34 C 121/2022-78 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost žalobci zaplatit částku 13.950 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.771 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5.264,52 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a úrokem 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytl úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit v 58 týdenních splátkách ve výši 300 Kč Vedle zapůjčené jistiny byl žalovaný povinen uhradit úrok ve výši 1.400 Kč, odpovídající zápůjční úrokové sazbě 23,72 % ročně, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 3.450 Kč. Pohledávka byla na žalobce postoupena na základě smlouvy ze dne [datum]. Dále se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost žalobci zaplatit částku 1.570 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 282,23 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 837,20 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 1.208,96 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a úrokem 23,72 % ročně z částky 1.208,96 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytl úvěr ve výši 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit v 58 týdenních splátkách ve výši 240 Kč Vedle zapůjčené jistiny byl žalovaný povinen uhradit úrok ve výši 1.120 Kč, odpovídající zápůjční úrokové sazbě 23,72 % ročně, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 12.350 Kč. Pohledávka byla na žalobce postoupena na základě smlouvy ze dne [datum]. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, ten se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil, zásilky soudu nepřebíral a k nařízenému soudnímu jednání se nedostavil. Podáním ze dne [datum] žalobce na výzvu soudu doplnil tvrzení následovně. Právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Informace o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech žalovaného byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán s příjmem 15.000 Kč, resp. 19.000 Kč měsíčně, nemá vyživovací povinnosti, žije v nájmu a nemá jinou půjčku či úvěr. Žalobce nedisponuje kopiemi dokladů, které měl žalovaný v rámci posuzování úvěruschopnosti předložit právnímu předchůdci žalobce. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. Dle smlouvy ze dne [datum] měl být jejím předmětem úvěr v částce 10.000 Kč, který se měl žalovaný zavázat splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, celkem měl uhradit částku 17.400 Kč. Úrok měl přestavovat částku 1.400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4.000 Kč Částku ve výši 10.000 Kč žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný uvedl, že je svobodný, jeho čistý měsíční příjem činí 15.000 Kč. Odhadované měsíční náklady žalovaného pak měly dosahovat 2.500 Kč na nájemném, částku 3.500 Kč na výdajích domácnosti a 1.200 Kč na splátkách úvěrů. Údaje uvedené v zákaznické kartě žalobce nijak nedoložil. Dle přehledu plateb uhradil žalovaný dosud částku 3.450 Kč. Dle smlouvy ze dne [datum] měl být jejím předmětem úvěr v částce 8.000 Kč, který se měl žalovaný zavázat splatit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, celkem měl uhradit částku 13.920 Kč. Úrok měl přestavovat částku 1.120 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 3.200 Kč Částku ve výši 8.000 Kč žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný uvedl, že je svobodný, jeho čistý měsíční příjem činí 19.000 Kč. Odhadované měsíční náklady žalovaného pak měly dosahovat 2.500 Kč na nájemném, částku 5.000 Kč na výdajích domácnosti a 500 Kč na telefon. Údaje uvedené v zákaznické kartě žalobce nijak nedoložil. Dle přehledu plateb uhradil žalovaný dosud částku 12.350 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Dopisem ze dne [datum] mělo být žalovanému oznámeno postoupení pohledávek na žalobce a žalovaný měl být vyzván k jejich úhradě. Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě před podáním žaloby. K oběma dopisům předložil žalobce doklady o odeslání, doklady o doručení žalobcem předloženy nebyly. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2020 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Přestože zákon o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na základě jeho požadavků úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, věřitel je zároveň povinen postupovat při své činnosti s odbornou péčí, přiměřeným způsobem informace poskytnuté spotřebitelem ověřit a dokumenty a záznamy o své činnosti uchovávat tak, aby bylo možné hodnověrně ověřit plnění jeho povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru. Z výše uvedeného plyne, že povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti nemůže přesouvat důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele a věřitel se nemůže s údaji poskytnutými spotřebitelem bez dalšího spokojit a je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, prověřit a uchovat dokumenty a záznamy potřebné pro ověření splnění uložených povinností. Na základě shora uvedených zjištění týkajících se posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil ani u jednoho z předmětných spotřebitelských úvěrů. Žalobce neprokázal, že by údaje poskytnuté žalobcem jakkoli ověřoval, sám uvedl, že doklady nedisponuje. Nadto údaje v zákaznické kartě poukazují na čistě formální přístup ke splnění povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020). Žalovaný je s ohledem na výše uvedené povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši 10.000 Kč a 8.000 Kč, na kterou dosud dle tvrzení žalobce uhradil 3.450 Kč a 12.350 Kč, zbývá tedy podle výpočtu soudu uhradit 2.200 Kč (k započtení plateb srovnej odst. 17 rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2021, sp. zn. 27 Co 80/2021). Co se týče splatnosti uvedené částky, vycházel soud za situace, kdy nebylo ani u jedné z předložených výzev k úhradě prokázáno jejich doručení žalovanému, neboť žalobce předložil pouze listiny vztahující se k podání těchto zásilek, z doručení žaloby žalovanému dne [datum]. Za situace, kdy se k jednání soudu dne [datum] nedostavil žalobce ani jeho zástupce a zástupce navrhl jednat v jejich nepřítomnosti, soud nemohl ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poučit a vyzvat žalobce při jednání k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení ohledně doručení výzev. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil a ani nepožádal o odročení jednání, není soud za takové situace oprávněn sdělovat poučení žalobci jinou cestou, ani povi