34 C 123/2022-93 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost žalobci zaplatit částku 50.019 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5.250 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 11.166,75 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 35.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně a úrokem 21,27 % ročně z částky 35.000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytl úvěr ve výši 35.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit v 78 týdenních splátkách ve výši 849 Kč Vedle zapůjčené jistiny byl žalovaný povinen uhradit úrok ve výši 5.950 Kč, odpovídající zápůjční úrokové sazbě 21,27 % ročně, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 7.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 18.200 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 16.131 Kč. Pohledávka byla na žalobce postoupena na základě smlouvy ze dne [datum]. Dále se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost žalobci zaplatit částku 11.882 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.734,50 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4.571,38 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 9.010,40 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně a úrokem 23,72 % ročně z částky 9.010,40 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytl úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit v 58 týdenních splátkách ve výši 457 Kč Vedle zapůjčené jistiny byl žalovaný povinen uhradit úrok ve výši 2.100 Kč, odpovídající zápůjční úrokové sazbě 23,72 % ročně, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 14.624 Kč. Pohledávka byla na žalobce postoupena na základě smlouvy ze dne [datum]. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, ten se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil, zásilky soudu nepřebíral a k nařízenému soudnímu jednání se nedostavil. Podáním ze dne [datum] žalobce na výzvu soudu doplnil tvrzení následovně. Právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Informace o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech žalovaného byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán s příjmem 20.000 Kč, resp. 18.000 Kč měsíčně, nemá vyživovací povinnosti a žije v nájmu. Žalobce nedisponuje kopiemi dokladů, které měl žalovaný v rámci posuzování úvěruschopnosti předložit právnímu předchůdci žalobce. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. Dle smlouvy ze dne [datum] měl být jejím předmětem úvěr v částce 35.000 Kč, který se měl žalovaný zavázat splatit v 78 týdenních splátkách po 849 Kč, celkem měl uhradit částku 66.150 Kč. Úrok měl přestavovat částku 5.950 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 7.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 18.200 Kč, sazba RPSN 158,02 % Částku ve výši 35.000 Kč žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný uvedl, že je svobodný, jeho čistý měsíční příjem činí 20.000 Kč. Odhadované měsíční náklady žalovaného pak měly dosahovat 7.000 Kč na nájemném, částku 3.800 Kč na výdajích domácnosti a 2.000 Kč na splátkách úvěrů. Údaje uvedené v zákaznické kartě žalobce nijak nedoložil. Dle tabulky umoření uhradil žalovaný dosud částku 16.131 Kč. Dle smlouvy ze dne [datum] měl být jejím předmětem úvěr v částce 15.000 Kč, který se měl žalovaný zavázat splatit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, celkem měl uhradit částku 26.500 Kč. Úrok měl přestavovat částku 2.100 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 6.000 Kč, sazba RPSN 205 % Částku ve výši 15.000 Kč žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný uvedl, že je svobodný, jeho čistý měsíční příjem činí 18.000 Kč. Odhadované měsíční náklady žalovaného pak měly dosahovat 7.000 Kč na nájemném, částku 3.800 Kč na výdajích domácnosti a 1.800 Kč na splátkách úvěrů. Údaje uvedené v zákaznické kartě žalobce nijak nedoložil. Dle tabulky umoření uhradil žalovaný dosud částku 14.624 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení se seznamem postupovaných pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Dopisem ze dne [datum] mělo být žalovanému oznámeno postoupení pohledávek na žalobce a žalovaný měl být vyzván k jejich úhradě. Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě před podáním žaloby. K oběma dopisům předložil žalobce doklady o odeslání, doklady o doručení žalobcem předloženy nebyly. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle ustanovení § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Přestože zákon o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na základě jeho požadavků úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, věřitel je zároveň povinen postupovat při své činnosti s odbornou péčí, přiměřeným způsobem informace poskytnuté spotřebitelem ověřit a dokumenty a záznamy o své činnosti uchovávat tak, aby bylo možné hodnověrně ověřit plnění jeho povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru. Z výše uvedeného plyne, že povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti nemůže přesouvat důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele a věřitel se nemůže s údaji poskytnutými spotřebitelem bez dalšího spokojit a je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, prověřit a uchovat dokumenty a záznamy potřebné pro ověření splnění uložených povinností. Na základě shora uvedených zjištění týkajících se posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil ani u jednoho z předmětných spotřebitelských úvěrů. Žalobce neprokázal, že by údaje poskytnuté žalobcem jakkoli