34 C 244/2022-41 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7.060 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaný byl vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], a že v období od [datum] do [datum] nebylo k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Proto žalobkyni vzniklo podle 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., právo na zaplacení příspěvku ve výši 6.760 Kč, a to za dobu, kdy vozidlo nebylo v rozporu s výše uvedeným zákonem pojištěno. Dále požadovala žalobkyně související náklady, a to náklady na mimosoudní uplatnění práva v částce 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. Skutková zjištění byla učiněna z provedených listinných důkazů. Upomínkou žalobkyně ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 6.760 Kč a nákladů ve výši 300 Kč, a to podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., za období od [datum] do [datum], tj. 104 dnů při denní sazbě příspěvku 65 Kč. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě částky 7.095 Kč, upomínkou ze dne [datum] k úhradě částky 7.165 Kč. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dopisem ze dne [datum]. Dle výpisu z registru vozidel byl veden jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla v období od [datum] do [datum] žalovaný, v období od [datum] do [datum] byl vlastníkem a provozovatelem [jméno] [příjmení]. Dle § 1 odst. 2 psím. a) zákona č. 168/1999 Sb., musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Na základě listinných důkazů učinil soud následující právní závěry. Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] vlastník a provozovatel předmětného vozidla, k němuž nebylo za tuto dobu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s ustanovením § 4 zákona č. 168/1999 Sb. je tak žalobkyně oprávněna požadovat příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Žalobkyni proto náleží částka 6.110 Kč (tj. 94 dnů po 65 Kč, kdy denní výše příspěvku vyplývá z § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb.), včetně úroků z prodlení od [datum], když žalovaný je s úhradou příspěvku v prodlení, neboť k jeho zaplacení byl vyzván výzvou žalobkyně ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení výzvy. Výše úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni dále náleží dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., náhrada nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, ohledně částky 650 Kč za období od [datum] do [datum] s odpovídajícím úrokem z prodlení soud žalobu zamítl, protože v tomto období byla vlastníkem a provozovatelem jiná osoba. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná ohledně 91 % předmětu řízení, neúspěšná ohledně 9 % předmětu řízení a náleží jí tak náhrada nákladů řízení v rozsahu 82 %. Náklady řízení žalobkyně se skládají z částky soudního poplatku 400 Kč, dále soud přistoupil k posouzení účelnosti nákladů spočívajících v zastoupení advokátem a dospěl k závěru, že tyto účelné nejsou. Přiznal tak pouze takové náklady, jež by byly přiznány samotné nezastoupené žalobkyni podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za výzvu k plnění a podání žaloby ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky po 100 Kč za úkon právní služby, tedy v celkové výši 200 Kč. Celková výše nákladů řízení tak činí 600 Kč. Jelikož žalobkyní náleží náhrada v rozsahu 82 %, přiznal jí soud částku 492 Kč. Soud má za to, že žaloba je formulářového typu, skutková tvrzení jsou stále stejná, mění se pouze objem motoru, období, za něž je dluženo a [registrační značka]. Takové náležitosti včetně případného neustále se opakujícího právního posouzení věci pak vyvolávají úvahu o účelnosti právního zastoupení za situace, kdy úkonem ze strany zástupce žalobkyně je pouze převzetí věci, jinak zcela formální, nevyžadující jiné než zcela běžné myšlenkové pochody, a nevyžadující přitom téměř žádné právní znalosti. Dalším úkonem je sepsání žaloby, která je, jak shora uvedeno, dovedena, co do nepotřeby měnit okruh rozhodných skutečností, téměř k dokonalosti. Postačí napsat pouze jednu a poté jen měnit dílčí údaje. Takovou činnost mohla realizovat i sama žalobkyně, která je na uvedenou agendu jistě lépe personálně vybavena. Soud dále vycházel z právních názorů a závěrů vyjádřených mimo jiné usneseními Krajského soudu v Brně ze 17. 12. 2020, č. j. 70 Co 193/2020-37, nebo z 30. 8. 2021, č. j. 70 Co 115/2021-44, příp. ze dne 11.1.2021, č. j. 70 Co 221/2020-36. V uvedených rozhodnutích dospěl Krajský soud v Brně k následujícím závěrům ve vztahu k účelnosti zastoupení žalobkyně advokátem, se kterými se soud prvního stupně zcela ztotožňuje a v rámci odůvodnění je proto přejímá. Právo žalobkyně požadovat úhradu příspěvku je založeno ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., kterým současně žalobkyně byla zřízena, a to jako profesní organizace pojistitelů, kteří jsou na území České republiky oprávněni poskytovat pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Mezi úkoly žalobkyně, jejíž činnost je financována z příspěvků členů, patří mimo jiné správa garančního fondu. Žalobkyně není subjektem„ spolufinancovaným státem“; není tedy na ni možno pohlížet obdobně jako na orgány státu, resp. subjekty hospodařící se státním majetkem, u nichž dal Ústavní soud v minulosti opakovaně najevo, že náklady na služby advokátem ve sporech, představovaných jejich běžnou agendou, za účelné obvykle (zásadně) považovat nelze, neboť u těchto subjektů lze předpokládat takové vybavení, které jim umožní hájení jejich práv v soudním řízení i bez služeb advokáta (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3344/12). Jak bylo nicméně výše již uvedeno, byla žalobkyně zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby (jedním ze zdrojů) jsou i příspěvky nepojištěných; je tedy vymáhání těchto příspěvků nutno posuzovat jako činnost, náležející k hlavnímu předmětu její činnosti, který pak musí být zásadně schopna zajišťovat vlastními silami (na rozdíl kupříkladu od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje toliko nutný vedlejší produkt jejich podnikání, který nutně z vlastních zdrojů zabezpečovat být taková pojišťovna schopna nemusí). Jak také vyplývá z organizačního schématu, jež je tradičně součástí výročních zpráv, veřejně dostupných na jejích webových stránkách, je součástí jejího organizačního uspořádání úsek právní podpory, resp. od [datum] úsek právní podpory a vymáhání pohledávek. Jak plyne zejména i z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu a upomínky jeho úhrady, které žalobkyně soudu doložila v této věci, žalobkyně sama (prostřednictvím oddělení příspěvků do garančního fondu) zpracovává výzvy k úhradě tohoto příspěvku, jehož zaplacení posléze ještě (opakovaně) upomíná a teprve následně neuhrazené pohledávky předává k vymáhání advokátní kanceláři. Jak vyplývá z výzvy žalobkyně žalovanému k úhradě příspěvku do garančního fondu, jsou v ní uvedeny údaje o vozidle a o jeho vlastníku (provozovateli), údaje o