34 C 206/2022-106 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost žalobci zaplatit částku 42.727,56 Kč s úrokem ve výši 1.036,20 Kč, úrokem ve výši 8.658,70 Kč, úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 42.727,56 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 42.727,56 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru na částku 50.000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr v 60 měsíčních splátkách po 1.059,89 Kč, úrok by sjednán ve výši 9,9 % ročně. Žalovaná neuhradila splátky za měsíce květen 2019 až červenec 2019, žalobce proto od smlouvy odstoupil a dluh zesplatnil ke dni [datum]. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, ten se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Podáním ze dne [datum] žalobce na výzvu soudu doplnil tvrzení ohledně výpočtu jednotlivých požadovaných částek s tím, že žalovaná celkem uhradila na splátkách částku 11.965,06 Kč. Úvěr byl čerpán jednorázově převodem v částce 50.000 Kč. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce uvedl, že žalovaná podala žádost o úvěr, ve které byl uveden její příjem 17.500 Kč, ověřený příjem činil 17.331 Kč měsíčně. V žádosti dále žalovaná uvedla měsíční výdaje v částce 0 Kč, žalobce proto vycházel z životních nákladů a normativních nákladů na bydlení vycházejících ze statistických dat v částce 3.140 Kč měsíčně. Žalovaná uvedla v žádosti splátky ve výši 0 Kč, žalobce však zjistil, že v době žádosti měla poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením 8.138,80 Kč měsíčně. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. 5. Dle smlouvy ze dne [datum] měl být předmětem úvěr v částce 50.000 Kč, který se žalovaná měla zavázat splatit ve splátkách po 1.059,89 Kč měsíčně. Úrok měl představovat 9,9 % ročně. Součást smlouvy měl tvořit sazebník a všeobecné obchodní podmínky. Standardní informace o spotřebitelském úvěru shrnují obsah smlouvy a jednotlivých jejích parametrů. Dle výpisu z účtu ve spojení s platební historií čerpala žalovaná dne [datum] částku 50.000 Kč a dle tvrzení žalobce celkem uhradila 11.965,06 Kč. 6. Dopisem ze dne [datum] mělo být žalované oznámeno zesplatnění úvěru, dopisem ze dne [datum] měla být žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobce k úhradě částky 52.422,46 Kč. K uvedeným dopisům předložil žalobce podací arch a částečnou kopii dodejky, ze kterých však vyplývá odeslání zásilky, nikoliv její doručení žalované. Zástupce žalobce výslovně při jednání soudu uvedl, že žalobce doklady o doručení zásilek nedisponuje, souhlasil, aby ohledně splatnosti dlužné částky bylo případně vycházeno z doručení žaloby žalované. 7. Z tabulky předepsaných splátek (č.l. 88 spisu) soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění, stejně tak jako z tabulky (č.l. 100 spisu), která je fragmentem, uvádějícím průměrný příjem ve výši 16.613,54 Kč a 17.634,02 Kč, aniž by bylo patrné, k jaké osobě se vztahuje. Tabulka zachycující náhled do registru (č.l. 101 spisu) obsahuje nulové položky ve všech kategoriích, s výjimkou limitu platebních karet žalované ve výši 5.000 Kč. 8. Dle žádosti o úvěr ze dne [datum] žalovaná v žádosti uvedla svůj měsíční příjem v částce 17.500 Kč, závazky ani výdaje uvedeny nejsou. 9. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky 10. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 11. Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 12. Dle ustanovení § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. 13. Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů. 14. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 16. Dle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 17. Přestože zákon o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na základě jeho požadavků úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, věřitel je zároveň povinen postupovat při své činnosti s odbornou péčí, přiměřeným způsobem informace poskytnuté spotřebitelem ověřit a dokumenty a záznamy o své činnosti uchovávat tak, aby bylo možné hodnověrně ověřit plnění jeho povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru. Z výše uvedeného plyne, že povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti nemůže přesouvat důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele a věřitel se nemůže s údaji poskytnutými spotřebitelem bez dalšího spokojit a je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, prověřit a uchovat dokumenty a záznamy potřebné pro ověření splnění uložených povinností. 18. Ze shora uvedených zjištění ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, žalobce úvěruschopnost žalované řádně neprověřil. Vycházel-li žalobce při posouzení měsíčních výdajů žalované z výdajů v podstatě odhadnutých na základě částky životního minima, jedná se o posouzení zcela nedostatečné a formální. 19. Vzhledem k tomu, že žalobce úvěruschopnost žalované řádně neprověřil, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020). 20. S ohledem na uvedené je tudíž žalovaná povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalované byla poskytnuta jistina ve výši 50.000 Kč, na kterou dosud uhradila 11.965,06 Kč, zbývá tedy uhradit 38.034,94 Kč. Ve vztahu ke splatnosti uvedené částky vycházel soud (za situace, kdy žalobcem předložené zesplatnění a výzva nemají prokázáno doručení žalované a zástupce výslovně při jednání soudu uvedl, že doklady o doručení žalobce nedisponuje) z doručení žaloby žalované dne [datum], splatnost částky tak nastala [datum] a od [datum] je žalovaná v prodlení. K tomu lze doplnit, že pokud zástupce žalobce při jednání soudu výslovně uvedl, že důkazy k prokázání doručení zásilek nedisponuje, soud jej v tomto směru nadbytečně nepoučoval a nevyzýval dle ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. 21. Soud proto vyhověl žalobě ohledně částky 38.034,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum], ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. 22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 58 % předmětu řízení při vyčíslení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu, neúspěšný ohledně 42 % předmětu řízení (při vyčíslení včetně p