14 C 259/2021-48 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 5. 5. 2021 ve znění doplnění žaloby ze dne 10. 3. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 115 Kč se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako provozovatel vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno] v období od 17. 4. 2019 do 30. 9. 2019 neměl sjednané pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně svůj nárok dovozovala z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně požadovala zaplacení příspěvku za výše uvedené období, který se skládal ze součtu základu příspěvku 5 845 Kč (součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, tj. 167 dnů bez pojištění a zákonnou denní sazbou dle druhu vozidla) a poplatku spojeného s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Celkem tedy požadovala na nezaplaceném příspěvku částku 6 145 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku dopisem, který byl žalovanému doručen dne 14. 2. 2020. Jelikož žalovaný dlužný příspěvek neuhradil v zákonné třicetidenní lhůtě, žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z částky 6 145 Kč, když do prodlení se žalovaný dostal poté, co příspěvek nezaplatil v určené 30 denní lhůtě. 3. Dále žalobkyně požadovala zaplacení částky 5 970 Kč, když tento nárok odůvodnila tím, že žalovaný jako provozovatel vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno] v období od 1. 10. 2019 do 10. 3. 2020 neměl sjednané pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně svůj nárok dovozovala z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně požadovala zaplacení příspěvku za výše uvedené období, který se skládal ze součtu základu příspěvku 5 670 Kč (součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, tj. 162 dnů bez pojištění a zákonnou denní sazbou dle druhu vozidla) a poplatku spojeného s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Celkem tedy požadovala na nezaplaceném příspěvku částku 5 670 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku dopisem, který byl žalovanému doručen dne 12. 9. 2020. Jelikož žalovaný dlužný příspěvek neuhradil v zákonné třicetidenní lhůtě, žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z částky 5 970 Kč, když do prodlení se žalovaný dostal poté, co příspěvek nezaplatil v určené 30 denní lhůtě. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. V dané věci byly splněny podmínky § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), proto soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 6. Na základě provedeného dokazování (listinnými důkazy) soud vzal za prokázaný tento skutkový stav. Žalovaný byl v období od 17. 4. 2019 do 10. 3. 2020 provozovatelem vozidla osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno]. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 30. 1. 2020, doručeným žalovanému dne 14. 2. 2020 k zaplacení dlužného příspěvku ve výši 6 145 Kč a dopisem ze dne 28. 8. 2020, doručeným žalovanému dne 12. 9. 2020 k zaplacení dlužného příspěvku ve výši 5 970 Kč, když v této výzvě byl žalovaný vyzván, aby dlužný příspěvek zaplatil do 30 dnů od doručení výzvy. 7. Při právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Nárok na zaplacení příspěvku vyplývá z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., podle kterého jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci 8. Podle § 4 odst. 3 citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 citovaného zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Podle § 4 odst. 7 citovaného zákona příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy kanceláře k jeho úhradě na adresu vlastníka nebo provozovatele předmětného vozidla. V daném případě se jednalo o osobní automobil, kdy denní sazba příspěvku činí 35 Kč dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Vozidlo bylo provozováno celkem 329 dnů bez pojištění, proto základ příspěvku za období od 17. 4. 2019 do 30. 9. 2019 činí částku 5 845 Kč a za období od 1. 10. 2019 do 10. 3. 2020 částku 5 670 Kč. 9. Žaloba pak byla shledána důvodnou i ohledně požadovaného poplatku s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč (za obě vymáhané částky), neboť toto vyplývá z § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 10. Obdobně tak soud shledal žalobu důvodnou ohledně požadovaného příslušenství (úroků z prodlení) z přisouzené částky, když žalovaný se dostal do prodlení s nezaplacením příspěvku v určené lhůtě. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové částce 2.252 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 800 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 1 452 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za tři úkony právní služby po 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepsání předžalobní upomínky a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Při stanovení odměny bylo vycházeno z toho, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, že se jedná o skutkově i právně jednoduchou věc, že žalobkyně takovéto žaloby podává k soudu opakovaně ve velkém množství a konečně že se žalovaná strana proti žalobě nijak nebránila. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 1 200 Kč navýšeny o 21% DPH na částku 1 452 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).