33 C 30/2022-54 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 21. 9. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 032 139 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že je držitelem licence na distribuci elektřiny a tudíž zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Při kontrole odběrných míst [ulice a číslo], [obec] a [ulice a číslo], [obec] pracovníky servisní firmy bylo zjištěno neoprávněné připojení odběrných míst. Při kontrolách bylo zjištěno, že došlo k úpravám měřících soustav, a to způsobem, kdy odvodní vodiče z elektroměrů ve fázích L2 a L3 byly spojeny v přívodních svorkách elektroměru. Bylo provedeno odpojení měřené fáze L1 za účelem zjištění a zadokumentování instalovaných a napájených spotřebičů z neměřených fází L2 a L3. Na odběrných místech byla provedena výměna instalovaných elektroměrů, původní elektroměry byly předány jako důkazní materiál Policii ČR. Došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobkyně za použití příslušných právních předpisů provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. a tuto částku ve výši 1 032 139 Kč žalované vyúčtovala. Žalovaná však dlužnou částku dosud ani zčásti neuhradila. 2. K výzvě soudu doplnila žalobkyně skutková tvrzení žaloby tak, že na základě oznámení na podezření na neoprávněný odběr elektřiny byla v odběrných místech žalované dne 9. 6. 2021 provedena kontrola, při ní bylo zjištěno, že plomby na měřícím zařízení nejsou původní. Dále bylo zjištěno, že došlo k úpravě měřícího zařízení tak, že odvodní vodiče z elektroměrů ve fázích L2 a L3 byly spojeny v přívodních svorkách elektroměru, který tak registroval pouze část skutečné spotřeby elektřiny. Při odpojení fáze L1 pak měřením byly zjištěny spotřebiče, které čerpaly elektřinu bez měření. V odběrném místě [ulice a číslo], [obec] byla náhrada škody stanovena podle příkonu zapojených spotřebičů (konvektomat 10,2 kW, mrazák 0,8 kW, mikrovlnná trouba 0,9 kW, osvětlení 1 kW, mrazák 0,25 kW) byl stanoven instalovaný příkon 13,15 W, pak dosažitelná denní potřeba je 0,316 MWh. Doba trvání nebyla určena, proto se stanovila dle vyhlášky č. 359/2000 Sb. od 26. 9. 2018 do 9. 6. 2021, což je 988 dnů. Pak 0,316 × 988 = 312,208 MWh. Toto množství se snižuje součinitelem 0,2 (počítá se teoretické využití 5 hodin denně) na 62 442 MWh elektřiny. Výpočet škody byl sestaven takto: 62,442 (množství elektřiny) x 5 388,11 Kč/MWh (cena dle ERÚ) + 3,91 Kč (operátor trhu) x 32,449 (měsíce trvání) + 62,442 (množství) x 495 Kč (obnovitelné zdroje) + 62,442 (množství elektřiny) x 28,30 (daň z elektřiny) + 6 228 Kč (oprávněné náklady) + 73 319,50 Kč (DPH) činí celkem 422 460 Kč, což je výše škody za tento neoprávněný odběr elektřiny. Náhrada škody za neoprávněný odběr na adrese [adresa žalované], kdy průměrná denní spotřeba elektřiny byla 151,12 kWh. Za období trvání neoprávněného odběru od 23. 9. 2018 do 9. 6. 2021 pak 151,12 x 991 (dnů) = 149,760 MWh. V této době bylo žalovanému účtováno 58,058 MWh elektřiny, proto neoprávněně odebrané množství je 91,702 MWh (149,760 – 58,058 = 91,702). Výpočet škody byl sestaven takto: 91,702 (množství elektřiny) x 5 388,11 Kč/MWh (cena dle ERÚ) + 91,702 (množství) x 495 Kč (obnovitelné zdroje) + 91,702 (množství elektřiny) x 28,30 (daň z elektřiny) + 7 171,32 Kč (oprávněné náklady) + 105 812,07 Kč (DPH) činí celkem 609 679 Kč, což je výše škody za tento neoprávněný odběr elektřiny. Nad rámec uvedeného žalobkyně sdělila, že v tomto druhém neoprávněném odběru nebyl účtován poplatek za operátora trhu s elektřinou, protože ten se platí podle délky trvání (nikoli odebraného množství elektřiny) a žalovaná jej zaplatila v rámci fakturace odebrané elektřiny obchodníkovi s elektřinou. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná řádně a včas odpor, v němž namítla, že žalobkyně při výpočtu náhrady škody vycházela z vyhlášky č. 82/2011 Sb., tato vyhláška však byla v mezidobí zrušena, a to vyhláškou č. 359/ 2020, která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2021. Částka požadovaná žalobkyní tak neodpovídá tomu, co může žalobkyně v souladu s platnou a účinnou právní úpravu požadovat. Dále žalovaná namítla, že výše vypočtené škody neodpovídá historii předchozí spotřeby elektřiny v daném odběrném místě. Tato předchozí spotřeba byla několikanásobně nižší než spotřeba vypočtená podle vyhlášky. Mechanicky formalizovaný výpočet dle (navíc nesprávně aplikované) vyhlášky je tak zásadně nepřiléhavý a disproporční, neboť výše škody požadovaná žalobkyní je mnohonásobně vyšší než platby za elektřinu v předchozích srovnatelných obdobích. Žalovaná ještě zdůraznila fakt, že období, za které byla žalobkyně vypočtena náhrada, bylo obdobím nejtvrdších restrikcí spojených s pandemií SARS-CoV-2. Vzhledem ke skutečnosti, že prostory, do kterých byla elektřina prostřednictvím odběrných míst dodávána, byly prostory restaurací, lze jen stěží přisvědčit tomu, že by měla spotřeba elektřiny překračovat historii spotřeby v předchozích obdobích. Naopak spotřeba elektřiny byla v období uváděném žalobkyní výrazně nižší. K tomu žalovaná odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 11. 8. 2015 sp. zn. I. ÚS 668/15. 4. K procesní obraně žalované namítla žalobkyně, že již v září 2020 dostala oznámení s podezřením na neoprávněný odběr elektřiny v restauracích, kde má zastoupení pan [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ten vystupuje jako jednatel žalované a dále i [právnická osoba], které provozují několik gastro zařízení v Brně. Oznamovatel žalobkyni uvedl, že v restauracích si provozovatel objednal zásah do zapojení tak, abych skutečná spotřeba elektřiny nebyla měřena a současně byla maskována padělanými plombami. Žalobkyně se proto skrytě (bez vědomí odběratele) zaměřila na monitoring vykazované spotřeby elektřiny a do jednotlivých odběrných míst osadila kontrolní měřidla, která registrovala skutečný odběr elektřiny zcela nezávisle na osazených elektroměrech. Později (v prosinci 2020) se podezření potvrdilo a žalobkyně s ohledem na závažnost i značný rozsah škody podala trestní oznámení, v restauracích žalované pak byl neoprávněný odběr elektřiny za účasti policie odhalen dne 9. 6. 2021. Věc šetří policie (1. oddělení hospodářské kriminality v Brně č. j. KRPB-217664/TČ-2020-060281-MAR). Protože neoprávněný odběr byl v obou restauracích zjištěn již v roce 2020, odpovídá metodika určení množství odebrané elektřiny vyhlášce č. 82/2011. 5. Skutková zjištění byla učiněna z provedených listinných důkazů. 6. Z faktury [číslo] ze dne 8. 7. 2021 s datem splatnosti 22. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalované byla vyúčtována k zaplacení částka 422 460 Kč za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese [adresa]. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 28. 5. 2021 bylo zjištěno, že dne 25. 9. 2020 bylo zjištěno propojení přívodu s vývodem na fázích L2 a L3 pod svorkovnicí ELM. Přerušení dodávky elektrické energie bude provedeno se součinností Policie ČR a proběhne dne 9. 6. v 8:00. 7. Z faktury [číslo] ze dne 8. 7. 2021 s datem splatnosti 22. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalované byla vyúčtována k zaplacení částka 609 679 Kč za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese [adresa žalované]. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 28. 5. 2021 vyplývá, že rovněž v tomto případě, bylo zjištěno propojení přívodu s vývodem na fázích L2 a L3 pod svorkovnicí ELM, a to dne 23. 9. 2020. 8. Způsob výpočtu výše náhrady škody vyplývá z žalobcem předložených listin stanovení výše škody za neoprávněný odběr elektřiny, kdy pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec] byla náhrada škody stanovena ve výši 349 140,50 Kč a pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec] ve výši 503 864,95 Kč, kdy způsob výpočtu odpovídá skutkovým tvrzením uvedeným v žalobě a jejím doplnění. Dalšími listinami žalobce byl a stanovena výše oprávněných nákladů, a to ve výši 6 229 Kč pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec] a ve výši 7 171,32 Kč pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. Instalace kontrolního měření v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] vyplývá z předloženého protokolu, propojení přívodních vodičů vyplývá z předložených fotografií. 9. K zaplacení byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou ze dne 17. 8. 2021 ve lhůtě do osmi dnů od odeslání výzvy, dle průvodky datové zprávy byla předžalobní výzva téhož dne doručena žalované. 10. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvíc