33 C 42/2022-40 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 2. 12. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 020 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně sjednanou v čl. 1 2 Podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku ve výši 10 440 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 9. 2016. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobci uhradil pouze částku 9 420 Kč, z toho na jistinu 5 214,45 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 840 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 200 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 165,55 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 10. 9. 2016 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 785,55 Kč ode dne 11. 9. 2016 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka za žalovaným byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli. Žalobce po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 785,55 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 234,45 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 611,79 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 206,40 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 785,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 785,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě písemně nevyjádřil, u jednání dne 6. 4. 2022 uvedl, že má za to, že pohledávku v plné výši uhradil, dále namítl promlčení pohledávky. 3. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalovaným bylo zjištěno, že byla uzavřena smlouva o půjčce pod názvem [anonymizováno] půjčka, kterou se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 840 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 200 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, tj. celkem částku 10 440 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 180 Kč, a to první splátku 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na pohledávku celkem 9 420 Kč. 4. Z karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr, kterou vyplnil žalovaný před poskytnutím úvěru dne 1. 8. 2015, bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že má příjem ze zaměstnání ve výši 20 000 Kč měsíčně, výdaje má ve výši 16 600 Kč měsíčně, a to 3 900 Kč na nájem, 10 000 Kč výdaje domácnosti, 2 200 Kč splátky, 500 Kč výdaje na telefon. Z karty zákazníka dále vyplývá, že k ověření své finanční situace předložil žalovaný výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a doklady SIPO. 5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 bylo zjištěno, že původní věřitel oznámil žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. K zaplacení byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou zástupce žalobce ze dne 7. 5. 2020. <i>6. Podle § 619 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.</i> <i>7. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.</i> <i>8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 145/201016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Žalobce v řízení tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem a žalovaným byla dne [datum] zavřena smlouva o půjčce, na základě níž poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách ve výši 180 Kč týdně. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení, kterou žalovaný vznesl u jednání dne 6. 4. 2022. Žalovaný byl na základě uzavřené smlouvy povinen hradit právnímu předchůdci žalobce splátky ve výši 180 Kč týdně počínaje 7. dnem po uzavření smlouvy dne 1. 8. 2015 až do 10. 9. 2016, kdy byla splatná poslední splátka. Promlčecí lhůta trvá podle § 629 odst. 1 o. z. tři roky a podle § 619 odst. 1 o. z. počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. V daném případě byl právní předchůdce žalobce oprávněn domáhat se práva na zaplacení u soudu dnem následujícím po splatnosti poslední splátky, tj. dnem 11. 9. 2016, v tento den počala běžet promlčecí lhůta, která uplynula dnem 11. 9. 2019. Protože žaloba byla podána až dne 2. 12. 2020, byla podána po uplynutí promlčecí lhůty, a protože promlčené právo nelze žalobci přiznat, rozhodl soud o zamítnutí žaloby, neboť zároveň nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by nastala nějaká skutečnost, která by vedla k přerušení nebo stavení promlčecí lhůty. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšnému žalovanému byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, a to paušální náhrada dle vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za účast u jednání dne 6. 4. 2022.