § 2 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu. Poplatníkem tohoto poplatku je ve smyslu § 3 odst. 2 citovaného zákona mimo jiné fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Na straně žalované nebyly zjištěny žádné předpoklady pro osvobození od televizního poplatku, ani žádné skutečnosti svědčící o tom, že by o toto osvobození kdy požádala. Povinností fyzické osoby, tedy i žalované, je platit televizní poplatek z jednoho televizního přijímače v souladu s ust. § 5 odst. 1 citovaného zákona, přičemž výše poplatku činí dle § 6 částku 135 Kč měsíčně. Poplatek je splatný v souladu s ust. § 7 odst. 2 téhož zákona nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce a platí se podle § 7 odst. 1 téhož zákona provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, anebo prostřednictvím pověřené osoby. Žalovaná jakožto poplatník televizního poplatku splnila svoji povinnost ve smyslu § 8 odst. 2 citovaného zákona oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stala poplatníkem, a učinila tak v měsíci říjnu 2009 u České pošty. Nedostála však svojí povinnosti zaplatit televizní poplatky za shora uvedených 29 měsíců. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení těchto poplatků výše uvedeným dopisem a poskytl jí k tomu dostatečnou a přiměřenou lhůtu, jak žalobci ukládá ust. § 10 citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani v této lhůtě poplatky neuhradila, je žalobce oprávněn domáhat se zaplacení televizních poplatků u soudu podle téhož ustanovení. 5. Žalobci podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení vždy ode dne následujícího po splatnosti každého poplatku, tedy od 16. dne měsíců srpen 2018 až prosinec 2020, přičemž úrok z prodlení za televizní poplatek byl vypočten vždy z částek 135 Kč měsíčně. Výše úroků z prodlení činí 9 % ročně podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V řízení nebylo zjištěno, že by si účastníci ujednali jinou sazbu úroků z prodlení. Žalobce, i když má právo na zaplacení úroků z prodlení za dobu až do úplné úhrady dlužných částek, nárokuje úroky z prodlení z každého měsíčního poplatku pouze do 15. 4. 2021. Soud výpočtem ověřil, že úrok z prodlení za žalobcem požadovaná období činí 556,01 Kč. 6. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a soud mu proto přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud zohlednil, že žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalované výzvu k plnění, a to výše uvedenou upomínku z 13. 1. 2021, v souladu s ust. § 142a o. s. ř. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 2 úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky 177/1996 Sb. - advokátního tarifu, dále ze 2 paušálů režijních výloh po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z částky 126 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna i paušály byly přiznány za úkony převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby. Při stanovení výše odměny a paušálů za právní zastoupení žalobce použil soud ust. § 14b a nikoli § 7 advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.