14 C 104/2021-23 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vydat žalobci měřící zařízení (plynoměr) sériového čísla [číslo] umístěné v bytové jednotce [číslo] nacházející se v nemovitosti na adrese [adresa]. 2. V žalobě žalobkyně uvedla, že na odběrném místě, na adrese [adresa], bytové jednotce [číslo], bylo osazeno dne 6. 2. 2017 předmětné měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobce coby provozovatele distribuční soustavy, za účelem měření spotřeby plynu dodávaného do odběrného místa. Pro uvedené odběrné místo došlo k ukončení služeb distribuční soustavy podle smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy, uzavřené mezi žalobcem a obchodníkem s plynem, dnem 24. 2. 2020 a ode dne následujícího, tj. od 25. 2. 2020 je odběr v daném odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu podle § 74 odst. 1, 4 energetického zákona, přičemž tento stav nadále trvá. Pokud se provozovateli distribuční soustavy nepodaří měřící zařízení ve lhůtě deseti pracovních dnů demontovat, dojde, v souladu s § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem a Řádem provozovatele distribuční soustavy, patnáctého pracovního dne k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do daného odběrného místa, což má za následek přerušení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Žalobkyně se v rámci mimosoudního řešení věci snažila provést demontáž předmětného měřícího zařízení, avšak žalovaný neumožnil na adrese odběrného místa provést tuto demontáž, ačkoliv byl žalobcem vyzýván k jeho zpřístupnění, a i přes veškeré úsilí spočívající v opakovaných návštěvách odběrného místa se žalobci nepodařilo měřicí zařízení demontovat. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, přestože mu žaloba a výzva k vyjádření k žalobě byly zaslány na adresu místa trvalého pobytu dle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 31. 3. 2022, žalobce se prostřednictvím svého zástupce z účasti na jednání omluvil, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, i když mu předvolání bylo doručeno do jeho datové schránky. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 5. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 6. Podle § 1041 odst. 1 občanského zákoníku kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. 7. Z listin předložených žalobkyní byl zjištěn skutkový stav uváděný žalobkyní v žalobě. Bylo prokázáno, že žalovaný po ukončení smluvního vztahu se žalobcem neprávem zadržuje plynoměr ve vlastnictví žalobce, přičemž tento plynoměr coby věc movitá byl žalobcem popsán jednoznačně a tak, aby jej nebylo možno zaměnit s věcí jinou. 8. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě ze dne 7. 12. 2009 a protokolu o montáži měřidla ze dne 6. 2. 2017 soud vzal za prokázané, že na předmětném odběrném místě byl plyn dodáván zákazníkovi [celé jméno žalovaného], a že mu v rámci výměny měřicích zařízení bylo namontováno nové měřicí zařízení (specifikované v žalobě a ve výroku I. tohoto rozsudku). 9. Z protokolu o montáži a demontáži měřidla vyplývá, že na předmětném odběrném místě byl učiněn opakovaně neúspěšný pokus o demontáž měřícího zařízení. V odběrném místě bylo ponecháno předmětné měřicí zařízení. 10. Z oznámení žalobkyně ze dne 27. 2. 2020 a 17. 9. 2020 bylo prokázané, že žalovaný byl informován o tom, že na předmětném odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru a neoprávněné distribuci plynu, a že byla vyzván k umožnění demontáže plynoměru. 11. Dopisem ze dne 2. 12. 2020 vyzval zástupce žalobce žalovaného k vydání měřícího zařízení. 12. Výše uvedenými listinnými důkazy, které žalovaný v řízení nijak nezpochybnil, má soud za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem měřicího zařízení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. V odběrném místě docházelo k neoprávněnému odběru plynu ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, a k neoprávněné distribuci ve smyslu § 74 odst. 4 písm. a), d) energetického zákona. 13. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovanému byl umožněn odběr zemního plynu ve smyslu energetického zákona. Jelikož tento smluvní vztah již skončil, je povinností žalovaného žalobkyni měřicí zařízení vydat. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Z citovaného ustanovení občanského zákoníku vyplývá, že žaloba byla podána důvodně, proto žalobě bylo vyhověno, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a vzniklo jí tak dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč a z odměny za právní zastoupení 4 500 Kč podle § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. 15. Ke každému úkonu pak náleží dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč, celkem 900 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. 16. Celkem tvoří náhrada nákladů řízení žalobkyně částku 8 534 Kč. 17. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když soud neshledal důvody pro poskytnutí jiné než zákonem stanovené lhůty.