34 C 112/2022-98 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku 203.704,85 Kč s úrokem ve výši 41.104,40 Kč, úrokem z prodlení ve výši 6.851,85 Kč, úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 198.704,85 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 198.704,85 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a částku 1.200 Kč. V žalobě uvedl, že mezi žalovaným a žalobcem byla uzavřena dne [datum] smlouva o poskytnutí úvěru ve výši 200.000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit dlužné částky úvěru v pravidelných měsíčních splátkách a rovněž hradit úroky z poskytnutého úvěrů ve výši 19,99 % ročně. Žalovaný však splátky řádně nehradil a dostal se do prodlení. Žalobce proto ke dni [datum] úvěry zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Dluh žalovaného představuje částku 203.704,85 Kč tvořenou jistinou ve výši 198.704,85 Kč, úrokem ve výši 41.104,45 Kč, úrokem z prodlení ve výši 6.851,85 Kč, poplatky ve výši 5.000 Kč a dále úrokem ve výši 19,99 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Podáním ze dne [datum] žalobce podrobně doplnil výpočty jednotlivých složek dluhu, čerpání úvěru žalovaném a provedené splátky. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovanému byla doručena do vlastních rukou žaloba včetně jejího doplnění ze dne [datum] a předvolání k prvnímu jednání ve věci, a to více než deset dnů před jeho konáním, přičemž byl výslovně soudem poučen, že pokud se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být ve věci rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. Právní zástupce žalobce se dostavil k prvnímu jednání ve věci konanému dne [datum] a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se k prvnímu jednání ve věci bez důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ občanský soudní řád“), vzal tvrzení žalobce obsažená v žalobním návrhu o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná. Ze skutkových tvrzí žalobce vyplývá závěr, že žalovaný uzavřel s žalobcem úvěrovou smlouvu, řádně nehradil dlužné splátky a dluží žalobci částku 203.704,85 Kč s úrokem ve výši 41.104,40 Kč, úrokem z prodlení ve výši 6.851,85 Kč, úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 198.704,85 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 198.704,85 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a částku 1.200 Kč. Z nesporných skutkových tvrzení vyplývá, že k zesplatnění dluhu došlo ke dni [datum]. V posuzovaném případě se nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit soudní smír, vydáním rozsudku pak nedojde ke vzniku, změně či zrušení právního poměru mezi účastníky. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že jsou ve věci splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání ve smyslu ustanovení § 153b občanského soudního řádu. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. S ohledem na nesporná skutková tvrzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy ve věci plně úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8.149 Kč, dále z náhrady nákladů zastoupení za úkony přípravy a převzetí věci, předžalobní výzvy, sepisu žaloby a účasti zástupce žalobce při jednání soudu náleží dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměna ve výši 36.560 Kč. Podle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náleží ke každému úkonu právní služby zástupce žalobce paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem tak žalobci náleží na náhradě nákladů řízení částka 53.838,60 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když neshledal důvody pro její prodloužení.