29 C 138/2022-37 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou soudu dne 1. 10. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1 038 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení za období od 25. 10. 2018 do zaplacení ve výši 9%. V žalobě žalobce uvedl, že žalovaný, jakožto cestující, cestoval dne 24. 10. 2018 vlakem [číslo] společnosti [právnická osoba] bez platné jízdenky. Kontrola žalovaného proběhla mezi stanicemi Brno hl.n. a Vysoké Popovice [právnická osoba] tak vznikl nárok požadovat po žalovaném neuhrazené jízdné ve výši 38 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč [právnická osoba] postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015. Ta následně postoupila pohledávku na žalobce smlouvou ze dne 6. 9. 2019. Na žalobce tak přešla práva z pohledávky společnosti [právnická osoba] za žalovaným z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem svého právního zástupce ze dne 9. 10. 2019. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, přičemž ve výzvě byl poučen, že pokud se nevyjádří, bude mít soud ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. 3. Soud z oznámení o závadách ze dne 25. 10. 2018 a z potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 24. 10. 2018 zjistil, že žalovaný se dne 24. 10. 2018 přepravoval prostředkem veřejné dopravy osob provozovaným společností [právnická osoba] – vlakem [číslo] mezi stanicemi Brno hl.n. a Vysoké Popovice a na výzvu kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný jízdné v částce 38 Kč ani přirážku k jízdnému v částce 1 000 Kč při sepisování potvrzení o nedodržení SPPO nezaplatil. Výše přirážky k jízdnému vyplývá z Tarifu a Smluvních přepravních podmínek [anonymizována dvě slova] pro veřejnou drážní osobní dopravu (SPPO). Rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 žalobce prokázal, že společnost [právnická osoba] postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno] a ta ji smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 6. 9. 2019 postoupila na žalobce. Předžalobní upomínkou ve spojení s výpisem z knihy odeslané pošty ze dne 9. 10. 2019 bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. 4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil takto. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce vznikl právní poměr, vyplývající ze smlouvy o přepravě osoby, kterou se ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Ohledně podrobnější úpravy osobní přepravy odkazuje § 2578 občanského zákoníku na jiné právní předpisy, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. V daném případě se přitom jedná o zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášku č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a Smluvní přepravní podmínky [anonymizována dvě slova] pro veřejnou drážní osobní dopravu ve spojení s příslušným tarifem. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování a číslo osobního dokladu. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Žalovaný se jakožto cestující dne 24. 10. 2018 přepravoval vozidlem veřejné hromadné dopravy provozovaným společností [právnická osoba] a na výzvu pověřené osoby se neprokázal platnou jízdenkou, nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, dopravci tak vznikl nárok na jejich úhradu. [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupila na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která ji postoupila na žalobce, je nárok žalobce důvodný. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, soud žalobci přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení, když tento nárok a jeho výše je v souladu se zákonnou úpravou, konkrétně s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Protože řízení ve věci bylo zahájeno po 1.7.2014 a jsou splněny předpoklady stanovené § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen„ a.t.“), kdy jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, postupoval soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení podle citovaného ustanovení. Žalobci tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, náhrada nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby ve výši 3x 200 Kč, tj. 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 a.t. (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby), 3x režijní paušál po 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce dosáhly částky 1 489 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobci nahradit k rukám právního zástupce žalobce. 7. Lhůta ke splnění uložené povinnosti byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.