34 C 166/2022-65 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost žalobci zaplatit částku 73.483 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6.675 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5.582,50 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 45.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně a úrokem 29 % ročně z částky 45.000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytl úvěr ve výši 45.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr uhradit v 18 měsíčních splátkách ve výši 4.296 Kč Vedle zapůjčené jistiny byla žalovaná povinna uhradit úrok ve výši 11.028 Kč, odpovídající zápůjční úrokové sazbě 29 % ročně, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 15.017 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 6.278 Kč. Žalovaná neuhradila žádnou splátku. Pohledávka byla na žalobce postoupena na základě smlouvy ze dne [datum]. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila, zásilky soudu nepřebírala a k nařízenému soudnímu jednání se nedostavila. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. Dle smlouvy ze dne [datum] měl být jejím předmětem úvěr v částce 45.000 Kč, který se měla žalovaná zavázat splatit v 18 měsíčních splátkách po 4.296 Kč, celkem měla uhradit částku 77.323 Kč. Úrok měl přestavovat částku 11.028 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 15.017 Kč a poplatek za komfortní splácení 6.278 Kč, sazba RPSN 111,58 % Částku ve výši 45.000 Kč žalovaná převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaná uvedla, že je svobodná, žije v nájmu a její příjem představuje částku ve výši 11.990 Kč měsíčně z pracovního poměru. Ostatní příjmy žalované (blíže nespecifikované) jsou uvedeny v částce 25.000 Kč, avšak za situace, kdy zdroj příjmů má být jen jeden. Odhadované měsíční náklady žalované pak měly dosahovat 6.000 Kč bez bližší specifikace. Údaje uvedené v zákaznické kartě ohledně příjmů a výdajů žalované žalobce nijak nedoložil. Dle tabulky úhrad neuhradila žalovaná dosud ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení se seznamem postupovaných pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Dopisem ze dne [datum] mělo být žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobce a žalovaná měla být vyzvána k jejich úhradě. Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobce žalovanou k úhradě před podáním žaloby. K oběma dopisům předložil žalobce doklady o odeslání, doklady o doručení žalobcem předloženy nebyly. Dle předloženého uznání dluhu ze dne [datum] žalovaná uznala vůči žalobci dluh 76.323,36 Kč. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle ustanovení § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Přestože zákon o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na základě jeho požadavků úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, věřitel je zároveň povinen postupovat při své činnosti s odbornou péčí, přiměřeným způsobem informace poskytnuté spotřebitelem ověřit a dokumenty a záznamy o své činnosti uchovávat tak, aby bylo možné hodnověrně ověřit plnění jeho povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru. Z výše uvedeného plyne, že povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti nemůže přesouvat důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele a věřitel se nemůže s údaji poskytnutými spotřebitelem bez dalšího spokojit a je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, prověřit a uchovat dokumenty a záznamy potřebné pro ověření splnění uložených povinností. Na základě shora uvedených zjištění týkajících se posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalované řádně neprověřil. Žalobce neprokázal, že by údaje poskytnuté žalovanou jakkoli ověřoval. Údaje v zákaznické kartě poukazují na čistě formální přístup ke splnění povinnosti ověřit úvěruschopnost žalované. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce úvěruschopnost žalované řádně neprověřil, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020). Žalovaná je s ohledem na výše uvedené povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalované byla poskytnuta jistina ve výši 45.000 Kč, na kterou dosud neuhradila ničeho, zbývá tedy uhradit 45.000 Kč (k započtení případných plateb srovnej odst. 17 rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2021, sp. zn. 27 Co 80/2021). Co se týče splatnosti uvedené částky, vycházel soud za situace, kdy nebylo ani u jedné z předložených výzev k úhradě prokázáno jejich doručení žalované, neboť žalobce předložil pouze listiny vztahující se k podání těchto zásilek, z doručení žaloby žalované dne [datum], když k jejímu náhradnímu doručení došlo fikcí uplynutím 10 dnů od uložení a připravení zásilky k vyzvednutí. Za situace, kdy se k jednání soudu dne [datum] nedostavil žalobce ani jeho zástupce a zástupce navrhl jednat v jejich nepřítomnosti, soud nemohl ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poučit a vyzvat žalobce při jednání k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení ohledně doručení výzev. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil a ani nepožádal o odročení jednání, není soud za takové situace oprávněn sdělovat poučení žalobci jinou cestou, ani povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Jelikož v řízení nebyla provedenými důkazy tvrzení žalobce o vyzvání žalované k úhradě dlužných částek prokázána, nese žalobce nepříznivé důsledky neunesení důkazního břemene ohledně těchto tvrzení. Jak bylo uvedeno výše, soud vyšel u splatnosti částky z doručení žaloby žalované dne [datum], její splatnost nastala [datum] a od [datum] je žalovaná v prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě ohledně částky 45.000 K