29 C 142/2022-37 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou soudu dne 15. 2. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1 890 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 130,04 Kč. V žalobě uvedl, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila dne 1. 10. 2001. V souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. jí tak vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná nezaplatila televizní poplatky za období od října 2020 do listopadu 2021 v celkové výši 1 890 Kč. 2. Soud ve věci vydal dne 4. 4. 2022 elektronický platební rozkaz č.j. EPR 34468/2022-5, který byl žalované doručen společně s žalobou dne 31. 5. 2022. Proti elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor, ve kterém uvedla, že žalobu neuznává, neboť žalovanou částku uhradila, a to platbami ze dne 25. 1. 2022 v částce 270 Kč, ze dne 2. 10. 2020 v částce 1 620 Kč a ze dne 14. 7. 2021 v částce 1 620 Kč. Na odpor žalované žalobce reagoval podáním ze dne 7. 7. 2022, ve kterém uvedl, že zmíněné platby žalované nepopírá, pouze opravuje datum platby ze dne 14. 7. 2021 v částce 1 620 Kč na 14. 4. 2021. Platby žalované však byly započteny na dlužné televizní poplatky za odlišné než žalované období, když nejdříve žalobce platby žalované započetl na poplatky nejdříve splatné. Platba ze dne 2. 10. 2020 v částce 1 620 Kč byla započtena na dlužné televizní poplatky za období od srpna 2018 do července 2019, platba ze dne 14. 4. 2021 v částce 1 620 Kč byla započtena na dlužné televizní poplatky za období od srpna 2019 do července 2020 a platba ze dne 270 Kč byla započtena na dlužné televizní poplatky za období od srpna 2020 do září 2020. Svá tvrzení žalobce doložil přehledem předpisů a plateb. Týmž podáním vzal žalobce žalobu částečně zpět, neboť žalovaná po podání žaloby na žalovanou částku částečně hradila, a to platbou ze dne 13. 6. 2022 ve výši 1 126 Kč. Žalobce dále uvedl, že žalovaná je v prodlení s placením televizních poplatků již opakovaně, když u nadepsaného soudu bylo vedeno řízení sp. zn. 24 C 281/2011 a sp. zn. 34 C 181/2019, jejichž předmětem bylo zaplacení částek z titulu nezaplacených televizních poplatků žalovanou za odlišná období, soud provedl důkaz spisem zdejšího soudu sp. zn. 34 C 181/2019, ze kterého tvrzení žalobce vyplývají. 3. První jednání ve věci se konalo dne 16. 8. 2022. Předvolání k jednání bylo účastníkům řádně doručeno. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, žalobce se z účasti na jednání omluvil, soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). 4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů a dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Žalovaná je držitelem televizního přijímače a v říjnu 2001 se přihlásila jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Za období od října 2020 do listopadu 2021 nesplnila svoji povinnost platit řádně a včas televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, celkem tedy neuhradila k datu podání žaloby částku 1 890 Kč. Dlužnou částku nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 10. 12. 2021. Po podání žaloby dne 13. 6. 2022 žalovaná uhradila žalobci částku ve výši 1 126 Kč. <i>5. Podle § 3 odst. 2 věty první zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač.</i> <i>6. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.</i> <i>7. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.</i> 8. Žalovaná se v říjnu 2001 stala na základě přihlášení se do příslušné evidence poplatníkem televizního poplatku ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Podle § 6 citovaného zákona činí výše televizního poplatku měsíčně částku 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná nesplnila svoji zákonnou povinnost hradit měsíčně televizní poplatky za období od října 2020 do listopadu 2021 v celkové výši 1 890 Kč. Po podání dne 13. 6. 2022 žalovaná uhradila žalobci částku ve výši 1 126 Kč, žalobce vzal ohledně této částky žalobu částečně zpět, soud proto řízení v této části zastavil, a to dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. Žalobce se tak oprávněně domáhá zaplacení částky 764 Kč. Žalobce se oprávněně domáhá i zaplacení zákonného úroku z prodlení, když žalovaná byla povinna televizní poplatky platit vždy ke každému patnáctému dni v měsíci, počínaje dnem následujícím se tak žalovaná dostala se zaplacením do prodlení. Kapitalizovaná výše úroků z prodlení požadovaná žalobcem odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok žalobce na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud tedy žalobě vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Protože řízení ve věci bylo zahájeno po 1. 7. 2014 a jsou splněny předpoklady stanovené § 14b vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen„ a.t.“), kdy jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, postupoval soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení podle citovaného ustanovení. Žalobci tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, náhrada nákladů právního zastoupení za 2 úkony právní služby ve výši 2x 200 Kč, tj. 400 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 a.t. (převzetí a příprava věci, sepis žaloby), 2x režijní paušál po 100 Kč, tj. 200 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. Za vyjádření k odporu žalované ze dne 7. 7. 2022 žalobci náleží odměna v plné výši 1 000 Kč dle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bod 3. a.t. a režijní paušál ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. Dále žalobci náleží 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 399 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce dosáhly částky 2 699 Kč, tuto částku je žalovaná povinna žalobci nahradit k rukám právního zástupce žalobce. 10. Lhůta ke splnění uložené povinnosti byla stanovena v trvání tří dnů, a to v souladu s § 160 o.s.ř.